Domů     Ocitla jsem se v jiné době
Ocitla jsem se v jiné době
6 minut čtení

Pokaždé, když jsem svůj záhadný příběh někomu vyprávěla, setkala jsem se s nedůvěrou nebo i s výsměchem. Nejčastěji mi lidé říkali, že se mi to celé nejspíš jenom zdálo…

Někteří podotýkali i něco v tom smyslu, jestli jsem náhodou něco nepila. Toto nařčení se mě obzvláště dotklo, protože jsem celoživotní abstinentka. A poznámky typu, že mám až příliš velkou fantazii, také nebyly na místě.

Výmysly a bujaré představy – k tomu jsme měla vždycky daleko. Jsem rozumný a racionálně uvažující člověk, přesto si dodnes nedokážu vysvětlit zážitek, který se mi stal před pěti lety. S určitostí vím jen jedno: že to rozhodně nebyl žádný sen a že se to skutečně stalo.

Návštěva u matky

Jela jsem tehdy navštívit maminku, která stále bydlela ve vesnici na severu Čech, kde jsem se narodila a kde jsem i já do svých osmnácti let žila. Bylo jí už přes sedmdesát, ale stále to byla velice vitální a energická žena.

Zvládala se postarat o domácnost i sama o sebe, a kdyby náhodou cokoli potřebovala, měla poblíž milé a hodné sousedy, kteří jí kdykoli a s čímkoli rádi pomohli. Ona se jim pak revanšovala tím, že jim upekla jeden ze svých prvotřídních koláčů.

Protože ale žila sama, v té době už byla tři roky vdova, tak jí bylo občas smutno. Chyběla jí společnost, a tak jsem se snažila navštěvovat ji, co to jenom šlo.

Autobus mi ujel

Tehdy jsem k ní přijela už v sobotu brzy ráno a chtěla jsem zůstat do nedělního poledne. Jenže jsme se s maminkou u oběda zapovídaly, a když jsem se podívala na hodiny, bylo už téměř půl druhé, což znamenalo, že mi přímý spoj z návsi ujel.

S maminkou jsem se rozloučila a šla jsem na jiný autobus, který stavěl na rozcestí. Tuhle cestu po úzké klikaté silnici z vesnice jsem kdysi absolvovala snad tisíckrát a dobře jsem ji znala. Pamatuji si, že než jsem došla na rozcestí, změnilo se počasí.

Začalo drobně mžít a padala mlha. Ale na tom konec konců nebylo nic divného, protože byl podzim v plném proudu.

Náhradní řešení

Postávala jsem u zastávky a netrpělivě vyhlížela autobus. Za chvíli se objevil zpoza zatáčky. Hned jsem si povšimla, že je nějak zvláštní, ale nepřikládala jsem tomu důležitost. Na vesnici jezdily všelijaké typy autobusů, každý spoj byl jiný.

Nastoupila jsem, pozdravila jsem řidiče a zakoupila si u něj jízdenku. Všechno probíhalo jako obvykle. Rozhlédla jsem se po sedadlech a zjistila jsem, že jsem v autobusu jedinou cestující.

To mě ovšem také moc nepřekvapilo, jelikož autobus vyjížděl ze sousední maličké vesnice a tohle byla jeho první zastávka. S příručním zavazadlem jsem zamířila do zadní části a tam jsem se posadila na sedadlo u okno.

Snesla se mlha

Vyjeli jsme. Neměla jsem s sebou žádný časopis, a tak jsem skrze okénko pozorovala ubíhající krajinu. Jeli jsme pár minut a mlha byla stále hustší a hustší. Napadlo mě, že za chvíli nebude vidět ani na krok. Řidič zpomaloval, až jel autobus téměř krokem.

Zavřela jsem oči a vrátila se myšlenkami zpátky k mámě. Byla jsem ráda, že jsem za ní jela – moje návštěva jí udělala radost, a když jsem odjížděla, byla o poznání veselejší. Škoda, že si po tátově smrti nikoho nenašla, napadlo mě.

Měla by s kým chodit na výlety, hrát oblíbené žolíky, dívat se na televizi a tak podobně. Přemýšlela jsem, že bych jí možná mohla někoho dohodit, když v tom autobus najel do výmolu a zhoupl se. To mě vrátilo zpět do přítomnosti.

V tu chvíli jsem si také uvědomila, že od chvíle, co jsme vyjeli, autobus nikde nezastavil a já dál zůstávala jedinou cestující. Neměla jsem z toho moc dobrý pocit, ale mělo být hůř…

Netušila jsem, kde jsem

Najednou se mlha začala rozptylovat. Podívala jsem se ven a ke svému údivu jsem zjistila, že okolí za oknem vůbec nepoznávám. Byli jsme v nějakém malém městečku, jehož ulice jsem viděla poprvé.

