Domů     Zase jsem překonala sama sebe
Zase jsem překonala sama sebe

Po ošklivém úrazu se ze mě stal invalida. Chvíli jsem se litovala. Pak jsem se s tím ale odmítla smířit.

Tak tahle medaile konečně zkompletuje moji sbírku. Zlatou jsem dodnes neměla. Je to vlastně konečný cíl, který jsem si vytyčila. Jenže nejde tady vlastně vůbec tak o medaile. Ale to o to všechno, co se odehrálo a odehrává kolem.

Nejsem závodní sportovec, není mi dvacet a už vůbec nejsem zdravá. Ale celý život si pořád kladu nějaké dost vzdálené cíle s tím, že je nakonec zvládnu. Je to takový můj životní koníček, co mě drží na nohou. A to doslova.

Manželství se nepovedlo

Když jsem odmaturovala, myslela jsem si, že to stačí. Byla jsem mladá, hloupá a zamilovaná. Vdala jsem se a pořídila si rychle za sebou tři děti. Z dětí jsem měla sice radost, zato manžel se ukázal jako někdo jiný, než jsem očekávala.

Doma moc nepobýval, s ničím nepomohl a choval se dost hrozně. Na nervy mu lezly jak rozdováděné děti, tak moje výčitky, že s ničím nepomůže. Začal být agresivní. Tehdy jsem překonala strach z toho, jak se uživím sama se třemi dětmi a rozvedla jsem se.

Studium velká výzva

Tehdy jsem si také uvědomila, jak velkou chybu jsem kdysi udělala, když jsem nešla studovat. Rozhodla jsem se to proto napravit a přihlásila se na školu. Bylo to opravdu tvrdých pět let. Přes den v práci, pak péče o děti, po nocích studium a o víkendech škola.

Kolikrát jsem s tím už chtěla praštit, ale pak jsem si vždy znovu dokázala poručit jít dál, nevzdávat to. Ten pocit, když jsem stála mezi studenty při práci jako úspěšná absolventka za to stál. Viděla jsem i moje děti, jak jsou na svou mámu pyšní. To byla ta největší odměna.

Několik klidných let

Děti už dospívaly, já jsem získala nové dobré místo. Našla jsem si také Evžena, přítele, se kterým mi zase po letech bylo dobře. Život tak pěkně a klidně plynul. Byl to ale jen klid před bouří, na kterou z nás nikdo nebyl připraven.

Přesto se to stalo ten krásný podzimní den, kdy jsem jako vždy šla do práce. Chodila jsem zásadně pěšky, abych si aspoň trochu udržovala kondici.

Byl opilý a agresivní

Nasadila jsem své rychlé tempo a blížila se k poslednímu přechodu. Najednou jsem ucítila prudký náraz a pak přišla tma. Teprve v nemocnici jsem se dozvěděla, že mě srazilo auto. Ještě před přechodem vjel oilý řidič na chodník, kudy jsem zrovna šla.

Chtěl ujet, ale lidé ho zadrželi. Bohužel mezitím mě řidič stačil přejet nohy ta a pak ještě jednou zpátky, když chtěl z místa odjet. Přežila jsem, ale přišla jsem o levou nohu.

Po šoku přišlo rozhodnutí

Docela dlouho mi trvalo, než jsem zcela pochopila všechny souvislosti a naučila se žít s myšlenkou, že jsem beznohá. Všichni mí blízcí mě ubezpečovali, jak mi budou pomáhat, jak se nemusím bát.

Jenže já se právě závislosti na druhých a jejich přílišného soucitu bála. Rozhodla jsem se proto, že zase vyrazím do boje a naučím se chodit s protézou. Byla to dřina. Hodiny radosti a také pláče, vzteku, beznaděje.

Když už jsem ale konečně začala chodit tak, že by nikdo prakticky nepoznal, že nemám nohu, vymyslela jsem něco dalšího.

Běžím o život

Napadlo mě, že bych mohla zkusit běhat. Našla jsem si partičku handicapovaných sportovců běžců a zkusila to s nimi. Šlo to. I když z počátku to spíš byla trochu rychlejší chůze. Ale pořád se to zlepšovala a já se nakonec přihlásila na své prví závody.

Ten pocit, když jsem stála na startovací dráze byl opojný. Začala jsem trénovat ještě víc a konečně si také stoupla na bednu. Byla to pronzová medaile, ale já věřila, že to dotáhnu až k tomu zlatu. A je to tady. Tím však nic nekončí. Běžím totiž o život. Dokud poběžím bude mít můj život smysl.

Květa R. (51), Brno

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
26.3.2024
Rozvedla jsem se, přišla o milovanou psici, děti vyletěly z hnízda. Nevěděla jsem, co bude dál a jak naložit se svým životem. Poslední rok jsme už na sebe jenom křičeli. Nedokázali jsme kolem sebe projít bez rozčilování či štiplavých poznámek. Byla to muka, neshodli jsme se ani na tom, co bude k snídani. Hádky střídaly ještě prudší hádky. Připadalo mi, že nemáme ani hezké vzpomínky, že i to, co
21.3.2024
Občas se ohlížím a bojím se chodit ven. I když už je pryč, ty vzpomínky tam jsou. Zpočátku sympaťák, poté byl úlisný. A pak udělal tu věc... Kdo je pryč? Můj soused. Takový sympaťák to zpočátku byl. A pak se vybarvil. Sympaťák se změnil Když u nás bydlel teprve několik dní, tak jak jsme se poprvé potkali, hned se mi představil, potřásli jsme si rukou a já mu popřála, ať se mu u nás v domě
20.3.2024
Dodnes nechápu, jak mohli moji rodiče překonat vše, co jsem prováděla. Že nade mnou nezlomili hůl. Byla jsem klidné dítě z pohodové rodiny, jenže pak se naši rozvedli, já jsem se ocitla v pubertě, takže jsem to nezvládala moc lehce. Rebel bez příčiny Přitom u nás ani nebyly žádné hádky, dnes vím, že se rodiče chovali maximálně ohleduplně kvůli mně. Jenže jsem se chytla špatné party, potul
18.3.2024
Když jsem si Milana brala, myslela jsem si, že jsem si lepšího chlapa snad ani nemohla přát. Byli jsme spolu šťastní, jenomže pak začal pít. Než se nám narodily děti, tak jsme si s Milanem pěkně užívali. Rádi jsme cestovali a poznávali Evropu. Jenomže pak Milan změnil práci, přišla rodina, nějaké ty starosti k tomu a obláček spokojenosti na obloze manželství byl fuč. Změnila ho práce Všec
17.3.2024
S manželem jsme vybudovali krásné bydlení. Když zemřel, zůstala jsem sama. A bez jeho pomoci jsem naletěla a přišla o vše, co bylo naše. Je to smutné a bolavé. Spíš než ztráta hmotného majetku mě trápí, že jsem se nechala tak hloupě napálit. Přišla jsem o všechno, co jsme s Karlíčkem vybudovali. I když tu už není, pořád se před ním stydím, že jsem takhle nemožně dala všanc to naše. Když jsem v 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští