Domů     Hádky o dědictví mi zničily život
Hádky o dědictví mi zničily život

Kdo by nesnil o výhře nebo dědictví? Já tedy ano. Ale když jsem nečekaně zdědila dům a několik vkladních knížek, změnil se můj život v peklo.

Až donedávna jsem žila jako normální obyčejná ženská. Měla jsem manžela, dvě už dospělé děti a pejska. Společně jsme všichni bydleli v paneláku a celkem nic nám nescházelo.

V létě jsme s manželem jezdili pravidelně do Chorvatska a naše holky se svými přáteli skoro po celé Evropě. Většinou jen tak stopem a s batůžkem na zádech. Samozřejmě, taky bych se nebránila něčemu luxusnějšímu.

Třeba malému domečku nebo rekreaci v nějakém luxusním hotýlku. Ale byla jsem smířená s tím, že tyhle tužby spadají jen do kategorie: nesplnitelné. Celý život jsem byla naučená šetřit a vystačit s málem.

Nic jiného mi ani nezbývalo, plat prodavačky zrovna velký nikdy nebyl. Na holky jsem šila a pletla, občas něco koupila na sekáči nebo od známých. Ani kolo nikdy neměly nové, jen z druhé ruky. Ale nic jim nescházelo a aspoň nebyly rozmazlené, jako některé jiné děti.

Nečekané dědictví nás očarovalo

Manžel zase uměl všechno opravit, na nic jsem nemusela zvát řemeslníka. Časem jsme si pořídili i malou zahrádku s takovou dřevěnou boudou, ve které se dalo i přespat.

O kousek dál byla řeka, kde se dalo rybařit a tak jsme měli občas nějakou tu rybku s vlastnoručně vypěstovanou zeleninkou. Prostě, žili jsme si obyčejně a celkem spokojeně. Jenže, potom se všechno změnilo jako mávnutím kouzelného proutku. Dědila jsem.

Nějaká vzdálená teta, o které jsem slyšela jen z doslechu, mi odkázala veškerý svůj majetek, protože nikoho jiného neměla. Když mi notář tuhle zprávu oznámil, nevěřila jsem mu ani na chvíli. Myslela jsem, že se jedná o nějaký omyl.

Krutý žert, nebo skrytou kameru. Možnost, že je to pravda, mě nenapadla ani ve snu. Jenže byla! Událost, kterou by nevymysleli ani v nějakém romantickém filmu pro starší a pokročilé, se skutečně stala. Z ničeho nic jsem byla bohatá!

Zdědila jsem dům, no spíš malý domek v Praze, několik vkladních knížek s úsporami skoro půl milionu a taky několik pozemků, které měla teta ještě po svých rodičích a prarodičích.

Bylo toho opravdu hodně a na něco nám hned u notáře dohodili kupce, bychom se zbytečně nezdržovali. Všichni jsme z toho byli jako očarovaní.

Začali jsme se hádat

Pocit, že je člověk najednou bohatý a může si koupit skoro všechno, na co pomyslí, se nedá vylíčit. Ten se musí zažít! Na oslavu jsme šli do té nejluxusnější restaurace, ale necítili jsme se vůbec dobře.

Všichni byli oblečení jinak, než my a jídla, co tady vařili, nám vůbec nechutnala. A těch příborů! Kdo se v tom měl vyznat? Ani kaviár, který jsem koupila, nikomu nechutnal. Už nás nebavilo koukat na televizi nebo jít do kina.

Museli jsme pořád dokolečka řešit peníze. „A mami, co si za ty prachy koupíme?“ ptala se starší každý den několikrát dcera a ta mladší se hned přidala: „Neměli bychom kupovat nic, budeme investovat!

Třeba do nemovitostí nebo zlata!“ „Cože, ty Jarko, přece se nebudeš bavit s holkami. Snad o těch penězích rozhodneme my dva, no ne?“ přispěchal se svojí troškou do mlýna můj manžel Zdeněk. Jako by to dědictví bylo jeho!

Celý život se válel v dílně pod auty a bylo mu jedno, zda vyjdu s výplatou nebo ne. Zda musím šetřit každou korunu, abych mohla holkám něco dopřát. A teď bude poroučet?

Nejvíc šílel manžel

Vjel do mě vztek. Seřvala jsem ho a dcery taky: „ Ty peníze jsou moje! Jen a jen moje!“ No, koukali na mě dost vyjeveně, co to jako do mě vjelo. Do jejich poslušné a uťápnuté maminy! Po hádce byl pár dnů klid, ale potom všechno začalo nanovo.

Ukázalo se, že těch peněz bude ještě víc, než jsme čekali. Teta nám totiž odkázala domek i se zařízením. Mysleli jsme, že tam jsou jen samé krámy a veteš, jenže opak byl pravdou. Ona, stará podivínka, sbírala totiž obrazy a některé měly dost vysokou hodnotu.

