Domů     Strávil dovolenou s jinou ženou a dětmi
Strávil dovolenou s jinou ženou a dětmi
5 minut čtení

Žili jsme oba dva ve lži a když všechno prasklo, slepovali jsme původní vztahy celé dlouhé roky.

Vlastně to všechno začalo hrozně nevinně. Ničeho jsem si nevšimla ani já, ani mé dcery. Ona také ani nebylo jak. Já jsem jezdila na časté služební cesty a dcery studovaly obě v Praze, takže doma byly jen občas, protože k nám je to přeci jen kus cesty.

Náš táta, jak jsme mu tehdy říkali, zůstával doma často sám. Věřili jsme si oba a neměla jsem důvod být žárlivá. Když jsme se jednou za čas sešli doma všichni, strávili jsme příjemný večer a bylo nám dobře.

Vztah uvadal

Jenomže těch dnů, kdy můj Pepa byl doma sám, bylo čím dál víc a kromě toho, když už jsme byli doma společně, nějak jsme si přestávali mít co říct a že bychom spolu trávili nějaké vášnivé chvilky, to také zrovna nebylo pravidlem.

A nejhorší na tom bylo, že nás to oba ani nijak neznervózňovalo. Žádný z nás neměl dojem, že je nutné s tou atmosférou něco dělat. Mého muže zase dokonce ani nevyvedlo z míry, když mě ve městě potkal v družné zábavě s mým dobrým kamarádem z práce.

Ano, s ním jsem kdysi něco měla a manžel o tom nevěděl, alespoň jsem o tom přesvědčená, ale poté, co Karlovi přišla na naše hezké chvíle jeho manželka, nechali jsme důvěrnějších momentů a jen jsme se občas vídali.

Tenkrát, při tom setkání obou mých chlapů, jsem zachovala chladnou hlavu a seznámila je. Karla jsem představila jako kolegu z práce, pak se s ním rozloučila a pokračovala domů s manželem.

Dá se říct, že to měla být perná chvilka, ale snad díky uvolněnému chování mého muže to byla skoro legrace.

Prasklo to!

Jenomže to jsem netušila, že Pepovi se vlastně takové setkání velmi hodilo do krámu. Mohl totiž už přestat mít i sebemenší výčitky, pokud nějaké měl. Ano,tušíte správně, že měl bokovku!

A já jsem si vůbec neuměla připustit, že by něčeho takového byl schopen… Až jednoho dne jsem z obláčku blažené nevědomosti tvrdě dopadla na zem. Josef odjel na služební cestu a já jsem se náhodou vrátila domů a potkala ve městě jeho kolegu.

“Copak, vy už jste se vrátili z dovolené? To se vám u moře nelíbilo,” vykulil na mě oči ten chlapík. “Z jaké dovolené,” zeptala jsem se překvapeně. “Zalapal po dechu, začal koulet očima a bylo vidět, že honem neví, jestli do něčeho nepěkného nešlápl. Šlápl.

A pořádně. nechala jsem toho chlapa s jeho koktáním být a okamžitě mazala do podniku, kde Pepa pracoval. Tam museli kápnout božskou, že manžel si vzal dovolenou, tedy žádná služební cesta. A je prý skutečně umoře.

Vrátil se opálený a vyprávěl, jak se stihl mezi jednáními párkrát vykoupat a že jinak to bylo celé pracovní a je úplně hotový. “Hotový teprve budeš,” sdělila jsem mu tenkrát. Vykrucoval se jen chvíli. A pak to z něho lezlo. Musela jsem si sednout.

Nejen, že měl poměr s jednou ženskou, kterou jsem znala a které jsem nemohla přijít na jméno, navíc trávil každou volnou chvilku s ní i jejími dvěma dcerami. “Co jsem měl dělat, když jste mě nechávali samotnýho doma? Bylo mně prostě smutno,” rozhodil rukama.

Býval doma sám tak často, až si zkrátka našel náhradní rodinu. Dokonce tvrdil, že s tou ženskou, s Jarmilou, nic nemá, že holkám jen dělal takového náhradního tatínka a u nich doma mu bylo příjemně. “A teď budeš u nás doma, ale příjemně ti nebude,” vyhrkla jsem hystericky.

Zuby nehty

Další půlrok byl pro naši rodinu a její další fungování rozhodující. Dnes se divím, že jsme to přežili ve zdraví a fakticky stále držíme pohromadě, ale byly to dny plné podezírání, kontrol, výčitek a srdceryvných scének.

Pepa tvrdil, že tak naráz nemůže vztah s Jarmilou a hlavně jejich dcerkami ukončit, prý pláčou a stýská se jim, chtějí, aby byl s nimi víc, když nemají svého tatínka. Připomínala jsem mu, že má své dcery, ale ty už pro něj moc silným motivem nebyly.

Tehdy už pomalu odcházely z domova. Nakonec jsem se rozhodla, že si najdu jinou práci, abych s ním byla víc. A začala jsem ho samozřejmě kontrolovat jako jen to šlo.

Tvrdil, že už se s Jarmilou ani s dětmi nevídá, ale já jsem ho pořád podezírala, tušila jsem své. Určitě se jen lépe naučil všechno tajit, byla jsem přesvědčená.

Milosrdný čas

Nekonečné podezírání nemělo na náš vztah dobrý vliv, to dá rozum.

Josef samozřejmě, v sebeobraně, přišel s tím, že moc dobře ví o mém vztahu s Karlem a za žádnou cenu jsem mu nebyla schopna vymluvit, že ten vztah je dávno u konce a že vlastně ani nikdy pořádně nezačal.

No a do toho všeho jsme vší silou zatáhli i naše dvě holky, Hedviku a Moniku. Já jsem po nich chtěla, aby s tátou všude jezdily a kontrolovaly ho a on zase do nich hučel, aby mě přesvědčily, že spravedlnost je na jeho straně.

Všechno, nebo skoro všechno musel zahojit až čas. Po pár letech jsme oba zjistili, že jsme si na ten náš zvláštní svět, na ta podivná rodinná pouta, zvykli a jedeme kupodivu pořád dál.

A já jsem si uvědomila, že už o Jarmile a jejích holčičkách ani nevím a že je atmosféra u nás doma vlastně klidná. Pročekali jsme se tak nějak zuby nehty do relativní pohody. Nechci to zakřiknout, ale čas možná všechno zhojil.

Lenka (67), Hodonín

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika