Vždycky, když se seznámím s nějakou novou kolegyní nebo kamarádkou a vyprávím jí, jak jsme se dali dohromady s mým manželem, trochu se při tom červenám… V životě by to mělo být tak, že nejprve se dívka zamiluje, potom si dotyčného vezme a pak spolu čekají dítě. Jenže tenhle ideální postup nemusí pokaždé vyjít. Někdy to dokonce probíhá v opačném pořadí. Já sama jsem nejlepším důkazem. Následek je

Přicházíme-li do nového bydliště, může se stát, že se tam setkáme s podivnými a nevysvětlitelnými jevy. Dokážou nás na dlouho psychicky poznamenat... Přestěhovala jsem se do většího města kvůli práci a souběžně s tím jsem si našla podnájem. Byla to malá garsonka, ale já jsem byla sama a víc jsem zatím nepotřebovala. Hned první noc jsem se ale v novém bytě začala cítit divně... V rohu stála černá

Díky zvláštním událostem a pocitům si můžeme uvědomit, že tady na světě nejsme poprvé! A vzpomínky na to, kým jsme byli, někdy vyděsí i zabolí! S Honzou, mým přítelem jsme často jezdili na výlety po vlastech českých a moravských. Objížděli jsme památky, zajímavá přírodní místa, neznámá města. Jednoho dne jsme přijeli do Chebu. Plánovali jsme, že si tam na dva dny uděláme "základnu" a budeme dělat

Jak na tom dva lidé spolu doopravdy jsou, se pozná tehdy, když přijde nějaká léčka. Já a můj budoucí manžel jsme si jednu takovou připravili předem... Davida jsem měla opravdu ráda. Líbilo se mi na něm, že má všechno v hlavně srovnané a ví, čeho a jak chce dosáhnout. Chodili jsme spolu pár měsíců, když navrhl něco, čím mě překvapil. Hodně o nás dvou prý přemýšlel a rád by se mnou zůstal už napořá

Na rozdíl od toho, co se o ženách říká, jsem si vždycky zakládala na dochvilnosti. Na svoji vlastní svatbu jsem ale kvůli banální chybě málem nedorazila! Stalo se to už před třiceti lety, ale dodnes mám svůj svatební den před sebou. Dnes se tím vším už hlavně dobře bavím a dávám tu historku k lepšímu, tenkrát mi ovšem moc do smíchu nebylo. Od chvíle, kdy jsme s Františkem začali mluvit o tom, že

Můj syn byl hodný, poslušný a chytrý kluk. Vychovávala jsem ho skoro celý život sama. Člověk ale nemá za svou péči očekávat žádnou odměnu. Sedím v malé místnosti, kam se vejde jen postel, skříň, malý stolek, jedna židle a lednička, na které stojí moje malá televize. Tak to je můj nový domov. A k tomu dva kufry a tři krabice od banánů plné věcí, kterých jsem se nechtěla vzdát. Oblečení, knihy, f

Jen jsem se chtěla vyvarovat toho, co kdysi potkalo mě. Bohužel jsme s manželem celou situaci absolutně nezvládli a ztratili naši dceru možná navždy. Edík sedí na zadním sedadle Markétina vozu a smutně se po nás ohlíží. Mává mě a dědovi, dokud nám úplně nezmizí z očí. Zato dcera se po nás ani neotočí. S vítězoslavně vystrčenou bradou pěkně dopředu a pevně stisknutými rty se kouká před sebe. Jen a

Už řadu let jsem kvůli svému onemocnění v dost velké izolaci. Nedávná karanténa mě proto nijak nezaskočila a nakonec mi ještě do života přinesla štěstí. Už slyším harašit klíče v zámku. I Stela, můj asistenční pes, střeží uši. „Nojo, to jde Monča, Stelinko, to zas bude legrace.“ Ve dveřích se skutečně objeví Monika rozesmátá od ucha k uchu. Plná energie, optimismu a dobré nálady, která ji snad ni

Jednou po setmění, když jsem se vracela se synem domů, jsem na ulici zahlédla podivnou postavu. Když jsem došla blíž, náhle zmizela… Před deseti lety jsme se s manželem a synem přestěhovali do jednoho z řadových domků za vesnicí. Jako v každém satelitu tu přes den moc lidí není. Právě i to byl jeden z důvodů, proč jsme chtěli z centra města pryč. Chtěli jsme být blíže přírodě a toužili jsme po

Přítel naší dospělé dcery byl zprvu samý úsměv a pohoda. Později se ale projevila jeho nejhorší vlastnost. Byl násilník a zmlátil každého, kdo mu přišel do cesty! Dcera byla po rozvodu dlouho sama a my byli proto moc rádi, když nám představila svého nového přítele Míru. Tvářil se zamilovaně a dceři udělal, co jí na očích viděl. V bytě jí opravil všechno, co potřebovala, vymaloval a taky dokonce o