Manžel začal vyžadovat syrovou stravu a mnoha kilometrové vycházky. Když začal ještě několik hodin denně cvičit jógu, musela říct dost. Už to nešlo vydržet! Můj muž byl úplně normální chlap se vším všudy, co k tomu patří. Chodil do práce a občas si zašel na jedno chlazené do nedaleké hospůdky. Byl na mě hodný, ale žádný Romeo to samozřejmě ve svém věku už nebyl. A já od něho také nic nečekala. Ži

Probudilo mě zvonění telefonu ve chvíli, kdy jsme byli s malým vnukem v ohrožení. Když jsem zvedla telefon, zaslechla jsem známý hlas. Každý někdy procházíme těžkým životním obdobím. Nejprve mě opustil manžel. Děti byly ještě školou povinné, a tak jsem se měla co otáčet. Staly se mým motorem a smyslem života. Když mě ale opustily i děti, založily si rodiny a já zůstala sama, prožívala jsem hodn

Pouhá jediná věta změnila život mnoha lidem. A mého bratra dokonce stála život. Jdu kolem hospody, kde jsme tehdy slavili sousedovi narozeniny. Začínám se třást. Projdu kolem Liborova baráku, kde bydlí dodnes. Pak už jenom zabočím za roh, kde stojí dům mých rodičů a Magdy s Evženem. Za ním pak už je jen hřbitov. I tam mě ještě dnes čeká cesta. Přitom všechno mohlo být úplně jinak. Magda a Roman

V zapadlé hospůdce jsme narazili na zvláštního muže. Přísahala bych, že je to manželův otec. Kdyby ovšem nebyl už několik let mrtvý. Můj manžel Pavel byl vždycky trochu větroplach. Už když jsem ho poznala, byl to bohém. Měl poetickou duši a rozhodně to nebyl ten typ, co by uměl spravit rozbité topení nebo vymalovat byt. Věděla jsem to a nevadilo mi to. Byla jsem zamilovaná a taky jsem si v duch

Málem jsem kvůli lžím, které o mě šířila moje nová šéfová, přišla o místo. Odvetu, která následovala, vůbec nečekala! Sedět osm hodin denně u pásu a montovat pořád to samé, nebyl žádný med. Přesto jsem si svojí práce vážila. Moc dobře jsem věděla, že bych na tom mohla být i hůř. Kamarádka dřela od nevidím do nevidím v jedné obří prádelně a domů chodila úplně odrovnaná. Ruce červené od stálé vlhko

Nikdy jsem svého muže nepodezírala. Byl zaslepený láskou ke mně a zahlcený prací, kterou měl rád. Najednou ale stála u dveří žena, která zoufale prosila o pomoc. S Jirkou se známe už od základní školy. Společně jsme absolvovali taneční, na vysoké bydleli na sousední koleji. Když jsme se brali, nikoho z našich přátel to nepřekvapilo. A rodiny se už dávno znaly. Kdo jiný by se měl brát, než my. V

Bratrovi nikdy neudělal nic dobrého a mnohokrát mu byla nevěrná. Po rozvodu ho chtěla získat zpět. Kvůli penězům! Nezbývalo, než ji seznámit s někým jiným. Bohatším a hezčím! Bratr se ženil z velké lásky a manželce by snesl modré z nebe. Jenže, i to by jí bylo málo! Pořád na něm viděla jen chyby a kritikou se netajila. I mně, jeho sestře, stále vyprávěla, jak je neschopný, málo vydělává a krásy p

Chtěl nám dopřát spokojený a bezstarostný život. Když se jeho plány nevydařily, začal ničit sám sebe. Odmítal mou pomoc a hnal se do záhuby. Řešení pro něj byla smrt. Žila jsem si v opojně šťastném manželství s mužem, kterého jsem od mládí milovala. Více jak dvacet let manželství klapalo pohodově, vychovávali jsme spolu tři děti, a okolí nás dávalo za příklad bezproblémového vztahu. Zkrátka to vy

Můj vztah s Lukášem byl akční. Výlety, diskotéky, víkendové toulky. Předháněli jsme se, kdo si co vymyslí a ten druhý to vždycky s radostí přijal. Když se blížily Lukášovy narozeniny, přemýšlela jsem, jaký mu dát dárek. Nakonec jsem to vymyslela: vzala jsem jednu z našich společných fotek a nechala ji pěkně zarámovat. A povedlo se – udělala jsem tím Lukášovi ohromnou radost. Tři měsíce nato se

Byla jsem v těžké životní situaci, když mé nejlepší kamarádce zemřela maminka. Při likvidaci pozůstalosti jsem našla poklad. Většina starších lidí bankám příliš nedůvěřuje a své životní úspory schovává doma. Maminka mé kamarádky nebyla výjimkou. Když jedno červnové odpoledne nečekaně zemřela, zavolala mi zdrcená kamarádka, jestli bych nezašla do domu, kde žila a postarala se o její kočky. Neváha