Bohužel jsem až velmi pozdě pochopila, že šanci, kterou od osudu dostaneme, musíme chytit a už nepustit. Já ale tehdy příliš dlouho váhala a tak mi má láska utekla.
Jsem z jednovaječných dvojčat, takže jsme si se sestrou Ivonou podobné opravdu jako vejce vejci. Nikdy nám naše podoba nevadila, naopak jsme z toho těžily. Když jsem měla být zkoušená z předmětu, který jsem tak úplně neovládala, nechala se Ivona vyvolat za mě a naopak. Učitelé sice občas trochu zapochybovali, ale nikdy nás při činu nechytili. Stejně tak jsme se občas prohodily, když šlo o naše potencionální partnery. Někdy proto, že jedna nebo druhá neměla chuť se s oním mužem sejít, nebo prostě jen proto, že jsme byly zvědavé jaký je. Naprosto jsme si ve všem věřily, takže ani jedna z nás nemusela mít obavy, že bychom své podoby využily proti sobě navzájem. Jednou se mi ale naše záměna nevyplatila a já se z toho nemůžu dodnes vzpamatovat.
Přesto, že jsme byly naprosto stejné, naše povahy byly trochu odlišné. Zatímco já jsem byla oproti Ivoně klidnější, ona šla do všeho po hlavě. Zdálo se, že se ničeho nebojí, toužila si všechno odmala osahat a vyzkoušet. Já byla opatrná, postupovala jsem vždy pomalu a systematicky. Někdy pravda možná až příliš pomalu. Byla jsem tajně zamilovaná do muže, který bydlel ve vedlejším vchodě. Věděla jsem, že se mu také líbím, ale stud a ta moje prokletá povaha mi nedovolili ho nikdy pořádně oslovit. Když jsem se o tom svěřila své sestře, vysmála se mi a nabídla se, že ho osloví za mě a připraví mi půdu. Kladla mi ale na srdce, abych to pak tou svou nerozvážností všechno nepokazila. A jak řekla, tak i udělala. Když šla ráno do práce a potkala se s Mirkem, jak se soused jmenoval, prohodila s ním pár slov a navrhla, jestli by nechtěl odpoledne zajít třeba na kafe. On souhlasil. Jenže, jak jsem říkala, moje sestra vždycky nejdřív jedná a pak přemýšlí. Což se projevilo bohužel i nyní.
Seděla jsem zrovna v kanceláři nad hromadou papírů, které jsem musela během dne vyřídit, když mi zazvonil telefon a nadšená Ivona mi líčila, jak Mirka zpracovala a domluvila nám na dnešek schůzku. Má počáteční radost ale rázem opadla, když mi došlo, že díky inventuře, kterou jsme měli v práci, se domů dřív než nad ránem určitě nedostanu. Schůzku se nám ale rušit nechtělo a tak jsme se dohodly, že tam za mě půjde Ivona. Moc se jí nechtělo, ale nakonec souhlasila. S Mirkem se sešla tedy ona a druhý den mi vyprávěla, jak ji mile překvapil. Byl prý velmi společenský, galantní a zábavný. Možná mi už tehdy mohlo dojít, že se to od samého začátku ubírá špatným směrem, mě to ale divné nijak nepřipadalo. Párkrát jsem se pak s Mirkem setkala i já. A upřímně mě naprosto uchvátil. Byla jsem zamilovaná až po uši a věděla, že on je ten pravý. Svěřila jsem se své sestře, která mi údajně všechno moc přála. Jenže zatímco já byla šťastná, ona ne. Ale toho jsem si kvůli své zamilovanosti moc nevšímala. Ivona se potom ještě několikrát nabídla, když jsem nemohla, že za mě na schůzku zaskočí. Ani to mi nepřišlo zvláštní.
Jednoho dne se ale něco změnilo. S Mirkem jsme se scházeli zhruba půl roku a nic jsme spolu kromě nějakého mazlení a líbání neměli. Byli jsme oba zdrženliví a přišlo nám to tak v pořádku. Měla jsem se s ním večer zase vidět, odjížděl pracovně na měsíc do Pekingu, a tak jsme se chtěli rozloučit. Já se ale zdržela cestou z práce v zácpě a volala jsem sestře, aby mi připravila a vyžehlila šaty, že bych to už nestihla. Slíbila, že mi pomůže a já jí věřila. Když jsem ale přijela domů, nebyly tam ani šaty ani Ivona. Aniž bych ji o cokoli žádala, vydala se za Mirkem sama bez mého vědomí. On samozřejmě netušil, že to nejsem já. A tak došlo bohužel k tomu, že Ivona nic netušícího Mirka svedla a vyspala se s ním. Mně o tom neřekla a svůj záskok odůvodnila tím, že se bála, že bych to nestihla a Mirek by byl zklamaný. To, že spolu ti dva něco měli jsem se dozvěděla až ve chvíli, kdy jsem našla na záchodě pozitivní těhotenský test. Můj rozhodně nebyl. Ivona ani na chvíli nezaváhala a v jejích očích se najednou objevilo něco, co jsem tam nikdy před tím neviděla.
Řekla mi, že Mirek vlastně miluje jí, že ji miloval od samého začátku a jejich láska a touha je zkrátka při poslední schůzce přemohla. Dítě, které čekala, bylo mého Mirka a ona se ani jednoho z nich nehodlala vzdát. Všechno mi začalo dávat smysl. Připadala jsem si jako hloupá husa. Neměla jsem povahu na to jít nebohému muži říct, jak se věci mají ani připravit sestřino dítě o otce a tak jsem si sbalila z našeho společného bytu své věci a po třiceti letech svou sestru opustila. Co vím z doslechu, Ivona se za Mirka později vdala a narodil se jim chlapec. Žijí prý někde na Moravě v rodinném domku. Já se s ní od té kruté zrady neviděla, ani jsem s ní nemluvila. Když se vdávala, poslala mi oznámení, což jsem brala jen jako další hřebíček do rakve. Na svatbu jsem pochopitelně nejela. Mirek nemá o mé existenci vůbec tušení a dokonce ani o tom, jak jsme si s ním tehdy zahrávaly. Během jediné chvíle jsem přišla o svou osudovou lásku i milovanou sestru. Mirkovi nic nevyčítám, ale Ivoně její podlé chování nikdy v životě neodpustím.
Ilona, 34 let, Dolní Počernice
