Domů     Jsem starší jen o pouhých deset let
Jsem starší jen o pouhých deset let
5 minut čtení

Vždycky mi přišlo trapné, když si starší muž našel mladší ženu. Dívala jsem se s despektem na to, jak pánové v letech obskakují svoje mladé micinky, běhají kolem nich jako nějací mladíčci a snaží se jim splnit každé přání, jen aby je ty holčičky neopustily.

Můj manžel, se kterým jsem žila víc jak dvacet let, se choval úplně stejně.

I když nám oběma bylo už přes čtyřicet a měli jsme odrostlé děti, jakmile se v jeho blízkosti objevila nějaká mladá dvacítka, z usedlého čtyřicátníka, který tráví svůj volný čas před televizí s nataženýma nohama v papučích na stole, se najednou stal lev salonu.

Sledovala jsem to s jistou lítostí, kterou jsem v té chvíli ke svému muži pociťovala, a říkala si, co by sobě samotnému asi řekl, kdyby se viděl, jak je trapný.

A hlavně co by asi řekla ta obletovaná slečinka, kdyby viděla jeho, jak pochrupuje na kanapi ve svém oblíbeném kostkovaném domácím svetříku, z nosu mu lezou chlupy a když to na něj ve spánku přijde, občas si i prdne.

Kouzlo zralého muže by jistě rázem vzalo za své a slečny by se tomu mému chudáčkovi jistě vysmály, jako jsem se mu smála v duchu já.

Nejlepší na tom bylo, že když už se nějaká mladá slečna uvolila a začala s mým mužem také flirtovat, on nabyl mylného dojmu, že je mu také dvacet a může si dovolit chovat se jako kluk, který má celý život teprve před sebou.

Jeho děti najednou přestaly být jeho dětmi, jakoby nikdy ani žádné neměl, a já? Mě pasoval rovnou do role své maminky, která nemá nic jiného za úkol, než mu uvařit, aby byl plný síly, a prát bílé košile, aby v nich mohl oslňovat své potenciální milenky.

Brala jsem jeho chování s rezervou, neboť jsem si byla dobře vědoma toho, že i kdyby se mu náhodou poštěstilo a na chvíli si zašpásoval někde jinde, stejně se vždycky vrátí poslušně domů, protože při jeho charakteru a především příjmech by si žádnou mladou slečnu dlouho vydržovat nedokázal.

Domácnost jsem táhla především já a to nejen co se týkalo úklidu, ale i finančně. Takže mi vlastně mohlo být úplně jedno, jestli mě můj muž opustí nebo ne.

Možná by to pro mne byla jistá úleva, ale brala jsem naše manželství jako více méně šťastné a bezproblémové. Děti jsme vychovali, na dovolenou jsme jezdili, nouzí jsme netrpěli ani se nehádali. Co víc si přát víc.

A pak se to stalo. Do našeho domu se nastěhoval nový soused. Takový hezký mladý kluk, mohlo mu být kolem třiceti let, takže byl vlastně jen o deset let mladší než já. Dělilo nás od sebe pouhých deset let!

Jenomže k tomu jsem musela přičíst ještě své dvě děti a životní zkušenosti, které jsem já díky nim měla a on coby svobodný muž nikoli.

I když jsem tedy byla starší jen o oněch pouhých deset let, někdy jsem si připadala jako padesátiletá ženská, unavená, vyždímaná, bez kapky energie, která má zbytek sil akorát na to, aby tomu svému uvařila teplou večeři, a pak naskládala nádobí do myčky a nechala ji za sebe pracovat.

Jenomže jak se ukázalo, ten třicetiletý mladík, na kterého mě vlastně upozornil můj vlastní manžel, když řekl:

„Viděla jsi už toho nafintěného hezouna, co bydlí pod námi?!“ mě tak vůbec neviděl. Když mi začal nadbíhat, nejdřív jsem si myslela, že si ze mě, ze staré dámy, dělá legraci. Vždyť on byl tak hezký, mladý, sympatický!

Mohl mít každou slečnu, na kterou si jen ukázal. Proč by mě zájem o starou čtyřicetiletou bábu jako jsem já? Ano, přesně tak jsem se viděla. Jako stará bába, která má celý život už dávno za sebou. A tak jsem ho prostě jen ignorovala.

Čím víc jsem svému novému sousedovi dávala najevo svůj nezájem, tím víc jako bych ho k sobě přitahovala. Zvonil u našich dveří, když právě manžel nebyl doma, a žádal mě jednou o sůl, podruhé o cukr.

„Tady to krásně voní! Jistě pečete něco dobrého!“ natahoval ve dveřích a mně to nedalo a pozvala jsem ho dál. Sedl si k jídelnímu stolu a konečně se trochu rozpovídal.

Svěřil se mi, že jeho maminka zemřela, když mu bylo třináct let a od té doby ho vychovával jenom otec.

A já tenkrát pochopila, že tento stále ještě chlapec vůbec netouží po mladých holkách, kterým nedokáže být opravdovým mužem, neboť se jím nikdy uvězněn ve své dětskosti nestlal, ale že hledá takovou partnerku, která by mu jistým způsobem nahradila i to, co mu v mládí chybělo nejvíc.

Jeho maminku. Objala jsem ho tenkrát, sevřela jej ve své náruči, pochovala jako malého chlapce a on mi vyznal svou lásku.

Zamilovali jsme se do sebe oba, protože jsme si mohli dát vzájemně, co jsme každý z nás nejvíc potřebovali. Já jemu až mateřskou lásku a on mě pocit, že stále ještě nejsem k zahození. Do roka se nám narodil náš syn a doufám, že přijde i holčička.

Můj nový manžel, který je o pouhých deset let mladší než já, se po mém boku učí být opravdovým mužem, aby tomu naučil i našeho syna. Milujeme se a já už vím, že roky nic neznamenají. Důležité je, aby jeden dokázal dát tomu druhému, co nejvíc potřebuje. Lásku.

Lucie, 45 let, ČR

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.