Vyrůstala jsem v dětském domově bez rodičů a snila o tom, že jednou budu mít skvělého manžela a hodně dětí. Můj sen se nakonec splnil. Matka mě dala do kojeňáku ve čtyřech měsících. Měla jsem šanci na adopci, jenže máma takzvaně „projevovala zájem“ – posílala mi pohledy k narozeninám a k Vánocům, dárky ale žádné. Ani podívat se za mnou nikdy nepřišla. Když mě přijali na střední školu, byla j

Jako mladá dívka jsem zažila v domě svých rodičů děsivý večer, kdy se nad mou hlavou odehrál strašlivý boj. Vzala jsem si na pomoc našeho Azora. Moc tajemného mě v životě nepotkalo, ale kdysi dávno, když jsem byla ještě dívka, se mi stalo něco zvláštního. Bylo mi čtrnáct let a byla jsem sama doma. Rodiče byli v práci, jedna sestra u kamarádky a druhá měla rande. Bydleli jsme ve starém domku

Vnučka Barborka za mnou chodila ráda. Moc mi pomáhala. Já se ale nechala zaslepit negativním myšlením svého okolí a zachovala se k ní ošklivě. Myslím, že k tomu, co se mi stalo, hodně přispěla skutečnost, že jsem dlouho bydlela a žila sama. Člověk, který je starý a sám, je nakloněný tomu být nedůvěřivý a podezřívavý. Dlouho jsem byla soběstačná, ale nedávno se po jedné úporné nemoci, kterou jse

Taková velká láska to byla, a už od školky! Ti dva se nikdy nepohádali, rozdělila je až pandemie a malý prostor k dýchání. S Jirkou se měla dcera Lenka ráda od školky, dnes mají krásné čtyři děti. Lenka pracuje jako učitelka, její manžel je programátorem. Jsou moderní rodina, která jezdí na výlety, mají spoustu společných zájmů.Jakmile se u Jirky v práci objevily první případy koronaviru, přeše

Když vám někdo neustále připomíná vaši „údajnou“ vinu, začnete se vinni cítit, i když jste nic neudělali. A zoufalství vás tak nikdy neopustí. Právě běží můj nejoblíbenější seriál v televizi. Hlavní hrdina zrovna řeší dramatickou situaci, když se ozve to známé: „Boženóóó…“ Všechno se ve mně vzepře. Co zase chce? Proč právě teď! Určitě to dělá naschvál, abych se nemohla koukat. Jeho nenávist vůč

Trvalo mi to, než jsem se nakonec odhodlala a dotáhla náš rozvod do finále. Dnes toho ale ani v nejmenším nelituji. Dvakrát jsme se s mým manželem rozešli a zase dali dohromady. Vždycky jsme přitom věřili, že tentokrát už to bude napořád. Poprvé, když nám bylo třicet. Manžel si začal avantýru s mladou kolegyní a já v tu chvíli z celé situace neviděla jiné východisko než rozvod. Jenže ještě n

Vždy jsem si myslela, že „němá tvář“ ve skutečnosti vůbec němá není. Teď už to vím docela jistě. Rexík poslušně sedí vedle pohovky a nechá se drbat Lucinkou. To je krásná tříbarevná kočka. Nyní největší kamarádka mého psa. Ale vždy tomu tak nebylo. Velcí rivalové Když jsme se s Rexem nastěhovali do nového bytu, brzy nastal problém. Naše sousedka Liduška totiž měla kočku Luci. Jenže ta si

Na tom, že se člověk zamiluje, není nic špatného ani divného. Když přitom ale vědomě ubližuje druhým, může nakonec dojít k tragédii. Pavel se těžce zvedá ze sedadla. Jsme v jednací síni vrchního soudu, a právě nás vyzvali, abychom se postavili. Bude vynesen rozsudek. Můj zeť mě přímo hypnotizuje pohledem. Zoufale na mně visí a mám strach, že se zhroutí. Nakonec by vůbec nebylo divu. Po tom všem

Vídala jsem ji alespoň jednou týdně, když jsem u ní nakupovala čerstvou zeleninu. Z usměvavé paní se mi před očima měnila v trosku. Její smutné oči mi nedaly spát! Byla to taková milá a usměvavá paní, vždy ochotná. Na tržiště jezdila prodávat, co sama vypěstovala. Bydlela na vesnici za městem a měla malé hospodářství po rodičích. Chodila jsem na trh speciálně kvůli její čerstvé zelenině. Měla j

Pomoci v nouzi se můžeme dočkat i od bytostí, které jsou z jiného světa. Když jsem se ztratila, pomohl mi cestu najít duch. Stalo se to před třemi lety v zimě. Přihodilo se mi něco opravdu divného a záhadného, co jsem si dlouhou dobu nedokázala rozumem vysvětlit. Návštěva u kamarádky Vydala jsem se přes půl republiky za kamarádkou do jednoho menšího města v jižních Čechách. Domluvily jsme