Domů     Občas se pobavili na můj účet
Občas se pobavili na můj účet
5 minut čtení

Zaměstnání v ryze mužském kolektivu jsem se nejprve bála. Časem jsem však zjistila, že je mezi kolegy mnohem více legrace než kdekoliv jinde.

Bylo mi krásných dvacet let, když jsem jako mladá maminka nastoupila po mateřské znovu do práce. Manžel dostal novou pracovní nabídku a k ní i služební byt, což se nám jako rodině s malým synkem hodilo.

Sehnat školku pro syna nebyl v té době ještě problém, proto jsem mohla do nové práce nastoupit takřka hned. Mělo to ale jeden háček. Nejednalo se totiž vůbec o práci v mém oboru!

Byla jsem vyučená švadlena a ve městě, kam jsme se přestěhovali, bych se svou prací neuživila. Nová práce pro mě byla výzvou, které jsem byla odhodlaná čelit. A to i přesto, že se jednalo o práci, které jsem vůbec nerozuměla.

Velkolepé přivítání

Šlo o práci ve firmě, kde opravují motory, žehličky nebo pračky a já jim tam měla pomáhat. Já, jakožto jemný člověk, který znal jen jehlu, nit a šicí stroj, jsem si nedovedla vůbec přestavit, co tam budu dělat.

Podepsala jsem pracovní smlouvu a zjistila, že název mé pozice zní navíječka motorů. Následně mě paní provozní uvedla do nového pracovního kolektivu. Takové přivítání jsem opravdu nečekala!

Hned ve dveřích naší dílny stál jeden můj budoucí kolega s kyticí karafiátů, které byly tehdy v módě.

„Vítáme Vás u nás, paní Eliško a doufáme, že se Vám tu bude líbit!“ Když jsem se trochu vzpamatovala a mohla se rozhlédnout kolem sebe, pochopila jsem, proč jsem před chvilkou dostala karafiáty, a proč jsou na mě všichni tak milí.

Zdi kolem mě zdobily plakáty stroze oděných dam. Všude byli totiž samí muži!

Rychle jsem se zaučila

Vyfasovala jsem také služební oděv skládající se z montérek, pracovních bot a ochranných rukavic. Důležitější než oblečení však byly rady, které se na mě začaly během chvilky sypat.

Byla jsem ze začátku trochu rozpačitá, přece jen jsem byla poslední dva roky zvyklá jen na plínky a kašičky, tak velký zvrat byl pro mě náročný a musela jsem to všechno trochu vstřebat.

Kluci, jak jsem je po pár dnech začala familiérně označovat, mě rychle naučili, jak převíjet malé motůrky, jak vyměňovat ložiska nebo vypisovat opravenky. Práce mě bavila. A hlavně při ní byla ohromná legrace.

Zřejmě si opravdu vážili mé přítomnosti, vařili mi kávu a nebyli vůbec hrubí nebo sprostí, jak by se od mužského kolektivu dalo čekat. Ačkoli měli většinu dne umouněné ruce, na tváři měli skoro pořád úsměv.

Vyrobili mi šatnu

Pár vtipů a nástrah, které na mě připravili, však musím zmínit. Třeba převlékání. Dokud jsem nepřišla já, byli na dílně opravdu samí muži, a proto převlékání nijak neřešili.

Ráno přišli do práce, v rohu se převlékli do montérek a své civilní oblečení uložili do skříněk. Zřejmě si pak nikdo neuvědomil, že dohromady se tady asi převlékat nemůžeme. Klukům by to nevadilo, mně však samozřejmě ano.

Ale protože byli hoši šikovní a vynalézaví, stačil jim provázek, kus plátna a pár hřebíčků, a moje šatnička v rohu místnosti byla na světě.

Jen v podprsence

Byla jsem ve svém mužském kolektivu spokojená. Atmosféra se začínala lehce uvolňovat a já jsem netušila, že se záhy uvolní ještě víc. Jednoho rána jsem se převlékala.

V klidu své šatny jsem si zrovna svlékala tričko a poslouchala přitom hovor kolegy se zákazníkem, který chtěl opravit zánovní vysavač. Pak jsem zaslechla burácející smích. Vůbec mě nenapadlo, že by se někdo smál na můj účet. Ale bylo tomu tak.

Ten lump Franta, který seděl nejblíž mé šatny, navázal na plátno lanko a když jsem se převlékala, pomalu roztahoval zataženou látku až tak, že jsem zůstala na odiv všem pánům jen v podprsence. Kalhoty jsem naštěstí měla.

