Domů     Ocitla jsem se v jiné době
Ocitla jsem se v jiné době
6 minut čtení

Pokaždé, když jsem svůj záhadný příběh někomu vyprávěla, setkala jsem se s nedůvěrou nebo i s výsměchem. Nejčastěji mi lidé říkali, že se mi to celé nejspíš jenom zdálo…

Někteří podotýkali i něco v tom smyslu, jestli jsem náhodou něco nepila. Toto nařčení se mě obzvláště dotklo, protože jsem celoživotní abstinentka. A poznámky typu, že mám až příliš velkou fantazii, také nebyly na místě.

Výmysly a bujaré představy – k tomu jsme měla vždycky daleko. Jsem rozumný a racionálně uvažující člověk, přesto si dodnes nedokážu vysvětlit zážitek, který se mi stal před pěti lety. S určitostí vím jen jedno: že to rozhodně nebyl žádný sen a že se to skutečně stalo.

Návštěva u matky

Jela jsem tehdy navštívit maminku, která stále bydlela ve vesnici na severu Čech, kde jsem se narodila a kde jsem i já do svých osmnácti let žila. Bylo jí už přes sedmdesát, ale stále to byla velice vitální a energická žena.

Zvládala se postarat o domácnost i sama o sebe, a kdyby náhodou cokoli potřebovala, měla poblíž milé a hodné sousedy, kteří jí kdykoli a s čímkoli rádi pomohli. Ona se jim pak revanšovala tím, že jim upekla jeden ze svých prvotřídních koláčů.

Protože ale žila sama, v té době už byla tři roky vdova, tak jí bylo občas smutno. Chyběla jí společnost, a tak jsem se snažila navštěvovat ji, co to jenom šlo.

Autobus mi ujel

Tehdy jsem k ní přijela už v sobotu brzy ráno a chtěla jsem zůstat do nedělního poledne. Jenže jsme se s maminkou u oběda zapovídaly, a když jsem se podívala na hodiny, bylo už téměř půl druhé, což znamenalo, že mi přímý spoj z návsi ujel.

S maminkou jsem se rozloučila a šla jsem na jiný autobus, který stavěl na rozcestí. Tuhle cestu po úzké klikaté silnici z vesnice jsem kdysi absolvovala snad tisíckrát a dobře jsem ji znala. Pamatuji si, že než jsem došla na rozcestí, změnilo se počasí.

Začalo drobně mžít a padala mlha. Ale na tom konec konců nebylo nic divného, protože byl podzim v plném proudu.

Náhradní řešení

Postávala jsem u zastávky a netrpělivě vyhlížela autobus. Za chvíli se objevil zpoza zatáčky. Hned jsem si povšimla, že je nějak zvláštní, ale nepřikládala jsem tomu důležitost. Na vesnici jezdily všelijaké typy autobusů, každý spoj byl jiný.

Nastoupila jsem, pozdravila jsem řidiče a zakoupila si u něj jízdenku. Všechno probíhalo jako obvykle. Rozhlédla jsem se po sedadlech a zjistila jsem, že jsem v autobusu jedinou cestující.

To mě ovšem také moc nepřekvapilo, jelikož autobus vyjížděl ze sousední maličké vesnice a tohle byla jeho první zastávka. S příručním zavazadlem jsem zamířila do zadní části a tam jsem se posadila na sedadlo u okno.

Snesla se mlha

Vyjeli jsme. Neměla jsem s sebou žádný časopis, a tak jsem skrze okénko pozorovala ubíhající krajinu. Jeli jsme pár minut a mlha byla stále hustší a hustší. Napadlo mě, že za chvíli nebude vidět ani na krok. Řidič zpomaloval, až jel autobus téměř krokem.

Zavřela jsem oči a vrátila se myšlenkami zpátky k mámě. Byla jsem ráda, že jsem za ní jela – moje návštěva jí udělala radost, a když jsem odjížděla, byla o poznání veselejší. Škoda, že si po tátově smrti nikoho nenašla, napadlo mě.

Měla by s kým chodit na výlety, hrát oblíbené žolíky, dívat se na televizi a tak podobně. Přemýšlela jsem, že bych jí možná mohla někoho dohodit, když v tom autobus najel do výmolu a zhoupl se. To mě vrátilo zpět do přítomnosti.

V tu chvíli jsem si také uvědomila, že od chvíle, co jsme vyjeli, autobus nikde nezastavil a já dál zůstávala jedinou cestující. Neměla jsem z toho moc dobrý pocit, ale mělo být hůř…

Netušila jsem, kde jsem

Najednou se mlha začala rozptylovat. Podívala jsem se ven a ke svému údivu jsem zjistila, že okolí za oknem vůbec nepoznávám. Byli jsme v nějakém malém městečku, jehož ulice jsem viděla poprvé.

Znepokojeně jsem vstala a šla se zeptat řidiče, kam to vlastně jede. Místo odpovědi, však zničehonic zastavil. Obrátil se ke mně a řekl, že jsme na konečné a že si mám vystoupit. Překvapeně jsem na něj zamrkala a zeptala se ho, co to má znamenat.

Řidič už ale nic neřekl. Jen mlčel a otevřel dveře. Vůbec jsem nechápala, co to znamená. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo, bylo, že z rozcestí nejspíš jezdí i jiné autobusy a já nastoupila do nesprávného.

Řidič mě neupozornil na omyl, protože jsem mu při koupi jízdenky automaticky řekla cenu a ne místo. Ale kde jsem to teď vlastně byla?

Cizí kraj

Nakonec jsem vystoupila a rozhlédla se kolem. Kraj jsem nepoznávala. Pomalu jsem se vydala po silnici a doufala, že narazím na nějakého člověka. Asi po půl kilometru šel naproti mně jeden člověk.

Chtěla jsem se ho zeptat, jak se vesnice jmenuje, ale otázka mi zůstala viset na rtech, protože dotyčný muž byl oblečený jako ze začátku minulého století. A také další lidi, které jsem potkala, měli podobný styl oděvu. V tu chvíli mě obestřel nepříjemný pocit a sevřel strach.

Návrat domů

Uvědomila jsem si, že jsem se nějakým záhadným způsobem ocitla v úplně neznámém světě a že nevím, jak se dostanu zpátky. Napadlo mě jediné řešení: vydala jsem se pěšky po směru, odkud mě autobus přivezl. Strachy jsem skoro utíkala.

Pak mě znovu začala obklopovat hustá mlha. Za mnou se náhle ozvalo zatroubení a já viděla ten samý autobus, který mě do neznámého města přivezl. Zoufale jsem zamávala a řidič zastavil. Naskočila jsem dovnitř a dopadla na první sedadlo.

Když jsme projeli mlhou, s úlevou jsme zjistila, že jsme ve vesnici, kterou dobře znám. Vrátila jsem se k mámě a řekla jí, co se stalo. Ale ani ona, ani jiní lidé, kterým jsem ten příběh vyprávěla, mi nevěřili.

Miroslava V. (60), Mladá Boleslav

Předchozí článek
Další článek
Související články
4 minuty čtení
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc. Snažím se jim pomáhat, jak to jen jd
3 minuty čtení
V bytě na balkoně jsem vídala papouška. Myslela jsem, že někomu ulétl, pak jsem na něj ale narazila na hřbitově – vedle svého hrobu! Manžel byl tehdy na chalupě, po celodenním sobotním úklidu jsem si sedla se sklenkou vína na balkon a relaxovala. Vtom se odněkud snesl pták, uslyšela jsem tlukot křídel a automaticky stáhla hlavu mezi ramena. Myslela jsem si, že to je nějaký holub. Jenomže přímo
5 minut čtení
Ve chvílích, kdy mě moje samota téměř zabíjela, jsem se začala modlit ke svému andělovi a přála jsem si, aby se stal zázrak. Vždy jsem věřila, že existují dobré síly, které nám pomohou, když už dál nevíme, kudy kam. Například naši strážní andělé. Zjevení anděla mi pomohlo Moje obavy ze samoty vyřešilo zjevení právě jednoho takového krásného anděla. Tajemná zářivá bytost mi pomohla najít o
3 minuty čtení
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme
3 minuty čtení
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc, která mě vždycky velmi zajímala. A to bylo okno protějšího domu, k
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
21stoleti.cz
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší plan
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
epochaplus.cz
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
Svět zoologie přináší na jaře samé dobré zprávy! Pražská zoologická zahrada se pyšní hned dvěma novými gorilími mláďaty, z nichž nejmladší, samička Gaia, byla slavnostně pokřtěna ikonickou primatoložkou Jane Goodallovou. Zároveň se po desítkách let v české části Krkonoš objevil los evropský, a potvrdil tak dobrou kondici zdejší přírody. Tyto události nejenže ukazují na úspěchy
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
enigmaplus.cz
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
Na území bolivijských And v nadmořské výšce 4000 metrů se nachází místo, jehož existence je záhadou. Ruiny chrámového komplexu zvaného Pumapunku jsou tvořeny kamennými bloky tak inženýrsky přesných tv
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
nasehvezdy.cz
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
Otočily se v manželství Romana Vojtka (53) a Petry Vojtkové (37) role a tentokrát to bude on, kdo bude žadonit o pozornost své lásky? Jeho žena totiž údajně začíná víc stavět samu sebe na první mí
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
historyplus.cz
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
„Já jim dám. Kacíři jsou to, a navíc i zrádci!“ rozčiluje se Albrecht Habsburský a s očima zapíchnutýma do podlahy přechází z jedné části komnaty na druhou. Hlavní adept na uvolněný český trůn umí být velkorysý a má smysl pro spravedlnost, ale zdejší kališníci u něj kolaborací s polským princem překročili únosnou mez. Za to
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
skutecnepribehy.cz
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Moje sousedka mi začala dělat problémy
nejsemsama.cz
Moje sousedka mi začala dělat problémy
Nikdy jsem si nemyslela, že se v důchodu budu muset znovu učit říkat „ne“. Jmenuji se Irena, je mi 70 let a až do nedávné doby jsem byla přesvědčená, že mám vcelku klidný a vyrovnaný život. Byla jsem dlouhé roky šťastně vdaná, manžela mi před časem bohužel vzala rakovina. Měli jsme jedinou dceru, ta se
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve