Domů     Nakonec se mi zase vrátil
Nakonec se mi zase vrátil

Věřit v zázraky je prý bláznovství. Já to ale zkusila a vyšlo to. Proto teď nic nevzdávám. A i kdyby se už další zázrak nekonal, jsem i tak vděčná osudu.

Zastavili jsme u divadla na parkovišti. Mirek mi pomáhá vystoupit z auta. Jsem celá roztřesená a nervózní. A jsem ještě hrozně slabá, ale tuto premiéru jsem si nechtěla nechat ujít. Za žádnou cenu ne.

Znám v tomto divadle každý kout, pracovala jsem tu mnoho let jako garderobiérka a mám tu i hodně přátel.

Tedy přátel, spíš je dobré říct známých. Někteří z nich se nezachovali právě nejlépe. Ale dnes uvidí, že jejich zlé pomluvy a katastrofické vize se nakonec nevyplnily. Při té myšlence jsem se rázem napřímila a vykročila pevným krokem s Mirkem ke vchodu. Představení může konečně začít.

Od první chvíle jsme věděli

Na ten den, kdy jsme se s Mirkem potkali, nikdy nezapomenu. Nakoukl ke mně do šatny a chtěl vědět, jak se dostane do účtárny. Naše pohledy se střetly a nemohly se od sebe dlouho odlepit.

Ucítila jsem ty pověstné motýlky a byla rázem úplně ztracená. Věděla jsem ovšem, že musím zabrzdit. Jednak jsem byla vdaná a měla malého syna a Mirek, náš nový dramaturg, byl o deset let mladší. Nedávala jsem tomu žádnou šanci. Ale zamilovaná, to jsem tedy byla.

Nešlo to jinak, srdce nepřemluvíš

Ukázalo se ale, že jsem se nezamilovala jenom já. Moji přítomnost stále častěji vyhledával i Mirek. V momentě, kdy se z nás stali milenci, jsem pochopila, že musím celou situaci řešit. Rozvedla jsem se a začala oficiálně žít s Mirkem. Tento náš krok vyvolal však velikou bouři nejen u mé rodiny.

„Spravedlivě pohoršeni“ byli i u nás v divadle. Drby a pomluvy se tu šířily jako na běžícím pásu. My dva s Mirkem jsme ale věděli, že patříme k sobě. Byli jsme dvě spřízněné duše.Jinak jsme prostě nemohli jednat. Milovali jsme se a byli doopravdy šťastní.

Krásných dvanáct let

Po nějakém čase se zdálo, že se vše nakonec uklidnilo. V práci přece jen náš vztah začali akceptovat, i když s drby samozřejmě nepřestali. Také moje rodina pochopila, že si svou lásku nenechám vymluvit.Můj syn dospěl a přestal se na mě zlobit. Dokonce i Mirkova dcera také nakonec pochopila, že musí náš vztah respektovat.

Byla jsem opravdu moc šťastná, protože jsem v Mirkovi skutečně potkala spřízněnou duši a rozuměla jsem si s ním jako s nikým jiným na světě. Ale moje štěstí netrvalo samozřejmě věčně.

Po dvanácti krásných letech přišlo náhlé vystřízlivění, které jsem vůbec nečekala a hrozně mě zaskočilo zcela nepřipravenou.

Mladá a vychytralá

Když mě na jedné společenské akci kolegyně upozornila na Moniku, mladou, ambiciózní novinářku, nevěnovala jsem tomu příliš velkou pozornost. Zase si chce někdo rýpnout, pomyslela jsem si. To už je ale otřepaný vtip, který mě nebavilo poslouchat. Byla jsem si tehdy naší láskou naprosto jistá.

Netušila jsem proto, že mě kolegyně chtěla před tou ženskou doopravdy varovat. O dvacet let mladší slečny si totiž všiml i můj Mirek. Chvíli se to snažil tajit. Pak se mu to ale nedařilo a zareagoval naprosto nepochopitelně.

Bez sebemenšího vysvětlení se sebral a ode mne odešel. Nebyli jsme manželé, tak to šlo docela snadno.

Nechtělo se mi žít

Byl to pro mě takový šok, ze kterého jsem se nedokázala dlouho vůbec vzpamatovat. Měla jsem pár lidí, kteří se mě snažili podpořit, ale většina se jen bavila mým neštěstím. Neustále mi opakovali, že to říkali, že jednou „skočí“ po mladší.

