Domů     Strávil dovolenou s jinou ženou a dětmi
Strávil dovolenou s jinou ženou a dětmi
5 minut čtení

Žili jsme oba dva ve lži a když všechno prasklo, slepovali jsme původní vztahy celé dlouhé roky.

Vlastně to všechno začalo hrozně nevinně. Ničeho jsem si nevšimla ani já, ani mé dcery. Ona také ani nebylo jak. Já jsem jezdila na časté služební cesty a dcery studovaly obě v Praze, takže doma byly jen občas, protože k nám je to přeci jen kus cesty.

Náš táta, jak jsme mu tehdy říkali, zůstával doma často sám. Věřili jsme si oba a neměla jsem důvod být žárlivá. Když jsme se jednou za čas sešli doma všichni, strávili jsme příjemný večer a bylo nám dobře.

Vztah uvadal

Jenomže těch dnů, kdy můj Pepa byl doma sám, bylo čím dál víc a kromě toho, když už jsme byli doma společně, nějak jsme si přestávali mít co říct a že bychom spolu trávili nějaké vášnivé chvilky, to také zrovna nebylo pravidlem.

A nejhorší na tom bylo, že nás to oba ani nijak neznervózňovalo. Žádný z nás neměl dojem, že je nutné s tou atmosférou něco dělat. Mého muže zase dokonce ani nevyvedlo z míry, když mě ve městě potkal v družné zábavě s mým dobrým kamarádem z práce.

Ano, s ním jsem kdysi něco měla a manžel o tom nevěděl, alespoň jsem o tom přesvědčená, ale poté, co Karlovi přišla na naše hezké chvíle jeho manželka, nechali jsme důvěrnějších momentů a jen jsme se občas vídali.

Tenkrát, při tom setkání obou mých chlapů, jsem zachovala chladnou hlavu a seznámila je. Karla jsem představila jako kolegu z práce, pak se s ním rozloučila a pokračovala domů s manželem.

Dá se říct, že to měla být perná chvilka, ale snad díky uvolněnému chování mého muže to byla skoro legrace.

Prasklo to!

Jenomže to jsem netušila, že Pepovi se vlastně takové setkání velmi hodilo do krámu. Mohl totiž už přestat mít i sebemenší výčitky, pokud nějaké měl. Ano,tušíte správně, že měl bokovku!

A já jsem si vůbec neuměla připustit, že by něčeho takového byl schopen… Až jednoho dne jsem z obláčku blažené nevědomosti tvrdě dopadla na zem. Josef odjel na služební cestu a já jsem se náhodou vrátila domů a potkala ve městě jeho kolegu.

“Copak, vy už jste se vrátili z dovolené? To se vám u moře nelíbilo,” vykulil na mě oči ten chlapík. “Z jaké dovolené,” zeptala jsem se překvapeně. “Zalapal po dechu, začal koulet očima a bylo vidět, že honem neví, jestli do něčeho nepěkného nešlápl. Šlápl.

A pořádně. nechala jsem toho chlapa s jeho koktáním být a okamžitě mazala do podniku, kde Pepa pracoval. Tam museli kápnout božskou, že manžel si vzal dovolenou, tedy žádná služební cesta. A je prý skutečně umoře.

Vrátil se opálený a vyprávěl, jak se stihl mezi jednáními párkrát vykoupat a že jinak to bylo celé pracovní a je úplně hotový. “Hotový teprve budeš,” sdělila jsem mu tenkrát. Vykrucoval se jen chvíli. A pak to z něho lezlo. Musela jsem si sednout.

Nejen, že měl poměr s jednou ženskou, kterou jsem znala a které jsem nemohla přijít na jméno, navíc trávil každou volnou chvilku s ní i jejími dvěma dcerami. “Co jsem měl dělat, když jste mě nechávali samotnýho doma? Bylo mně prostě smutno,” rozhodil rukama.

Býval doma sám tak často, až si zkrátka našel náhradní rodinu. Dokonce tvrdil, že s tou ženskou, s Jarmilou, nic nemá, že holkám jen dělal takového náhradního tatínka a u nich doma mu bylo příjemně. “A teď budeš u nás doma, ale příjemně ti nebude,” vyhrkla jsem hystericky.

Zuby nehty

Další půlrok byl pro naši rodinu a její další fungování rozhodující. Dnes se divím, že jsme to přežili ve zdraví a fakticky stále držíme pohromadě, ale byly to dny plné podezírání, kontrol, výčitek a srdceryvných scének.

Pepa tvrdil, že tak naráz nemůže vztah s Jarmilou a hlavně jejich dcerkami ukončit, prý pláčou a stýská se jim, chtějí, aby byl s nimi víc, když nemají svého tatínka. Připomínala jsem mu, že má své dcery, ale ty už pro něj moc silným motivem nebyly.

Tehdy už pomalu odcházely z domova. Nakonec jsem se rozhodla, že si najdu jinou práci, abych s ním byla víc. A začala jsem ho samozřejmě kontrolovat jako jen to šlo.

Tvrdil, že už se s Jarmilou ani s dětmi nevídá, ale já jsem ho pořád podezírala, tušila jsem své. Určitě se jen lépe naučil všechno tajit, byla jsem přesvědčená.

Milosrdný čas

Nekonečné podezírání nemělo na náš vztah dobrý vliv, to dá rozum.

Josef samozřejmě, v sebeobraně, přišel s tím, že moc dobře ví o mém vztahu s Karlem a za žádnou cenu jsem mu nebyla schopna vymluvit, že ten vztah je dávno u konce a že vlastně ani nikdy pořádně nezačal.

No a do toho všeho jsme vší silou zatáhli i naše dvě holky, Hedviku a Moniku. Já jsem po nich chtěla, aby s tátou všude jezdily a kontrolovaly ho a on zase do nich hučel, aby mě přesvědčily, že spravedlnost je na jeho straně.

Všechno, nebo skoro všechno musel zahojit až čas. Po pár letech jsme oba zjistili, že jsme si na ten náš zvláštní svět, na ta podivná rodinná pouta, zvykli a jedeme kupodivu pořád dál.

A já jsem si uvědomila, že už o Jarmile a jejích holčičkách ani nevím a že je atmosféra u nás doma vlastně klidná. Pročekali jsme se tak nějak zuby nehty do relativní pohody. Nechci to zakřiknout, ale čas možná všechno zhojil.

Lenka (67), Hodonín

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může