Ne, že by měla nějakého Rembrandta, nebo tak něco. Ale i tak se daly ty mazanice prodat dohromady za stovky tisíc. Můj Zdeněk skoro zešílel, když tuhle zprávu uslyšel. „Koupíme si auto. A pořádné! Ferrari nebo tak něco!“ horoval nadšeně a holky přizvukovaly.

Já byla za tu zlou, chamtivou a nepřející. Dokonce mi moje skvělá rodina vyčetla i parfém, který jsem si dovolila koupit. Hrůza! Aby toho nebylo málo, ozvali se nějací vzdálení příbuzní, že potřebují půjčit. A potom další, tentokrát z manželovy strany. V práci se mnou kolegyně přestaly mluvit, záviděly.

Peníze jsem rozdělila rovným dílem

A Zdeněk dal rovnou výpověď, prý když je bohatý, nebude dřít. Nespala jsem hodně nocí a nakonec se rozhodla. Podělím všechny rovným dílem a bude po hádkách. Ať si každý s těmi penězi dělá, co chce! Myslela jsem, jaké moudré rozhodnutí jsem učinila.

Kdybych jen věděla, jakou zkázu přinese! Usmažila jsem řízky a udělal mísu bramborového salátu. Sezvala celou svoji povedenou rodinku ke stolu a seznámila je se svým rozhodnutím. Všichni byli radostí bez sebe a hned mě objímali a pusinkovali.

Já byla v tu chvíli také docela šťastná. Konečně přestanou ty věčné hádky! No přestaly, ale přestala taky existovat naše rodina. Za pár dní jsem byla doma sama. Zdeněk si objednal nějaký drahý kočkolap, teda auto a odjel do nějakých wellness lázní. On!

Rybář, samotář a chlap, který se nejlépe cítil v montérkách! Holky se vydaly po Evropě. Daly mi pusu, zabouchly dveře a měsíc jsem od nich dostávala jen krátké esemesky. Byla jsem jako kůl v plotě. Potom jsem zahlédla Zdeňka s nějakou slečnou v autě.

Měly se k sobě jako dvě hrdličky. Hrozně mě to ranilo. Vždyť jsme se ani nepohádali! Jak mohlo naše dlouholeté manželství takhle skončit! Copak jsme opravdu takoví ubožáci? Hned jak jsem přišla domů, sbalila jsem mu věci a nechala si vyměnit zámek. Když je on hajzl, já budu potvora!

Konec manželství a nový začátek

No, od toho dne, kdy jsem dědila, uběhnul rok. Rozvedla jsem se a holky se odstěhovaly do svého. Byla jsem sama a opuštěná, jen s pejskem. Pořídila jsem si malé autíčko, ve kterém jsme s Barykem vyjížděli na výlety.

Když nečekaně někdo zazvonil u dveří, skoro jsem se vylekala. Kdo to může být? Byl to ten můj pitomec. Vlastně manžel, bývalý manžel Zdeněk. Sypal si popel na hlavu, jaký byl hlupák. Prý miluje jen a jen mě! Prosil, abych ho vzala k sobě.

Koukala jsem na něho a viděla jen sobce. Hlupáka a pěkného budižkničemu. Proč bych měla zbytek života trávit s někým takovým? Vyrazila jsem ho a zabouchla dveře. Najednou ze mě všechno spadlo. Pocit křivdy a ublíženosti. Chtělo se mi slavit. A smát se.

Tak jsem si koupila zájezd k moři. Do pětihvězdičkového hotelu, kam berou i pejsky. Poletíme s Barykem na dlouhou dovolenou!

