Žili jsme oba dva ve lži a když všechno prasklo, slepovali jsme původní vztahy celé dlouhé roky. Vlastně to všechno začalo hrozně nevinně. Ničeho jsem si nevšimla ani já, ani mé dcery. Ona také ani nebylo jak. Já jsem jezdila na časté služební cesty a dcery studovaly obě v Praze, takže doma byly jen občas, protože k nám je to přeci jen kus cesty. Náš táta, jak jsme mu tehdy říkali, zůstával dom

Brali jsme se strašně mladí – a neměli jsme vůbec nic, jen vzájemnou lásku. Bylo nám osmnáct a já byla ve třetím měsíci, před sebou jsme měli maturitu a celý život. Podařilo se nám získat garsonku, kde se narodil Jiříček. Všechno jsme zvládali, protože jsme byli mladí a zamilovaní! Po mateřské jsem si našla místo jako sekretářka, Jirka si po revoluci založil firmu a docela se mu dařilo. Narodila

Věříte na pověry? Na zázraky a přízraky? Věřte nebo ne, v adventním čase se může stát leccos. Všechno začalo tím, že jsem dostala pětku z básně Karla Jaromíra Erbena Štědrý den. Dostala jsem ji právem, protože jsem ze sebe vysoukala jen: “Tma jako v pytli, mráz v okna duje, v světnici…” a dál už jsem to neuměla. Co horšího, zlomyslník Koudelka ze druhé lavice u okna mi polohlasem napověděl: dědek

Zpočátku jsem si myslela, že jde o poporodní depresi. Ale situace se nakonec vyvinula úplně jinak. Vůbec nevím, jak to všechno zvládneme. Davídek se otočil, a když mě uviděl, položil hračku, kterou měl v ruce a rozeběhl se ke mně. „Babí, babí!“ Křičí radostně a vrhá se do mé otevřené náruče. Chtěla bych ho zvednout, ale vím, že už ho neunesu. Nedávno jsem to zkusila a skončila jsem v nemocnici

Když jsem poprvé potkala Danu na schodech, přeměřily jsme si očima jedna druhou a žádná z nás neřekla ani slovo. Každá čekala na pozdrav té druhé. Později, když jsme seděli s šéfem v autě, jsem ji poznala. Byla to bývalá majitelka obchůdku s kreativními potřebami a občas dělala pro veřejnost kurzy. Jednoho jsem se zúčastnila a dokonce jsem o jejím obchodě psala i článek. Vystavovala totiž plesov

Už od začátku mého vztahu s Markem mi ho kamarádka rozmlouvala. „Prosím tě, jsi blázen nebo co?“ rozčilovala se. „Vždyť je mu o třináct let míň než tobě. Myslíš si, že může fungovat vztah mezi dvaadvacetiletým klukem a pětatřicetiletou ženskou?“ „Ty mi asi závidíš,“ bránila jsem se, „máme se rádi, rozumíme si a nedám si do toho od nikoho mluvit.“ „Hm, ale nezapomínej, že jsi vdaná, milá Adélo,“

Život před nás někdy postaví situace, které jsou téměř neřešitelné. A i když jste nic sami nezavinili, musíte se s tím vyrovnat. Čekání je vážně nekonečné. Sedíme s manželem na nepohodlných židlích na nemocniční chodbě, kde navíc pěkně táhne. Manžel nám došel do automatu pro horkou čokoládu. Myslím si ale, že mi moc nepomůže. Jsem strašně nervozní. Naše Romanka je právě na operačním sále. Trans

Když se člověk ocitne na hranici života a smrti, může se stát něco neuvěřitelného, co se vymyká lidskému chápání. Stalo se to před několika lety. Naše dcera Jana byla s manželem pozvaná k příbuzným na venkovskou zabijačku. Bylo ošklivé počasí, padal mokrý sníh, který na silnicích namrzal. Zvláště nebezpečný byl asi dvoukilometrový úsek mezi lesy plný nepřehledných zatáček, kterým museli projet

Naše záliba v dobrém jídle se nám vymkla z rukou. Projedli jsme všechny peníze a ještě nám bylo všechno oblečení malé! Začalo to nenápadně, návštěvou jedné moc dobré restaurace. Božské jídlo nás s manželem nadchlo. Proč si nedopřát další? Hned za týden jsme si vyšli na večeři a opět nám velmi chutnalo. Jen ty restaurace tak nějak v našem malém městě došly. „Víš ty co? Někam si zajedeme. Třeba až

Svého partnera jsem už téměř nepoznávala. Z vlídného a usměvavého muže se stal nerudný kulturista. Na vině byla kolegyně z práce! Uběhlo deset let od chvíle našeho seznámení. Prožili jsme spolu krásné roky, ale nic hezkého netrvá věčně, že. Béďa se mi začal měnit před očima. Začalo to úplně nenápadně. „Musím zůstat v práci přes čas. Něco doděláváme,“ oznámil mi a já ho litovala. Překresloval něja