Začalo to před dvěma lety. Tehdy jsem prožívala zkouškové období a tak jsem dny a noci trávila nad skripty a učebnicemi. Potřebovala jsem se s někým poradit a tak jsem šla za spolužačkami na kolej. Vzhledem k tomu, že jsem tam žádnou z nich nenašla, začala jsem přemýšlet o tom, kde bydlí moji spolužáci. Ze čtyř, na které jsem si vzpomněla, byla přítomný pouze jeden. V tu chvíli, kdy mi otevřel a

Snažila jsem se znovu probudit zájem svého muže o sebe, ale zvolila jsem pro to hloupý přístup! Stalo se, že po více než dvaceti letech manželství můj muž zapomněl na výročí naší svatby. Hrozně se mě to dotklo. Samozřejmě, že mezi námi dávno neplanula vášeň jako zamlada, ale Mirek aspoň doteď tyto věci dodržoval, i když jen jako zvyk. Kamarádky plán Šla jsem se vyplakat ke kamarádce a t

Po ošklivém úrazu se ze mě stal invalida. Chvíli jsem se litovala. Pak jsem se s tím ale odmítla smířit. Tak tahle medaile konečně zkompletuje moji sbírku. Zlatou jsem dodnes neměla. Je to vlastně konečný cíl, který jsem si vytyčila. Jenže nejde tady vlastně vůbec tak o medaile. Ale to o to všechno, co se odehrálo a odehrává kolem. Nejsem závodní sportovec, není mi dvacet a už vůbec nejsem zdravá

Mívám často deprese a některé jsou tak silné, že musím přespávat u rodičů. Stalo se to i nedávno. Nemohla jsem usnout, když jsem náhle ucítila v pokoji zvláštní energii. Otočila jsem se na posteli a spatřila dvě zvláštní bytosti. Byla to holčička a chlapec, kterým mohlo být asi tak šest let. Chlapeček celou noc poskakoval po pokoji a chtěl si se mnou hrát, zatímco holčička byla učiněný andílek.

Na své dětství vzpomínám nerada. Otec hodně pil a s matkou jsem si nerozuměla. Vlastně mě psychicky deptala. Musela jsem být jen doma, zavřená mezi čtyřmi stěnami. Byla velmi přísná, občas jsem dostala i facku nebo výprask. Dnes mají děti naštěstí větší ochranu a často si někdo všimne, když je doma bijí. Rodiče si ale nikdo nevybere. Mládí jsem také neměla moc veselé. Žádné zábavy a diskotéky, j

Nestihla jsem se včas vdát. Dlouho jsem studovala, hrávala jsem profesionálně košíkovou a hodně pracovala. V minulosti jsem měla tři vážné vztahy. Prý že historie se neopakuje, ale mně se všechny tři rozpadly pro nevěru partnerů. S manželem jsem se seznámila před 14 lety. Právě se konaly volby. Doma mi zazvonila sousedka a zavelela, že se jde volit a pak zajdeme na pivo. Tak jsme se vydaly vol

Věci, které se zdají být naprosto samozřejmé, jsou najednou něco nedosažitelného. Kdo amnézii nezažil, tak nepochopí. Já si ale tím peklem prošla. Hezký mladík stál u mé postele a vypadal dost vyděšeně. Když jsem k němu otočila hlavu, konečně se trochu usmál. „No sláva, vítej zpátky.“ Řekl a chytil mě za ruku. Ten hlas mi byl nějak povědomý, ale vůbec jsem netušila, kdo ten chlapec je. Ani jsem n

Každý, kdo měl někdy doma čtyřnohého kamaráda, pochopí, že je to vlastně právoplatný člen rodiny. Jeho odchod každého zasáhne. Veterinářka odložila fonendoskop a něžně naší Micinku pohladila. Pak se mi dlouze zadívala do očí. Bylo mi jasné, co ten pohled znamená. Pouť naší kočičky se blíží k cíli. A není šance to změnit. Můžeme ji prý ale nechat odejít přirozenou cestou, protože nebude mít bolest

V mládí jsem si prožila jedno velké citové zklamání. Měla jsem strašně moc ráda jednoho muže, ale ten mě jednoho dne opustil bez jakéhokoliv vysvětlení. Slibovala jsem si od toho vztahu, že spolu budeme celý život. Vysvětlení se mi od Ivana dostalo až po půl roce, kdy mi od něho přišel pohled ze Západního Německa. Pochopila jsem, že emigroval, i když to tam přímo neuváděl, abych neměla problémy.

Tento příběh se mi stal před několika lety. Rozešla jsem se právě se svým klukem a byla jsem z toho opravdu dost špatná, v noci jsem téměř nespala. Hodně jsem tenkrát myslela na svého zemřelého dědečka, kterého jsem měla vždycky moc ráda. Už také proto, že jsem si s ním mohla pokaždé o všem popovídat. Vyslechl mě, i když to byla třeba jen nějaká hloupost. Když jsem se takhle jednou vrátila z prá