„Vy jste hrozný,“ začala jsem hned křičet a rukama jsem si maskovala odhalené tělo. Chlapi i zákazník se smáli jako blázni. Po chvíli jsem se začala smát taky. A když mi pak donesli na usmířenou zákusek z místního bufetu, tuhle taškařici jsem jim odpustila.

Pomsta byla sladká

Samozřejmě jsem nemohla nechat věci jen tak a tajně jsem začala spřádat plány, jak jim to oplatím. A dočkala jsem se brzy. Kolega Franta nosil v práci staré nazouváky, které stály vždy na stejném místě.

Můj nápad byl jednoduchý – boty mu přibiju k zemi, a až do nich ráno vklouzne, prostě se neodlepí. Vzala jsem pár dlouhých hřebíků a velkých kladivem jsem zatloukla jeden vedle druhého.

Předtím jsem samozřejmě vyndala z obou bot vložky, které jsem po přibití znovu vložila tak, že nebylo vůbec nic poznat. Den nato vrazil Franta do dílny pln sil a elánu. Rychle se převlékl do montérek a už mířil ke svým botám.

Jako obvykle vklouzl do svých bot, ale jelikož byly přibité, převalil se na záda a ležel tam a nevěřícně tápal. Když uviděl moje slzy a slyšel můj smích, který přehlušil i smích všech chlapů na dílně, bylo mu vše jasné.

Humorné vzpomínky

Takových historek jsme za těch dlouhých třicet let, které jsem v dílně mezi muži strávila, zažili nespočet. Měnilo se osazenstvo i technika, sranda se nás však držela a my za ni byli rádi.

Později přišla další kolegyně, která si nakonec mezi hochy v dílně vyhlédla toho svého. Inu pracovat mezi muži se prostě někdy vyplatí, jen člověk musí mít nervy z oceli a velký smysl pro humor!

