Byla jsem zamilovaná a láska mi zaslepila oči. Neviděla jsem, jaký Marek ve skutečnosti je. Zachránilo mě znamení z onoho světa.

Věřím, tomu, že ani po své smrti se o nás naši blízcí nepřestanou starat. Nadpřirozený zážitek, který se mi kdysi přihodil, totiž změnil směr mé životní cesty.

Hlas zesnulého otce

Byla jsem tehdy na rozcestí a nevěděla jsem, jak se mám rozhodnout. Jedna návštěva hřbitova mi pomohla. Můj zesnulý otec mi tam poradil z onoho světa.

Odešel příliš brzy

Můj tajemný příběh se sice odehrál už před mnoha lety, ale život mi vlastně ovlivňuje dodnes. Bývala jsem temperamentní a cílevědomá mladá dívka, která se nebojí překážek. Vyrůstala jsem v neúplné rodině, o tatínka jsem přišla, když mi bylo osm let.

Těžko jsem se s tou ranou srovnávala, protože byl mým vzorem a měla jsem ho velmi ráda. Mamince jsem ale byla vděčná za to, jak se o mě a o mého mladšího bratra starala.

Chtěla jsem jí tu péči alespoň částečně splatit, a tak jsem po maturitě nastoupila do továrny v menší vesnici.

Hodně práce i trocha zábavy

Domů jsem jezdila jen na víkendy, jinak jsem bydlela na podnikové ubytovně. Rozhodně jsem se tam ale nenudila. Tamní mládež držela dost spolu, pořádaly se nejrůznější akce, včetně tanečních zábav a divadelního kroužku.

Po večerech jsem se tedy nikdy necítila sama a často mi ten týden hodně rychle utekl.

Pohledný řidič autobusu

Při jedné cestě domů jsem si v autobusu povšimla řidiče. Byl to tmavovlasý mladík, který se mi hodně líbil. Netroufala jsem si ho oslovit, na to jsem byla až příliš stydlivá, ale když jel za týden stejnou linkou znovu, už se naše pohledy střetly.

Vypadalo to, že mezi námi probleskla ona pověstná jiskra. Každý pátek jsem se tak nyní těšila, že onoho řidiče uvidím a jen dvakrát jsem byla zklamaná, protože byl za volantem autobusu někdo jiný.

Rozvedený, s malým dítětem

Pak mě ale konečně oslovil on sám a šlo to už docela rychle. Nyní jsme se vídali už i o víkendech a stal se z nás regulérní pár. Nevadilo mi, že Marek, jak se řidič jmenoval, je rozvedený a má dítě.

Netajila jsem se s tím ani před maminkou, ta ale byla proti takovému vztahu. Já jsem si ale nenechala do své lásky mluvit a skončilo to mírnou hádkou a maminčiným pláčem.

Maminka byla proti mé lásce

Vyčítala mi, že ona měla těžký život, protože táta zemřel tak brzy – a já se nyní ženu do jiných problémů. Opakovala, že pro mě chce jen to nejlepší. Nechala si Marka i trochu „prověřit“ a zjistila, že má pověst sukničkáře, který se i rád napije.

Své lásky jsem se vzdát nechtěla

Oponovala jsem jí, že by mu alkohol nedovolilo jeho povolání. Cítila jsem se nešťastná a nevěděla jsem, jak se mám zachovat. Maminku jsem měla hodně ráda a nechtěla jsem ji ranit. Současně jsem se ale nehodlala vzdát své lásky. Nakonec jsem ovšem podlehla a slíbila jsem mámě, že vztah s Markem ukončím.

Návštěva tatínkova hrobu

Řekla jsem o tom všem svému milému. Ten prohlásil, že si s mojí mámou promluví a že se všechno vyřeší. Nechala jsem to tedy na něm a doufala jsem, že všechno nakonec dobře dopadne. Jednoho odpoledne jsem šla na hřbitov k tatínkovu hrobu.

Náhle se mi zdálo, že někdo velmi zřetelně vyslovil moje jméno. Znělo to jako hlas mého otce. Několika slovy mě varoval, ať poslechnu matku, jinak budu mít těžký život. Pořádně to mnou otřáslo.

Nová práce a konec vztahu

Vzpomínala jsem na otce, jak mě měl rád a vadilo by mu, kdybych si špatně vybrala. Brzy nato jsem změnila zaměstnání a našla si práci ve městě. Tím bylo jednodušší i rozloučení s Markem, ačkoliv ten naléhal, abych mu ještě dala šanci.

Věřila jsem, a dodnes věřím, že jsem se tehdy rozhodla správně. Ten tátův hlas slýchávám dodnes, ale už jen v duchu.

Správné rozhodnutí

Po nějakém čase jsem se doslechla, že Marek skutečně často pil, a měl kvůli nehodě dokonce problémy v zaměstnání. Musel od volantu odejít a jiné zaměstnání se mu už najít nepodařilo. A nadměrné pití se později dokonce stalo i příčinou jeho předčasné smrti.

Já jsem si brzy našla jiného partnera, za kterého jsem se po dvou letech vztahu provdala, a pak jsme spolu úspěšně vychovali dvě děti. Nyní si užíváme radostí i s našimi dvěma vnoučátky, a brzy dokonce oslavíme zlatou svatbu.

Vnitřní hlas mi dobře radí

Někdy se sama sebe v duchu ptám, jak by to bývalo dopadlo, kdybych ten otcův hlas z onoho světa na hřbitově nezaslechla. Je mi jasné, že mě opravdu varoval v pravý čas, protože by to se mnou jinak nejspíš špatně dopadlo. Už se to nikdy později neopakovalo.

Často jsem ale mívala pocit, jako by mě mým životem provázela čísi ruka nebo vnitřní hlas, který mi vždy dobře poradil.

Zdena A. (68), Brno