Jarmila P. (60), Zlatníky

Předchozí článek
Další článek
Související články
20.6.2024
Doktoři mi říkali, že nikdy nebudu máma. O to větší radost jsem měla, když mi gynekolog pověděl, že jsem ve třetím měsíci těhotenství. Bylo červencové ráno a já po dlouhé těžké noci svírala vytoužené novorozeňátko. Zdravá holčička s dolíčky na tvářích. Slzy mi radostí stékaly z očí. Pět krásných let jsme si s dcerkou užívali. Měli jsme to, o čem jsme s mým manželem vždycky snili. Dávali jsme
17.6.2024
Vdávala jsem se před třiceti lety. Vlado pochází z Bratislavy, po mamince je částečně Maďar, po otci má polskou a rakouskou krev. Já jsem se narodila v Praze ve vinohradské nemocnici, na Vinohradech jsem chodila do jazykové školy i na gympl, jen na vysokou jsem se posunula do jiného pražského obvodu, na lékařskou fakultu blízko Karlova náměstí. Tam jsem také potkala Vlada, který chodil o dva ro
15.6.2024
Nikdy bych si nemyslela, že se rozhádáme kvůli něčemu, co se vlastně ani nebude týkat přímo nás. Už několik měsíců spolu nemluvíme. Naše rodina držela vždycky pospolu, nebylo nic, co by nás postavilo proti sobě. Prošla i hodně těžkou zkouškou, když zahynul dědeček během občanské války ve Španělsku a babička zůstala sama s pěti dětmi. Rodina se tehdy semkla a pomohla jí překonat těžké období. Ří
14.6.2024
Moje kulinářské umění je vyhlášené. Těším se pověsti nejlepší kuchařky široko daleko. Nemohu připustit, aby byla moje snacha lepší! Tohle je moje parketa. A tu si nenechám vzít! Myslím, že si kaž­dý zakládá na tom, co umí nejlépe. V mém případě to je vaření. Toto umění jsem určitě podědila po své babičce, která byla vyhlášená kuchařka. Také moje teta vařila ve školní jídelně, a dodnes si pamatu
11.6.2024
Moje dětství bylo příšerné. Nerada jsem chodila domů, nerada jsem zůstávala s kýmkoli z naší rodiny. Máma s tátou se neustále hádali a prali. Moje o šest let mladší sestra Jitka si vůči tomu vytvořila jakousi imunitu a neustále mě shazovala, protože já se s tím vyrovnat neuměla. Možná se tak chtěla rodičům hlavně zavděčit, protože jejich hněv na její hlavu potom tolik nedopadal a vše jsem odnáš
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
6 nejbizarnějších vozidel
epochaplus.cz
6 nejbizarnějších vozidel
Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto! Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly? 1/ Přidat kola! OctoAuto (1911) Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
nasehvezdy.cz
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
Moderátorka Iveta Lutovská (41) si může konečně oddychnout. Rozvodové řízení s podnikatelem Jaroslavem Vítem (47), které se táhlo několik měsíců a bylo pro ni velmi bolestivé, je u konce a ona je opět
Města zaplavily gangy malých kolportérů
epochalnisvet.cz
Města zaplavily gangy malých kolportérů
„Mnoho mužů může najít zaměstnání prodejem novin.“ Těmito slovy začíná Benjamin Day, vydavatel deníku New York Sun, v roce 1833 inzerát, v němž hledá kolportéry pro své noviny…K jeho překvapení se však nepřihlásí žádný dospělý, ale desetiletý chlapec!   Za prvního kolportéra, pouličního prodavače novin, lze považovat irského imigranta Bernarda Flahertyho (1824–1876), jenž zareagoval na
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
historyplus.cz
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
Hlavou se kardinálovi honí temné myšlenky. Nejraději by všechno vzdal a užíval si klidu. Neustálé lavírování mezi snahou utužit v zemi katolickou víru a nezpronevěřit se svému svědomí ho ničí. Nakonec se ale rozhodne znovu bojovat.   „Násilím se ničeho dosáhnout nedá,“ povzdechne si v tichu své pracovny kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598‒1667). Ještě že arcibiskupství získalo
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
epochanacestach.cz
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
enigmaplus.cz
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
Duch bývalého 16. amerického prezidenta Abrahama Lincolna prý bývá poměrně často spatřován, jak bloudí ve washingtonském Bílém domě… [gallery ids="141907,141906,141908"] Věštecký sen Paní Lincolnov
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Krásné nohy? Žádný problém!
nejsemsama.cz
Krásné nohy? Žádný problém!
Nohy vás nosí celý den, a tak byste jim měla věnovat náležitou pozornost. Jenom tak se vyhnete nejrůznějším problémům. Následující návod platí pro všechny nehty na nohou, ale pro palce především, zde je riziko zarůstání největší. Nejdříve dopřejte prstu teplou koupel a do vody přijdete hodně soli. Horká voda změkčí kůži kolem nehtu a sůl pomůže s dezinfekcí
Pečená jehněčí kýta na česneku
tisicereceptu.cz
Pečená jehněčí kýta na česneku
Francouzi nadají dopustit na pečené jehně na česneku s rozmarýnovými bramborami. Ingredience 1 jehněčí kýta s kostí 5 stroužků česneku olivový olej sůl, pepř 5 snítek rozmarýnu 1 kg malých
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
21stoleti.cz
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.  
Její smrt nikdy nepřebolí
skutecnepribehy.cz
Její smrt nikdy nepřebolí
Nikdy to nevymažu z hlavy. Ten den, kdy jsem se šla rozloučit s mojí dcerou. Neskutečná bolest, když víte, že je to poslední rozloučení. Monika byla zdravá, chytrá a krásná holčička. Nebyly s ní velké problémy v pubertě, když dospěla, byla úspěšná. Měla život před sebou Měla své plány. Vystudovala, našla si dobré místo a potkala Honzu, s nímž se chtěli vzít.
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení  v obrazech
iluxus.cz
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení v obrazech
Fenoménu hokeje a bruslení ve výtvarném umění se věnuje výstava Národní galerie Praha (NGP), která pro návštěvníky znovu otevírá Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava představí téměř sto pr