Nelitovali mě, ale cítili zadostiučinění, že už to dávno věděli. Zklamání, zoufalství a samota byly opravdu k neunesení. A právě v té době jsem si objevila bulku v prsu. Brala jsem to jako jasný důkaz toho, že už žít nemá smysl, a k doktrovi jsem nešla.

Kolaps mě zachránil

Bylo mi čím dál tím hůř a já čekala na smrt. Ano, vážně jsem nechtěla už ani dýchat. Když jsem pak cestou z práce zkolabovala na ulici, dostala jsem se nedobrovolně v nemocnici. Tam mi zjistili, co mi je, a začali jednat. Můj syn mě přesvědčil, že se musím léčit, že mě tady on i vnoučata potřebují.

Dodalo mi to obrovkou sílu, že po letech se můj vztah se synem, který mi dlouho nemohl odpustit, že jsem rozbila naši rodinu, urovnal. Pochopila jsem, že mě nikdy jako mámu nepřestal mít rád. Ale pořád mi chyběl můj Mirek.

I když jsem věděla, že se před ním bez prsou nechci ani ukázat. Moc jsem si přála ho aspoň vidět.

Když mi bylo nejhůře

Moje léčba byla zdlouhavá, náročná a nejistá. A zrovna, když mi bylo nejhůř, se objevil u mé postele Mirek. Za všechno se omluvil. Prý s Monikou už dávno není, ale bál se a styděl se mi ozvat. Odvahu mu dodal až můj syn, který ho kontaktoval.

Opět jsem vzplála nekontrolovatelnou láskou a chtěla zase žít. Opravdu moc žít!

Nevzdáme to

Moje budoucnost je nejistá. Ale když se stal zázrak a Mirek se mi vrátil a já vím, že mě zase miluje, věřím, že budu žít. Před měsícem jsme se vzali a teď spolu jdeme, provázeni nevěřícími pohledy mých bývalých kolegů. Život je prostě krásný, i kdyby měl trvat jen těch několik okamžiků.

Vendula P. (61), jižní Morava

Předchozí článek
reklama
Související články
25.3.2024
Bylo nádherné jaro, všechno kvetlo, nad řekou tančily sluneční paprsky a já jsem byla nešťastně zamilovaná. Miloš totiž chodil s Vendulou. Maturita se blížila mílovými kroky, ale já jsem měla zároveň tolik řekněme mimoškolních starostí, až mi z toho praskala hlava. Jaro bylo v plném rozpuku, nad řekou tančily sluneční paprsky zasněný waltz, kvetlo kdeco, vzduch voněl jarem a všichni se z něho r
24.3.2024
Žila jsem v chatrném domečku s otcem opilcem a nespolehlivým přítelem. Sklouzli jsme do dluhů. Byla jsem zoufalá! Bylo mi líto souseda, protože měl za ženu nesympatickou hysterku. Ale ani já jsem se nemohla chlubit vzorným rodinným životem. Občas jsem se dívala z okna do sousední zahrady a v duchu jsem mu říkala: „Kamaráde, my jsme tomu ale dali na frak, oba.“ V té době si lidé v naší ulici dom
20.3.2024
Potkala jsem u řeky přízrak, do kterého jsem se překvapivě rychle zamilovala. Ale tomu se nelze divit, vždyť mi bylo sedmnáct. Jaro přišlo dřív, zahrady a louky kvetly jako o život, byla sobota, a tak jsem se vydala na romantickou procházku kolem řeky. Co kdyby mě tam potkala láska? A jak jsem se tak courala voňavou jarní trávou, najednou jsem vyjekla. Spatřila jsem fatu morgánu, rytíře na koni
13.3.2024
Když mě překvapila náhlá bouřka, myslela jsem si, že nic horšího se už nestane. Pak mě ale na zastávce ohodilo auto vodou od hlavy až k patě. Pamatuji si, že tehdy se mi moc nechtělo jít z práce domů. Byla jsem krátce po rozvodu a prázdný byt mě docela deprimoval. Jako kdyby toho nebylo málo, podle předpovědi počasí sice mělo být hezky, ale odpoledne se rychle zatáhlo a spustil se prudký déšť.
13.3.2024
Zatímco se moje spolužačky zamilovávaly do kluků ze třídy, já jsem zůstávala ledově chladná. Hledala jsem kohosi výjimečného. Uviděla jsem ho v den, kdy se vdávala moje sestřenice Bětka. Svatbu pojala má rodina jako velkou událost. Týdny předtím jsme chodily s mámou a babičkou ke švadleně, a dodnes jsem přesvědčena o tom, že moje dlouhé šaty z růžové krajky byly opravdu noblesní. Jenže jsem byl
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští