Byla to cesta z práce domů jako každá jiná. Pak ale do trolejbusu nastoupila podivná dívka a můj život se obrátil vzhůru nohama. Nedokázala jsem se ubránit záhadné síle, která mě srážela psychicky dolů. Stalo se to ze dne na den. Po náhodném nepříjemném setkání se změnil život. Už nic nebylo jako dřív. V hlavě se mi usadil tajemný hlas a snažil se ovlivňovat můj život a nedal se ničím přehlušit

Nikdy jsem nebyla u kartářky, nebrala jsem to vážně. Jednou mě na ulici chytla za ruku starší žena, která mi řekla něco důležitého. Když jsem byla malá, babička často používala tarotové karty. Líbily se mi obrázky na kartách, ale tomu, co z nich babička vyčetla, jsem moc nevěřila. Přišlo mi, že osud nelze vyčíst jen tak z nějakých karet. A už vůbec ne třeba z ruky. O několik desítek let později

Sedím v kuchyni, koukám z okna a sleduji, jak se stíny prodlužují. Venku je podzim, stromy jsou obalené zlatými listy, ale já vidím jen šeď. S manželem jsme vychovali dvě děti, syna s dceru. Snažili jsme se jim dopřát vše, co nám bylo kdysi odpíráno. Kvalitní vzdělání s možností studia v zahraničí. Oba jsou velmi chytří a skutečně si našli své životy v zahraničí. Bohužel, daleko ode mě. Když od

Byla jsem snad prokletá. Jeden mizerný vztah za druhým. Až jsem se z nudy vydala ke kartářce, na které jsem vlastně nikdy nevěřila, a to mi zachránilo život! Když jsem byla mladá, chlapi mi leželi u nohou. Byla jsem modelka, velká sportovkyně, a hlavně vždy dobře naložená holka, co nezkazila žádnou srandu. Velmi brzy jsem ale propadla iluzi, že jsem našla toho pravého, a ve dvaceti se vdala. K 

Když jsem při vyklízení domu narazila na prababiččin deník, začetla jsem se do něho a objevila jsem příběh velké lásky. Ne všechny příběhy se v rodinách vykládají, i když by za to stály. Když moje babička Markéta zemřela, čekalo nás vyklízení domu. Vzala jsem si na starost zaprášenou půdu a našla poklad – staré deníky její matky ze začátku 20. století. Služebná na statku Prababička Anežka

S Lubošem jsme se znali odjakživa. Výborně jsme si rozuměli a chtěli jsme se vzít. Jenomže on byl až příliš atraktivní, moc se líbil holkám. Byla jsem přesvědčena o tom, že Luboš je největší láska mého života. Ale už několikrát jsem si vzpomněla na cikánku, kterou jsem potkala na pouti, když mi bylo čtrnáct. Nechtěla jsem, aby mi věštila z dlaně, i když mi to tak vehementně nabízela. Popadla mo

První nečekaná rána v mém dosud pohádkovém životě přišla, když jsem zjistila, že manžel má milenku. To byla ale jen ta první z řady ran. Druhá přišla, když jsem zjistila, že se s tou ženou vídal už dlouhé měsíce a žil s námi oběma. A třetí, když se ukázalo, že ona je jen o pár let starší než naše dcera. Zůstala jsem sama v domě, který jsme spolu postavili. Zdi byly plné vzpomínek. Nemohla jsem

Jsem už v důchodu a mou největší radostí je občasná návštěva vnučky. Někdy si ke mně rovnou po škole zajde na oblíbený koláč. Je to taková malá slečna a já si chvíle s ní moc užívám. Povídáme si o všem možném, probereme její kamarádky, co poslouchá za hudbu a někdy chce, abych jí vyprávěla, jak zlobila její maminka, když byla malá. Tak jsem ji neznala Jednou se mi ale Linda zdála nějak po

V životě jsem hodně prožila. Vychovala jsem děti, viděla jsem vyrůstat vnoučata, přišla jsem o rodiče a s manželem jsme si vytvořili náš vlastní svět. Ale teď, když se dívám zpět, mám pocit, že některé věci stále zůstávají nevyřešené. Některé rány, které byly v minulosti zasazeny, stále bolí. Moje mladší sestra Hana je pro mě jedním z těch nevyřešených ostnů v mém srdci. Jiný osud Je to p

Poslední měsíce mi připomínaly dlouhou temnou noc, z níž není úniku. Život nám ničil švagr a já nevěděla, jak se z jeho vlivu vymanit. Můj manžel Jiří je skvělý člověk, ochotný a starostlivý, ale v poslední době se mi měnil před očima. Dřív byl silný, plný energie a smyslu pro rodinu, a najednou vypadal unaveně, jako by se z něj život pomalu vytrácel. A za tím vším stál jeho bratr, Martin. N