Jak na tom dva lidé spolu doopravdy jsou, se pozná tehdy, když přijde nějaká léčka. Já a můj budoucí manžel jsme si jednu takovou připravili předem…
Davida jsem měla opravdu ráda. Líbilo se mi na něm, že má všechno v hlavně srovnané a ví, čeho a jak chce dosáhnout. Chodili jsme spolu pár měsíců, když navrhl něco, čím mě překvapil. Hodně o nás dvou prý přemýšlel a rád by se mnou zůstal už napořád.
Myslí si ale, že každý vztah se nejlépe otestuje v nějakých těžkých podmínkách. A protože my jsme zatím žádné zkoušce vystaveni nebyli, tak si prý zkrátka nějakou připravíme.
Trochu bláznivý plán
No, nebudu vás dlouho napínat, David si vymyslel, že spolu strávíme týden v přírodě, stranou od lidí, odkázaní sami na sebe. Šokovalo mě to hlavně proto, že jsem svého přítele znala jako pečlivě oblékaného a vždy upraveného muže.
A teď se mnou chtěl odejít do nějaké divočiny… V práci jsme si oba vzali dovolenou. Nechala jsem na Davidovi, kam nás povede. Tajně jsem doufala, že skončíme nanejvýš v nějaké osamělé chatce. Jenže David zvolil pobyt pod stanem.
Skončili jsme na pasece uprostřed lesa. Stan se stal naším obývákem i ložnicí, nedaleký čistý potůček naší koupelnou.
Překonali jsme mravence i déšť
Ze začátku to vůbec nebylo jednoduché. Nejdřív jsem vše brala jako vítané dobrodružství, ale dva pohodlní lidé z města zákonitě narazili na spoustu překážek.
Tak třeba to, že náš stan stojí kousek od mraveniště, jsme poznali, až když jsem nevítané návštěvníky měla i v ponožkách.
A druhý den, jako naschvál, začalo hustě pršet. Stan nebyl zdaleka tak nepromokavý, jak se zdálo. Vzdát to ale nechtěl ani jeden z nás, aby se před tím druhým neshodil.
A trable, které jsme museli v přírodě překonávat, nás spojily dohromady víc než kdy předtím. Vrátili jsme se do města s tím, že jsme ve zkoušce obstáli. A přesvědčujeme se o tom i dnes, kdy jsme už přes patnáct let manželé a vychováváme syna a dceru. Pod stan s nimi ale kupodivu nejezdíme…
Dáša (42), Pardubice