Eliška P. (69), jižní Morava

Související články
3 minuty čtení
V kurzu němčiny, kam jsem se přihlásila, jsem potkala báječného muže. Naše setkání pokračovala i mimo kurz, zakrátko jsme tvořili šťastný pár. S kamarádkou Marcelkou jsme před několika lety byly na nákupu v Německu. V obchodě jsme viděly, jak se nějaký muž snaží domluvit s prodavačkou ohledně reklamace. Pán moc německy neuměl, moje a kamarádky němčina sice taky nebyla žádná sláva, ale snažily j
3 minuty čtení
Cítila jsem se strašně zbytečná, seděla jsem celé dny doma a nudila se. Musela jsem něco vymyslet. Byl to ale nejhloupější nápad v mém životě. Dobře jsem se vdala. Krásný dům, pracovitý muž, žádné povinnosti, to byl můj život. Své zaměstnání jsem opustila hned, jak jsem otěhotněla. Manžel Lukáš chodíval z práce pozdě a moje kamarádky neměly tolik času jako já, takže jsem většinu času byla sama.
2 minuty čtení
Mladí jsou občas tak nezodpovědní a neváží si života! Mého vnuka stála jeho lehkovážnost málem život. Náš Davídek je moc milý kluk, jen hrozně divoký. Chvíli na místě neposedí. Ve škole mu to ale jde. Je chytrý a bystrý. Také v kolektivu je oblíbený. Rád jezdí na kole a provádí na něm ty nejrůznější akrobatické kousky, taky jezdí na prkně. Bláznivá zábava dětí! Je hyperaktivní, ale běžné sporty
3 minuty čtení
Šla jsem nakoupit do obchodu, kde se to lidmi ten den jen hemžilo. Tomu lumpovi, co se kolem mě točil, bylo na očích vidět, že mě okrade. Byl to typický den blbec. Tramvaj jela mimo svou obvyklou trasu, a já potřebovala nakoupit. Uviděla jsem supermarket a vystoupila tam, kam běžně nechodím. Tento obchod byl díky tomu, že se nacházel v centru města, zavalen turisty. Rozhlížela jsem se kolem seb
3 minuty čtení
Ten den jsem si chtěla užít naplno. Nejprve jsem vyrazila na procházku s pejskem, pak jsem si chtěla vychutnat kávu v kavárně. Můj pes byl ale zásadně proti. Jako každé ráno jsem vstala, udělala si pomerančový džus a z lednice vyndala jogurt. Po celou dobu se mi pod nohama pletl náš pes Rudy. Jako obvykle čekal na příděl voňavých psích sucharů. Dostal je a zmizely v něm daleko rychleji než v
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sadistický baron týral jihočeské poddané
historyplus.cz
Sadistický baron týral jihočeské poddané
Opilecký hlahol se rozléhá krčmou v jihočeském Mezimostí. Zrovna se v ní totiž se svými kumpány veselí baron Leopold Jakub Gérard. Na tom by nebylo nic divného, pokud by ovšem šlechtic před pár minutami nezabil soběslavského kupce. Gérard si z toho ale očividně nic nedělá. „Měl-li srdce, pak v něm vyli vlci,“ komentuje to básník Adolf Heyduk.   Při
Bezzubí žraloci: Sen surfařů, ale také ohrožení pro světové oceány!
21stoleti.cz
Bezzubí žraloci: Sen surfařů, ale také ohrožení pro světové oceány!
Nejnovější výzkum, provedený odborníky z Univerzity Heinricha Heineho v Německu, ukázal, že okyselování oceánů, způsobené rychlou absorpcí oxidu uhličitého, významně poškozuje zuby těchto vrcholných m
Síla magické jeskyně mi zachránila život
skutecnepribehy.cz
Síla magické jeskyně mi zachránila život
Nikdy bych nevěřila, že mě může pobyt v přírodě zachránit. Moje tělo se vzpamatovalo a začalo chtít zase žít. Jsem tak šťastná, že jsem zase zdravá jako řípa. Když jsem se tu strašnou zprávu dozvěděla, podlomila se mi kolena. To nechce slyšet nikdo! Měla jsem chuť skoncovat se životem. Lékaři měli jasno, nedávali mi žádné plané naděje.
Salát s granátovými jablky
tisicereceptu.cz
Salát s granátovými jablky
Salát s granátovým jablkem můžete připravit jen tak nebo jako nedílnou součást slavnostního menu. Recept Ivany Andrlové je skutečně ten nejlepší, jaký jsme kdy vyzkoušeli. Ingredience 1 balení r
Jmelí: Parazit symbolem Vánoc
epochaplus.cz
Jmelí: Parazit symbolem Vánoc
Z radia se line přeslazená vánoční písnička, stoly se prohýbají pod tunami cukroví a v lednici čeká bramborový salát. Mladík, na návštěvě u kamarádky, využije příležitosti a pověsí na lustr jmelí. Povede se mu pomocí tradice konečně svou vytouženou lásku poprvé políbit? Cizopasné a stále zelené jmelí je vedle vánočního stromku snad nejznámější rostlinou vánoc. Na trzích
Poslední varování pro Matonohu
nasehvezdy.cz
Poslední varování pro Matonohu
Dokáže Tomáš Matonoha (54) ještě zvrátit situaci a zachránit manželství s Lucií Benešovou (50)? Podle všeho už leží rozvodové papíry na stole, ale ona mu dává poslední šanci. Už několik týdnů se ml
Hafan zachránil topícího se orla!
epochalnisvet.cz
Hafan zachránil topícího se orla!
Napoleon vztekle udeřil pěstí do stolu. „Psi! Musím být poražen psy na bojišti i v ložnici?!“ Právě se dozvěděl, že francouzská válečná flotila utržila 21. října 1805 porážku od britského loďstva v bitvě u Trafalgaru. Mezi prvními, kdo se dostali na palubu jeho válečné lodi Cleopatra, byl novofundlandský pes, maskot jedné britské posádky.   Potupu v ložnici
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Poznáte andělská znamení?
nejsemsama.cz
Poznáte andělská znamení?
Věříte, že k vám andělé mohou promlouvat? Je dobré vědět, jak to dělají, abyste pak mohla jejich zprávy vnímat a přijímat. Jak poznáte andělské znamení a jak je požádat o pomoc, abyste se jí také dočkala? Andělé jsou duchovní bytosti se zvláštními schopnostmi. Vedou nás, chrání a provází životem. Nejsou omezováni prostorem a časem a touží nám pomáhat. Pomocí signálů nám dávají
Mrazivé svědectví Napoleonova bratra: Setkal se s Jerseyským ďáblem?
enigmaplus.cz
Mrazivé svědectví Napoleonova bratra: Setkal se s Jerseyským ďáblem?
Bratrské pouto patří v mezilidských vztazích k těm nejsilnějším. Starší bývá tomu mladšímu dáván za vzor, je průkopníkem, poutá větší zájem. Ale co když je vaším mladším bratrem jedna z nejslavněj
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
iluxus.cz
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
Aston Martin posouvá dál své působení v čele startovního pole formule 1: nový model Vantage S se stává oficiálním safety carem FIA v šampionátu. Nejnovější přírůstek do legendární řady vysoce výkonnýc