Domů     Vyhlížela jsem ho na nádraží
Vyhlížela jsem ho na nádraží

Trochu jsem se styděla za to, že hledám známost na inzerát. Nakonec se však ukázalo, že jsem nic lepšího udělat nemohla.

Táta od nás odešel krátce po mém narození, takže jsem vyrůstala jen s mámou. Vychovávala mě přísně a nekompromisně. O svobodě, kterou mívají dnešní děti, jsem si mohla nechat leda tak zdát.

A když jsem dospívala a zeptala se jí, jak udělat dojem na muže, vynadala mi, co že je to za otázky.

Buď nepřístupná, radila mi matka

Pak ale o mých slovech nejspíš přece jen přemýšlela. Jednou večer si mě totiž zavolala do kuchyně s tím, že si spolu musíme promluvit o choulostivých věcech. Ještě dnes, když si na ten kuriózní rozhovor vzpomenu, tak se musím smát.

Vtloukala mi totiž do hlavy, že na muže zapůsobím jedině odmítavostí a odtažitostí. Prý se jim nesmím podbízet, protože bych vypadala, že jsem holka do větru. Důležité je působit tajemně a nedostupně, protože právě po takových ženách muži šílí.

Nakonec ještě dodala, že se nesmím oblékat vyzývavě, to bych rovněž vyvolávala dojem pouliční dámy. Takže shrnuto a podtrženo, dostala jsem ten nejhorší návod na seznámení. Jenomže tehdy mi nebylo ještě ani sedmnáct a každému jejímu slovu jsem věřila.

Tak naivní jsem byla. Díky matčině návodu jsem nenašla jediného ctitele. Kluci o mě tvrdili, že nosím nosánek nahoru. Nikdo nepoznal, že se jedná o strategii, díky níž bych měla být obklopena mraky obdivovatelů.

Neměla jsem co ztratit

Když jsem vychodila pajdu, začala jsem u nás na vesnici pracovat v jedné knihovně. A právě tehdy mě poprvé napadlo, že bych si dala inzerát na seznámení. Internet tehdy ještě nebyl, ale seznamovací inzeráty v novinách normálně existovaly.

Stačilo zajet do městečka a navštívit redakci místních novin. O svém úmyslu jsem se svěřila jen kamarádce a kolegyni Emě, která mě podpořila a řekla, že je to skvělý nápad. „Udělej to, nemáš přece co ztratit,“ řekla mi, a tak jsem si inzerát podala.

Psal krásné dopisy

Uběhlo několik dní a mě přišly desítky odpovědí. Většina byla dost divných, ale našla se i jedna, která mě zaujala. Dotyčný přiložil k dopisu i svou fotografii. Byl na ní tmavovlasý, usměvavý muž. Byl pohledný a velice sympatický.

Popravdě řečeno se mi dost líbil. Začala jsem si s ním dopisovat. Všechny jeho dopisy byly moc pěkné, romantické. A tak jsem žila od dopisu k dopisu.

Výměna dopisů mezi mnou a tím tmavovlasým mužem, který se jmenoval Vašek, se stala téměř každodenní rutinou, která mi přinášela radost a úsměv na rtech. Každý jeho dopis mě zahřál u srdce.

Navrhl osobní setkání

Tehdy jsem bydlela v podnájmu v takové vilce, kde jsem měla k dispozici vlastní pokoj s koupelnou, který se nacházel v přízemí.

Ještě dneska se vidím, jak jdu po silnici k brance zahrady a očima rentgenuji poštovní schránku, zda z ní náhodou nevyčnívá kousíček bílé obálky. Vždy, když jsem jej zahlédla, srdce se mi divoce rozbušilo.

Přidala jsem do kroku, sáhla po obálce, a když na ní bylo moje jméno psané Vaškovým charakteristickým rukopisem, utíkala jsem k sobě do pokoje, abych si dopis ihned přečetla. Každou větu, která byla psaná s láskou a touhou, jsem četla minimálně třikrát.