Znepokojeně jsem vstala a šla se zeptat řidiče, kam to vlastně jede. Místo odpovědi, však zničehonic zastavil. Obrátil se ke mně a řekl, že jsme na konečné a že si mám vystoupit. Překvapeně jsem na něj zamrkala a zeptala se ho, co to má znamenat.

Řidič už ale nic neřekl. Jen mlčel a otevřel dveře. Vůbec jsem nechápala, co to znamená. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo, bylo, že z rozcestí nejspíš jezdí i jiné autobusy a já nastoupila do nesprávného.

Řidič mě neupozornil na omyl, protože jsem mu při koupi jízdenky automaticky řekla cenu a ne místo. Ale kde jsem to teď vlastně byla?

Cizí kraj

Nakonec jsem vystoupila a rozhlédla se kolem. Kraj jsem nepoznávala. Pomalu jsem se vydala po silnici a doufala, že narazím na nějakého člověka. Asi po půl kilometru šel naproti mně jeden člověk.

Chtěla jsem se ho zeptat, jak se vesnice jmenuje, ale otázka mi zůstala viset na rtech, protože dotyčný muž byl oblečený jako ze začátku minulého století. A také další lidi, které jsem potkala, měli podobný styl oděvu. V tu chvíli mě obestřel nepříjemný pocit a sevřel strach.

Návrat domů

Uvědomila jsem si, že jsem se nějakým záhadným způsobem ocitla v úplně neznámém světě a že nevím, jak se dostanu zpátky. Napadlo mě jediné řešení: vydala jsem se pěšky po směru, odkud mě autobus přivezl. Strachy jsem skoro utíkala.

Pak mě znovu začala obklopovat hustá mlha. Za mnou se náhle ozvalo zatroubení a já viděla ten samý autobus, který mě do neznámého města přivezl. Zoufale jsem zamávala a řidič zastavil. Naskočila jsem dovnitř a dopadla na první sedadlo.

Když jsme projeli mlhou, s úlevou jsme zjistila, že jsme ve vesnici, kterou dobře znám. Vrátila jsem se k mámě a řekla jí, co se stalo. Ale ani ona, ani jiní lidé, kterým jsem ten příběh vyprávěla, mi nevěřili.

Miroslava V. (60), Mladá Boleslav

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Ta stará zřícenina nad řekou mě fascinovala. Ráda jsem chodila na procházky kolem lesa pod ní a cestičkou do kopce až na hrad. Bylo mi tehdy patnáct a bydlela jsem u svých rodičů v Klášterci nad Ohří nedaleko zámeckého parku. Při výletech jsem vídala zříceninu starého hradu Šumburk. Podle starých legend se v rozvalinách scházely čarodějnice z celého okolí a pořádaly v těchto místech své reje. R
5 minut čtení
Byla jsem zamilovaná a láska mi zaslepila oči. Neviděla jsem, jaký Marek ve skutečnosti je. Zachránilo mě znamení z onoho světa. Věřím, tomu, že ani po své smrti se o nás naši blízcí nepřestanou starat. Nadpřirozený zážitek, který se mi kdysi přihodil, totiž změnil směr mé životní cesty. Hlas zesnulého otce Byla jsem tehdy na rozcestí a nevěděla jsem, jak se mám rozhodnout. Jedna návštěva
3 minuty čtení
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po něm moc stýskalo. Houkání sovy Dívala jsem se, jak proudí voda pode mnou, a najednou jsem zaslechla
3 minuty čtení
Byli jsme tak nadšení, když jsme se do toho starého domu nastěhovali! Brzy se v něm ale začaly dít divné věci. Za oknem jsme vídali cizí tvář. Vybalovali jsme s manželem krabice jednu za druhou a tetelili se štěstím, že máme tak nádherný dům. Pravda, byl starý, ale měl své kouzlo, navíc byl opravdu velký, byli jsme za něj šťastní jako blechy. Patřila totiž k němu i nádherná zahrada, kde jsem už
3 minuty čtení
To dítko bylo vymodlené. Co mu bylo ale ubráno na rozumu a tělesné schránce, to mu příroda asi vynahradila v nadpřirozených schopnostech. Luboš je můj jediný syn, který se mi narodil krátce před čtyřicátým rokem. Můj muž byl o deset let starší než já, bylo to tudíž hodně vymodlené dítě. Příliš bystrosti náš syn sice nepobral a také zdravotně na tom nebyl nejlépe, zjistila jsem ale, že umí geniá
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po