Svého muže jsem si vybrala sama a musím říci, že lepšího bych nenašla. I když je Karel o více než dvacet pět let starší, je to můj rytíř. Když jsem svého Karla brala, část rodiny a přátel mě zrazovala a část mi tleskala. „Nezdá se ti pro tebe trochu moc starý? Až ti bude čtyřicet, jemu potáhne na sedmdesát!“ zrazovala mě kamarádka Zuzka. Jenže já si nemohla pomoci. Můj Karel pro mne byl vysn

Sestra zemřela při autonehodě, později odešla i maminka. Mým přítelem byl voříšek Maty. Když ten skonal, přišla jsem si strašně osamělá. Moje první setkání se smrtí přišlo v době, kdy mi náhle zemřela starší sestra. Bylo mi třicet let. Smrt se mě pak znovu dotkla o šest let později, když mi zemřela maminka. Poslední velkou ztrátou v mém životě byl skon věrného psa Matyho. Možná právě tyto událo

Svého manžela miluji a vždy jsem milovala. Ale asi jako v každé rodině, i my si prošli těžkými časy. Bohužel jednu z těch krizí jsem řešila nevěrou. S Martinem jsme se brali hned po škole. Byli jsme jedna z těch studentských lásek a milovali se tak, že se docela dodnes divím, že jsme tu školu vůbec vystudovali. Večírek střídal večírek, a když jsme nepařili, trávili jsme spolu vášnivé noci. Je j

Život se někdy nečekaně zamotá tak, že si zvolíme neobvyklou cestu ke štěstí. Já jsem novou lásku nakonec našla po boku svého tchána. Bylo mi dvacet jedna let, když jsem se zamilovala do svého, o několik let staršího kolegy v práci. Jmenoval se Mirek a jiskra přeskočila oboustranně. Párkrát jsme si spolu vyšli nejprve na oběd, poté na večeři a nakonec jsme spolu trávili víkendy i dny v týdnu a 

S city, které už jednou prožily otřes, by se mělo zacházet jako v rukavičkách. Moje žárlivost mě připravila o druhou šanci s mojí životní láskou! Jako mladá holka jsem byla dost přitažlivá a kluci se kolem mě jen rojili. Nijak jsem toho nezneužívala, patřila jsem vždy k typům, pro které věrnost znamenala hodně, a sama jsem v tomhle směru šla příkladem. Mezi svými ctiteli jsem si pečlivě vybí

Místní babičky byly přesvědčeny, že se na louce u hájovny dějí zázraky. Před Vánocemi tu docházelo k čemusi zvláštnímu. Vypadalo to, že tuhle záhadu nikdo nikdy nerozluští. Tatínek byl hajný. Naše hájenka trůnila na kraji lesa. Znala jsem les důvěrně. Dodnes bych se zavázanýma očima našla mýtinu U vysoké jedle, Kroupův posed anebo Kamenitý vrch. Les byl nejkrásnější v zimě. Smrky si oblékly

S Jirkou, ač byl o dost starší, jsme prožívali nádherné chvíle. Jako bychom byli jeden pro druhého stvořeni. Ale pak jednou přišlo velmi nepříjemné překvapení. Bývala jsem moderní dívka, emancipovaná a zuřivě nenávidící jakýkoli sentiment. Měla jsem krásné dětství a moc hodné rodiče, ale jakmile jsem začala brát rozum, kladla jsem si otázku, jak je možné, že jim stačí tak málo. Máma porodila čt

Koupil jsem si v bazaru zajímavý obraz, který mě doslova uhranul. V noci ale dívka na něm namalovaná ožívá a prochází se. Hledám jejího přítele. Ten obraz, vystavený ve výloze bazaru na náměstí, mě zaujal na první pohled. Byla na něm namalovaná dívka s dlouhými vlasy. Seděla na dřevěném molu a na hlavě měla slaměný klobouk. Obraz na mě působil uklidňujícím dojmem, a tak jsem ho koupil. Vzal

Ta kaplička mě vždycky přitahovala. Netušila jsem ale, jak moc mi učaruje, a že najednou začnu slyšet podivné hlasy, které mě budou zvát k sobě. Romantické údolí Modlivý důl se táhne pískovcovými skalami nedaleko Nového Boru. Je to tajemné poutní místo, o jehož původu se vypráví různé pověsti. Jedno léto jsme se s manželem rozhodli, že si sem uděláme výlet. Najednou jsem několik kroků před kapl

Můj tchán byl vždycky divný, nikdy jsem s ním nenašla společnou řeč. Ale dokud žila tchyně, dalo se to přejít, ona totiž byla jakousi tmelitelkou vztahů. Pak ale bohužel zemřela. Po její smrti to začalo být s tchánem ještě horší. Už tu nebyl nikdo, kdo by tlumil jeho nálady a výstřelky. Stal se z něj žlučovitý dědek, s nikým se nesnese a my to odnášíme asi nejvíc. Tchyni jsem měla ráda, byla to