Psal skoro jako básník, někdy i z básniček citoval. A pak se mě v jednom dopise konečně zeptal, jestli bychom se mohli sejít a osobně se poznat.

Byla jsem pěkně nervózní

S osobní schůzkou jsem samozřejmě souhlasila. Čím více se ale blížila, tím větší jsem cítila radost i strach. Co když to bude fiasko a zklamání? Co když uteče, až mě uvidí? Tyto a další podobné otázky mi běžely hlavou téměř neustále.

Dodnes si vybavuji, jak jsem byla nervózní, když jsem se na schůzku připravovala. A když jsem pak stála na nádraží, kde jsme měli domluvený sraz, třásla jsem se jako osika a dlaně se mi potily. Na koleji s odstavenými vagony kvetly pampelišky. Ptáci zpívali a letní sluníčko mě hřálo svými paprsky.

Poslal za sebe kamaráda

Supění vzdáleného vlaku sílilo. Myslela jsem si, že snad omdlím, ale to se kupodivu nestalo. Vlak zastavil a dveře se otevřely. Jako první vystoupila manželská dvojice, pak dvě staré paní, děda se psem a nakonec tmavovlasý mladík.

To je on, pomyslela jsem si a zabodla do něj oči. Nejistým krokem došel až ke mně. Pátravě jsme se jeden na druhého zahleděli. Něco tady ovšem nehrálo. Dotyčný mladík vypadal jinak než na fotografii. Že by se tak změnil? Nebo poslal starou fotografii?

Nakonec bylo vysvětlení mnohem prostší. Mladík vše hned osvětlil a řekl, že se jmenuje Filip a že přijel místo Vaška.

Zarecitoval mi báseň

Pocítila jsem tak hluboké zklamání, že ho ani neumím popsat. Měla jsem chuť otočit se na podpatku a utíkat pryč. Ale to by bylo neslušné a vůči dotyčnému muži taky nefér.

Nakonec jsem kráčela po jeho boku se sklopenou hlavou a v duchu si pořád opakovala, že to musím nějakou chvíli vydržet. Filip zajíkavě vysvětloval, že Vašek dostal strach, a proto, že poslal na schůzku jeho.

Řekla jsem něco v tom smyslu, že to nechápu, vždyť jeho dopisy byly tak krásné a zamilované. „Jo, Vašek je rozený básník,“ přikývl Filip. „To já bych ti mohl leda tak zarecitovat básničku. Jednu jsem se dokonce kvůli téhle schůzce naučil nazpaměť.“

Zamilovala jsem se

Podívala jsem se na něho a usmála jsem se. Najednou mi přišel roztomilý. „Tak do toho,“ pobídla jsem ho a on mi zarecitoval cosi nádherného od Seiferta. Nakonec jsme se spolu kolem rybníka a louky procházeli celé odpoledne, a když jsme se loučili, políbil mě.

Večer jsem na něj stále myslela. Sice byl ve slohu, na rozdíl od Vaška slabý, ale zato měl odvahu, aby za mnou přijel. Začali jsme se spolu scházet, po roce jsme se vzali a postupně jsme přivedli na svět čtyři děti. Jsme spolu už třicet let a každý z těch roků stál za to!

