Na třídní sraz jsem přivezla spolužáka, aby viděl, jak vypadá oslava v moravském sklípku. Plán se mi ale vymknul z rukou.
Stalo se to v době, kdy jsem studovala na vysoké škole. Po dvou letech jsme měli sraz se spolužáky z gymnázia, ve třídě bylo sedm kluků, jinak samý babinec. Setkání se konalo ve sklípku blízko Uherského Hradiště, kam jsem na střední školu chodila.
Byl zrovna víkend, tak jsem sebou vzala kamaráda a spolužáka z vejšky Jakuba. Říkala jsem si, že tím trochu posílím mužskou část třídy. Byl ze západních Čech, tak jsem mu chtěla ukázat, jak to u nás na jižní Moravě chodí, když se slaví.
Nikdy v žádném moravské sklípku nebyl. Dorazili jsme k nám domů, maminka Jakubovi nachystala spaní, tatínek ještě nebyl doma.
Zapomněla jsem se
Pak jsme se vydali do nedaleké vesničky, kde se sraz konal. Ve sklípku bylo fajn, skvělé vínečko i občerstvení. Když se akce chýlila ke konci, měli jsme se spolužákem v plánu jít na vlak a odjet k nám domů.
Jenomže já jsem se tak trochu „zapomněla“ s bývalým spolužákem, na gymplu to byla moje velká láska. Tehdy byl ještě svobodný a já taky… A tak Jakub na nádraží dorazil sám.
Zvládl to, nezabloudil a k našemu domku navzdory značnému ovínění a temné noci nakonec šťastně dorazil. Byly čtyři hodiny ráno a on rozpačitě zazvonil na náš zvonek.
Přišel mu otevřít tatínek v pyžamu a Jakub, který byl pro otce zcela neznámý a navíc se jen stěží držel na nohou, řekl: „Dobrý večer, pane Veselý. Vy mě sice neznáte, ale já vás ano. Proto u vás dneska přespím.“ Otec byl překvapený.
Nicméně nakonec hosta uložil. Tou chvíli mi začalo období zákazů a příkazů, co smím a nesmím. Otec jako člověk z vesnice, který neměl ani maturitu, neznal totiž zákonitosti na vysoké škole.
Jako malá holka
Dopoledne, když jsem konečně dorazila, mě přivítal slovy: „Tak mi ukaž index!“ zahromoval a myslel si, že to je něco jako žákovská knížka. „A každý víkend budeš jezdit domů“ přitvrzoval.
Ukázala jsem index, bylo dávno po zkouškovém období a semestr v plném proudu. Otec se do něj koukl a zahřměl ještě víc: „Ty tam od únoru nic nemáš!“ Myslel si, že do indexu každý den zapisují známky.
Poněvadž byl právě květen, došel k názoru, že nechodím do školy…. A chtěl mě za to patřičně potrestat.
Tehdy jsme mu museli s Jakubem opravdu náročně vysvětlovat, a přivolat si dokonce na pomoc studijní oddělení, kam otec hned v pondělí ráno volal, že se ve škole za jejich peníze neflákám a nepařím od rána do večera.
Tím flirtem jsem si tehdy doma pořádně zavařila. Ještě dlouho mě tatínek kontroloval jako malou holku a nevěřil, že školu dostuduju.
Alena (48), Brno