Už bychom měli mít rozum, ale s tím mým chlapem to nějak nejde. Ale mě nevadí, že nás lidi občas považují za blázny. Zdeněk už má vyhloubený příkop, kam se pomaloučku dobývá moře. „Nebude to Karlštejn,“ omlouvá už předem výsledek svého snažení. Ale to je přece jedno. Jsme tu na pláži skoro sami. „Karlštejn nepotřebuje moře,“ uklidňuji manžela, který zakládá na hradby a za chvíli se pustí do hlavn

Ani nevím, jak jsem se ocitla v roli milenky svého šéfa. Naivně jsem si myslela, že se do mě zamiloval. Všechno to začalo v době, kdy jsem se z malé vesničky přistěhovala do Brna za prací. Našla jsem zaměstnání v soukromé firmě, kde bylo více žen než mužů. Jelikož jsem neměla přítele, cítila jsem se osamělá a věřila jsem, že si v práci někoho najdu. Začalo to docela nevinně Moje práce ve

Moje lítost se změnila v obrovský vztek, když jsem přišla na přítelovu nevěru. Ani velká jizva po operaci mu nezabránila v radovánkách s pacientkou z vedlejšího pokoje! Plánovaná operace žlučníku mého přítele se neobešla bez komplikací. Protáhla se na několik hodin a z přítelova břicha učinila měsíční krajinu. Samý kráter! Můj Lukáš nebyl žádný hrdina. Stále jen vzdychal a něco požadoval. Ládova

Povahové vlastnosti druhého člověka někdy bohužel člověk odhalí pozdě. Dlouho po rozvodu jsem byla sama a vztah mi už opravdu chyběl. Když k nám do továrny nastoupil nový manažer, okamžitě jsem se do něho zamilovala. Nebyla jsem sama, Roman se líbil i vdaným kolegyním. Obdiv se měnil v nejistotu Roman byl dominantním typem muže, který nad sebou nesnese žádnou autoritu. Od ostatních mužů se hodn

Podezřívala jsem kamarádku samoživitelku, ale všechno bylo jinak. Ke své kamarádce Lence jsem jezdila často na návštěvu. Znala jsem jí z předchozího zaměstnání. Lenka byla o deset let mladší a neměla v životě tolik štěstí jako já. Zůstala svobodnou matkou s desetiletým synem Markem. Cítila jsem zklamání Jednoho dne, když jsem se od Lenky vracela, zjistila jsem nepříjemnou věc. Byla jsem si stop

Nezbylo mi, než předstírat nedostatek peněz. Než se stát chudou a bezmocnou. Jinak bych nezjistila, kdo stojí o mě a kdo jen o moje peníze! Krátce po smrti manžela, úspěšného podnikatele, jsem se stala bohatou vdovou. Po jeho tragické smrti mi vyplatili vysokou životní pojistku a já začala počítat statisíce, či spíš miliony. Měla jsem krásný nový dům, dvě auta, peníze na nejrůznějších kontech a

Nemyslím si, že jsem špatná řidička. Manžel je ale jiného názoru. Když jsem poškodila jeho auto, musela ho dát tajně opravit. Patřím mezi ženy, které používají auto téměř denně. Pro cestu do práce, odvoz dětí do školy a na kroužky, na nákup a podobně. Je tomu tak už mnoho let. Nejprve jsem si půjčovala auto od táty nebo od dědy, který mě i v šestnácti naučil řídit, a později pak od svého manžel

Znaly jsme se už od školky, ale nepříjemná událost nás na nějaký čas rozdělila. Dnes už lze těžko pochopit, proč jsme tak hloupě naletěly. Hanka se spokojeně uvelebila v křesílku, hodila nohu přes nohu a dlouze se na mě zadívala. „Tak co, půjdeme tam? Už sis to nechala projít hlavou?“ Netrpělivě sleduje výraz mého obličeje, aby zjistila, jak na tom jsem. Stále ještě váhám. Mám strach, protože nem

Zlodějů jsem se bála natolik, že jsem koupila několik důmyslných pastí a nastražila je na zahradě i v domě. Chytil se do nich jen jediný člověk – já sama! Stále jsem slyšela jen to jediné. Že jsou všude zloději, kteří číhají na příležitost někoho okrást. Bála jsem se o nové vybavení do bytu a také auto v garáži. I manželova sbírka známek měla velkou hodnotu. „Prosím tě, kdo by u nás kradl, vždyť

Nevěra mi procházela dlouhé roky, ale potom jsem se svojí neopatrností prozradila. Moje manželství vzalo za své a já zůstala sama! Měla bych tvrdit, že jsem manžela nade vše milovala a nevěra mi sloužila jen k ukrácení dlouhé chvíle nebo manželské nudy. Opak ale byl pravdou. Svého muže jsem nikdy neměla moc ráda, natož něco víc! Byl ale vzorný otec a dost vydělával. Tak proč se rozvádět, když jse