Chystala jsme se dát výpověď, už jsem nemohla snášet šikanu mojí nadřízené. Potom se vše změnilo a ze mě se stala chůva jejích tří malých dětí! S manželem jsme oba pracovali ve stejném podniku, ale často se za celý den ani nepotkali. On byl řidič a já mistrová ve výrobě. Těžko říct, kdo z nás na tom byl hůř. On, taková ta děvečka pro všechno. Hodně nadřízených a nikdo spokojený. Když vyhověl jedn

Vždycky jsem se hrozně bála, aby se Hugovi něco nestalo. A pak najednou vidím, že se na něj řítí krvelačná obluda. Zamlada jsem byla šťastnou majitelkou roztomilého vlčáka. I když nebyl tak úplně čistokrevný, ale křížený bůhví s čím, přesně to nevěděl ani veterinář, byl to úžasný pes. Zbožňovala jsem ho a bála jsem se o něj, nejspíš zbytečně, protože byl zdravý jako řípa a dost silný na to, aby

Sokyni v lásce, manželovu milenku, jsem nenáviděla a chtěla ji zničit. Později, když ji můj bývalý ublížil stejně jako mně, se z nás staly nerozlučné přítelkyně! Moje deset let trvající manželství vzalo za své, když jsem se dozvěděla o manželově nevěře. Rozvádět jsme se nechtěla, měla jsem v živé paměti svůj předchozí rozvod. První manžel byl totiž velký despota a lhář. Slíbil mi, že mě zničí a m

Vdávala jsem se z lásky. Měl oči jako studánky, kudrnaté vlasy, vlastně mi připomínal nějakou hvězdu z filmu. Ale já si nebrala hvězdu z filmu. To byste mi tedy křivdili, kdy byste si to mysleli, že jsem byla tak naivní. Přece nežijeme ve filmu. Můj instinkt mi říkal, že s tímhle chlapem budu šťastná. Jenže on se do ženění moc neměl. Já jsem zase nechtěla žít jen tak na hromádce, třebaže v té dob

Život žádného člověka neprobíhá po nalajnované bezproblémové dráze. Dříve či později se každý z nás setkává s překážkami a problémy. Některé, jako smrt našich blízkých, jsou neřešitelné a lze se s nimi jen postupně vyrovnávat. Jiné, jako třeba ztráta zaměstnání nebo rozchod s partnerem, jsou složité v danou chvíli, ale nevylučují naději na zlepšení. Já jsem si užila obojího více než dost. S

Kdepak se plést do výchovy vnuka, to mě nemělo ani ve snu napadnout. Třebaže se mi ta urputná starost a strach snachy o své dítě nezdála. Kolikrát jsem si řekla, že budu mlčet. Ještě by to Daniela brala jako nějaký útok zlé tchyně a já chci se snachou vycházet. Jenomže, když Tadeáška hlídala na každém kroku, začalo mi být toho kluka líto. Pořád ho hlídá Když se pořád bude držet pod máminou sukn

Vyšší moc může do našeho osudu vstoupit naprosto nečekaně. Před časem do mého života zasáhly nadpřirozené síly nebo nějaký strážný anděl. Jinak si to neumím vysvětlit. Řekla mi, ať zůstanu doma Každé ráno jsem pravidelně jezdila s kolegou do práce. Protože se do naší ulice těžko zajíždělo, čekávala jsem pravidelně na hlavní ulici - na místě, vzdáleném asi pět minut chůze. Tam mě vždy vyzvedl ko

Věděla jsem od začátku, že to nedopadne dobře, ale bohužel jsem mlčela. Každá matka přeje svému dítěti to nejlepší, nebo by to tak alespoň mělo být. Někdy je to ale těžké. Dostala jsem se do situace, kdy jsem měla jiný názor než můj syn Tomáš. I tak jsem respektovala jeho názor, ale brzy se ukázalo, že jsem měla pravdu. Chtěl se rychle oženit! Na dívky měl Tomáš celkem smůlu. Když se zamiloval,

Říká se, že jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá. Někdy je ta ozvěna ale příliš silná. V našem obchodním oddělení pracovaly samé ženy. Jedinou výjimkou byl šéf. Toho jsme ale všechny rozmazlovaly a zbožňovaly. Dokázal se nás zastat, věděl, kdy je třeba zvýšit hlas a kdy naopak zklidnit situaci. Díky němu byla atmosféra v kanceláři po celou dobu pohodová. Nic ale bohužel netrvá věčně a tak jsm

Měla to být lest, kterou jsem si chtěla potvrdit své podezření. Dnes už vím, že jsem nic takového neměla dělat. Bohužel mi to došlo příliš pozdě. Sedím sama v prázdném bytě a v duchu. No, někdy i docela nahlas, si nadávám do hloupých hus. A to je ještě ta slušnější verze. Mám na sebe hroznou zlost. A zároveň cítím velkou hořkost, zklamání a pocit beznaděje. Jak jsem to všechno mohla dopustit. A