Zdena K. (52), Děčínsko

Předchozí článek
Další článek
Související články
19.7.2024
S Václavem jsme se seznámili, když jsem pracovala jako servírka v hospodě. Václav tu sedával málem každý den. Kdyby mi tehdy někdo řekl: toho si jednou vezmeš za muže, zaťukám si na čelo. Vypadal jako ztracená existence. Vůbec jsem si ho tehdy nevšímala, jen jsem mu nosila jedno pivo za druhým. Často seděl v tmavém koutě úplně sám, jindy s kamarády podobného ražení. Šikovná jako poleno By
19.7.2024
Seznámili jsme se u táboráku. Praskalo dřevo, svítily hvězdy a on tak krásně zpíval. Až jsem si musela otřít slzy. Vzpomněla jsem si na den našeho seznámení, který se podobal tomuhle večeru. Šly jsme s kamarádkou podél řeky, večer byl krásný jako ze sna, a my uslyšely ten hlas. Mířily jsme za ním jako zhypnotizované. Můj idol seděl u táboráku s partou přátel. Když uviděli, jak stojíme a zírá
17.7.2024
Byla to láska z pionýrského tábora. Jardovi bylo devatenáct let a dělal vedoucího malým klukům. Byli z něj úplně paf a já taky. Zamilovala jsem se do něj na pionýrském táboře. Všechny holky to věděly, protože neumím udržet tajemství, všechno na sebe vykecám. Jsem odjakživa taková, máma byla to samé v bledě modrém. Byla jsem v oddíle nejstarších, patnáctiletých holek. Jardovi bylo devatenáct a d
14.7.2024
Věřím tomu, že pokud jsou si dva lidé souzeni, cestu k sobě si v životě nějak najdou. Jenom to někdy trvá opravdu hodně dlouho! Setkání, k němuž došlo po tolika letech v naší městské nemocnici, pro mě bylo velkým překvapením. Byla jsem tam tehdy za nemocnou sestrou a její stav mě docela trápil. Kráčela jsem zamyšlená po nemocniční chodbě, když jsem nechtěně vrazila do muže, který šel naproti. Z
13.7.2024
V manželství se Zdeňkem jsem prožila situaci, o které jsem si vůbec nedovedla představit, že by někdy mohla přijít. Průběh mého vztahu se Zdeňkem, mým manželem, byl asi takový, jaký bývá ve většině dlouhodobých partnerství. Poznali jsme se, když nám oběma bylo něco málo přes dvacet pět let. Nějakou dobu jsme se jen tak vídali, pak jsme spolu začali bydlet a po třech letech vztahu jsme se vzali
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hrad Svojanov: Působí zde snad dodnes jakési dávné prokletí?
enigmaplus.cz
Hrad Svojanov: Působí zde snad dodnes jakési dávné prokletí?
Hrad Svojanov patří mezi naše nejtajemnější hrady. Koluje o něm celá řada záhadných legend a pověstí. Pravděpodobně nejznámější z nich jsou pověsti o tragických osudech místních žen jménem Kateřina
Turistická stezka Silesianka: Nejkrásnější pohled na Euroregion Silesia
epochanacestach.cz
Turistická stezka Silesianka: Nejkrásnější pohled na Euroregion Silesia
Který výhled na česko-polské pohraničí, označované jako Euroregion Silesia, je ten nejkrásnější? Na tuto otázku nemusíme odpovídat teoreticky, ale můžeme v praxi vyzkoušet turistickou stezku Silesianka. Nachází se nedaleko od hradu Štramberk v okrese Nový Jičín. Provede nás k celkem 34 vyhlídkovým objektům na obou stranách hranice – 23 na české straně, 11 na polské. Na trase jsou
Láska v duchu feng-šuej
nejsemsama.cz
Láska v duchu feng-šuej
Jste už dlouho sama a nedaří se vám potkat vhodného partnera? Zkuste to podle moudrého učení feng-šuej, které vám může pomoci nejen tipy, jak udělat domov kouzelnějším, ale také jak potkat pana Božského. Když to v dávných dobách nešlo jinak, lidé se uchylovali k milostné magii. A dělají to i dnes. Existují metody, jak přivábit
Krátil vůdce amerických nacistů daně?
historyplus.cz
Krátil vůdce amerických nacistů daně?
„Heil Hitler!“ ozývají se 20. února 1939 halasné výkřiky z davu shromážděného v newyorské hale Madison Square Garden. Paže účastníků švihají nahoru v nacistickém pozdravu. Na 22 000 Němců, naturalizovaných v USA, protestuje proti židovskému spiknutí…   Na shromáždění, konaném u příležitosti blížícího se výročí narození prvního amerického prezidenta George Washingtona (1732‒1799), se vedle sebe objevuje jeho
Randová se strachuje o své blízké
nasehvezdy.cz
Randová se strachuje o své blízké
Hvězda seriálu Ulice je prostě smolařka v lásce. Ač Martina Randová (52) vypadá rok od roku stále lépe, toho pravého pořád ne a ne najít. Ještě před dvěma lety otevřeně říkala, že je přesvědčená o
Victorinox s damaškovým nožem pro 2024
iluxus.cz
Victorinox s damaškovým nožem pro 2024
Letošní limitovaná edice Damast je fascinujícím spojením nože Victorinox Farmer X, oblíbených střenek Alox v syté tmavě hnědé barvě a elegantní čepele Damasteel®. Jmenuje se Farmer X Alox Damast a je
Matka mi pořád mluví do života
skutecnepribehy.cz
Matka mi pořád mluví do života
Asi nejsem jediná, koho to potkalo. Ale až příliš pozdě jsem zjistila, že mi moje matka řídí život a já tak žiju ten její, nikoliv svůj. Moje máma byla doma vždy generál a táta byl typický podpantoflák… Máma ho jen úkolovala a on ani neodporoval. Rozhodovala o všem Když jsem byla trošku starší, dali mě na výběrovou školu s rozšířenou
Těstoviny s houbami, kuřetem a slaninou
tisicereceptu.cz
Těstoviny s houbami, kuřetem a slaninou
Houby a těstoviny k sobě pasují jako rajče a bazalka! Takhle je nejraději vaříme my. Ingredience na 4 porce 1 balení oblíbených těstovin 100 g čerstvých hub 1 šalotka 5 snítek tymiánu 300 ml
Pozorování UFO nad Argentinou: Podobnost s Roswellem čistě náhodná?
epochalnisvet.cz
Pozorování UFO nad Argentinou: Podobnost s Roswellem čistě náhodná?
Záhada jednoho z nejzvučnějších případů UFO v Argentině, pokřtěného tiskem jako argentinský případ Roswell, dodnes přetrvává v paměti nejen argentinských ufologů. Podobnost s legendárním případem v Novém Mexiku z roku 1947 je skutečně až zarážející…   Je právě 17. srpna 1995 a Antonio Galvagno si za jasného dne se svou ženou dopřává oběd, když asi v
Splynutí organismů spustilo překotný rozvoj života na Zemi
21stoleti.cz
Splynutí organismů spustilo překotný rozvoj života na Zemi
Soužití dvou organismů, kdy jeden žije uvnitř těla druhého, se označuje jako endosymbióza. Pokud dojde k jejich splynutí, změní se jednodušší organismus v organelu druhého. Za celou historii naší plan
Jak snížit riziko při cestách do exotických destinací? Očkujte se!
epochaplus.cz
Jak snížit riziko při cestách do exotických destinací? Očkujte se!
Češi si k trávení své dovolené vybírají čím dál exotičtější země. Kromě obohacujícího zážitku si s sebou domů však mohou přivézt i nechtěný suvenýr – některou ze život ohrožujících nemocí, které se u nás nevyskytují, nebo zde již byly vymýceny. Jak tomu zabránit? Vedle úrazů, které jsou nejčastější zdravotní komplikací, postihující turisty na cestách, se jich velká
Jídelna s vytříbeným vkusem
rezidenceonline.cz
Jídelna s vytříbeným vkusem
Místo pro stolování je velmi často součástí multifunkční společenské zóny, proto na ni svým stylem obvykle navazuje. Shoduje se zejména materiálově, výsledná kompozice mnohdy poslouží i jako přirozený prostorový předěl. Vybavení prostoru, souvisejícího s konzumací jídla, se odvíjí od dané dispozice a její velikosti, odpovídat by mělo rovněž počtu členů domácnosti. Odráží určitě i to,