Ztratíte-li někoho, koho znáte více než polovinu života, bolí to. Mně se před očima proměnila nejlepší kamarádka v pomlouvačnou fúrii! Jen tak si nikoho k tělu nepřipouštím a nové kamarádky jsem vždy hledala spíš s obtížemi. Jediný, s kým jsem si rozuměla, byla Nataša. Znaly jsme se od mládí a hodně jsme toho prožily. Věděly jsme jedna o druhé skoro všechno. Mně se dařilo, ona život nezvládala

Můj syn je nyní zoufalý. Ale on vážně dlouhá léta vůbec nic nevěděl. Snad se vše teď konečně vyjasní. Přešlapujeme nervózně před soudní budovou. Za chvíli se začne projednávat velmi choulostivý případ, který se bohužel týká naší rodiny. Patrik, můj syn vypadá docela klidně, ale vím, že je hrozně nervózní. Tak moc si přeju, aby vyhrál. Právo je přece na jeho straně. On je oběť velkého podrazu. Za

Zrada někdy přijde od člověka, o němž jste si mysleli, že ho dobře znáte. A může být i velmi bolestná a ponižující. Svého manžela Jardu jsem poznala v devatenácti letech. Věděla jsem hned, že je to chlap, po kterém toužím. Bylo mu o sedm let víc a připadal mi jako člověk, který mě nikdy nezradí. Oblíbili si ho i moji rodiče. Dva roky po svatbě se nám narodila dcera Alenka, po dalších třech letech

Prožila jsem většinu svého života bez problémů. V době, kdy jsem si měla užívat radosti středního věku, mě ale zasáhla osudová katastrofa! Nikdy jsem nebyla vážně nemocná. Zdraví se mě drželo až do mých šestačtyřiceti let. Pak jsem jednoho dne nahmatala na levém ňadru podezřelou bulku. Vystrašilo mě to, ale jen trochu. Říkala jsem si, že mně se přece nic nemůže stát. Krutě jsem se mýlila! Uzdrav

Někdy mám pocit, že už nemám proč žít. Pak si ale uvědomím, že moje děti mě stále ještě potřebují a budou potřebovat hodně dlouho. Sama sobě se divím, že jsem se nakonec rozhodla na ten školní sraz jít. Nějak se mi příčilo vymluvit se na poslední chvíli na chřipku, žaludeční nevolnost nebo něco podobného. Všichni moc dobře vědí, že jsem už v důchodu, času mám víc než dost a zdravá jsem jak řípa.

Mezi námi se pohybují lidé, kteří se věnují temným praktikám magie. Dokud je nespatříme na vlastní oči, tak si myslíme, že jsou to jen řeči. Před několika lety jsme se s Alešem, mým manželem rozhodli, že si pořídíme chalupu, kam bychom jezdili o víkendech. Bydleli jsme v hlavním městě a naším snem vždycky bylo mít někde na horách nebo na venkově chalupu, kam bychom mohli jezdit prozatím na víke

Umění stárnout je velmi těžká disciplína a málokdo ji zvládne na výbornou. Ani mě se to moc nevedlo, dokud jsem nepotkala Zdenku. Dveře od cukrárny se rozlétly a v nich stála Zdenička. Úsměv od ucha k uchu. A aniž by chtěla, ihned připoutala pozornost všech přítomných. Její naprostá přirozenost s jakou se pohybovala mezi lidmi, její bezprostřednost mě fascinovala. Věděla jsem, že já taková nikdy

V našem blízkém okolí se mohou nacházet věci, které jsou nebezpečné, aniž bychom o tom věděli. Oné zvláštní malby jsem si všimla na návštěvě u bratrovy rodiny až napodruhé. Byl to takový nenápadný malý obraz, který visel v rohu obývacího pokoje. Jakmile jsem ho spatřila, projela mi celým tělem nepříjemná mrazivá vlna. Nechápala jsem proč. Byl to dar Bratr mi na dotaz, odkud obraz má, sdě

Dlouhé roky přátelství vzaly za své, když soused začal chovat včely ve velkém. Kvůli strachu ze žihadel jsme už nemohli vylézt ani před dům, natož na zahradu! Pár let před odchodem na zasloužený odpočinek jsme si s manželem splnili celoživotní sen. Koupili jsme pěknou chaloupku s velkým pozemkem. Čekala nás dřina, ale i tak jsme se na každý víkend, strávený v lůně přírody a příjemném stavení, blá

Rodiče mi do vztahů mluvili vždycky a hodně. Já sama jsem u své dcery takovou chybu udělat nechtěla. Zapomněla jsem ale, že matka by některé věci v životě svých dětí přehlížet neměla! I když jsem do manželství vstupovala až v pětadvaceti a rozhodně jsem nebyla nějaké naivní děvčátko, nevydrželo nám to. Šli jsme od sebe, když bylo Soně šest let. Já zůstala sama s dcerou, občas jsem měla nějakou