Na citlivé téma – 8. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

3 minuty čtení

V našem domě mě všichni znají. A nikdo se se mnou nechce bavit. Ani se jim nedivím. Jedné sousedce jsem zničila život, a ani nevím proč. Když jsem se sem nastěhovala s manželem a malou dcerou, barák byl nový, všichni se zdravili, nosili si koláče. Já jsem byla mladá, hezká, měla jsem čas a povídala si se sousedkami. „Viděla jsi, jak paní Nováková chodí v noci ven? Určitě má milence.“ Smály j

zobrazit více >>

Zrada má stovky tváří

3 minuty čtení

Naposledy jsem se se zradou setkala, když už jsem si myslela, že mě život naučil všechno, co se naučit dá, ale pletla jsem se. Byla jsem přesvědčená, že lidi kolem sebe znám. Marie byla moje kamarádka od mládí, téměř duchovní sestra. Sdílely jsme vše, od radosti po smutné stránky života. Naše svatby, pohřby rodičů, výchovu dětí a vůbec všechny ty malé okamžiky života. Svěřovala jsem jí své m

zobrazit více >>

Mohla dneska třeba ještě žít

5 minut čtení

Někdy si říkám, že bych o tom měla mlčet. Že po tolika letech už to nemá smysl otevírat. Ale pak přijde noc, kdy se mi o ní znovu zdá. O Ance a já se probudím s tím starým tlakem na hrudi. Ticho po ránu bývá nejhorší, v něm někdy dokonce v duchu slyším její hlas. Smála se jinak než ostatní a byla divoká i čistá zároveň. Byla jako zjevení Bylo mi devatenáct, pracovala jsem v textilce v jin

zobrazit více >>

Zničili nám klid i domov

3 minuty čtení

S manželem jsme si chtěli konečně užít klidného odpočinku. Pak jsme však jednou vyrazili pryč z domova. Po návratu nás čekal bolestný šok. Nikam jsme nejezdili, jen jsme si užívali každodenní rutinu. Pak ale naše děti přišly s překvapením, koupily nám pobyt v lázních. Těšili jsme se, byla to pro nás malá změna, nová zkušenost. Ale to, co následovalo po našem návratu, se stalo zdrojem jedné z ne

zobrazit více >>

Po letech mne podrazila!

3 minuty čtení

Když jsem byla mladší, nikdy by mě nenapadlo, že jednoho dne ztratím ženu, která se mnou sdílela tolik let života. Jde to. I opora zmizí… Marta byla mou vrbou, prvním člověkem, kterého jsem volala, když se stalo něco dobrého i špatného. Myslela jsem si, že taková vazba vydrží všechno. Jenže stáří někdy ukazuje, že některé vztahy nejsou určené k tomu, aby obstály v každé zkoušce. Začalo to nenáp

zobrazit více >>

Mé nejtěžší stěhování

3 minuty čtení

Když mi dcera oznámila, že by bylo lepší, abych se přestěhovala do domova důchodců, byl to šok. Dcera tvrdila, že chce, abych měla péči a společnost. Mně to ale znělo jako zdvořilé balení rozhodnutí, které už padlo bez mého souhlasu. Můj byt byl plný vzpomínek, drobných předmětů, které jsem sbírala celý život. Každý měl svůj příběh a já je měla opustit, jako by to byly věci bez významu. Když js

zobrazit více >>

Kamarádka vůbec nic netuší

3 minuty čtení

Když jsem se rozvedla, myslela jsem, že vše zlé je za mnou a čeká mě zbrusu nový a krásný život. To bych ale nesměla spát s mužem své kamarádky. Ztratila jsem skoro dvacet let s mužem, který za to nestál. Mé manželství bylo naprosto marné. Gustav byl děvkař, lhář a k tomu ještě budižkničemu. Jeho neschopnost i chování jsem tolerovala jen kvůli dětem. Dnes vím, že to byla velká hloupost. Nakonec

zobrazit více >>

Proč mi zatajil svého syna?

3 minuty čtení

Nikdy to nepochopím. Měli jsme k sobě důvěru a on mi 25 let neřekl zásadní věc. Zatajil mi potomka, kterého vídal. Potkala jsem ho, když mi bylo padesát. Nikdy jsem nevěřila, že v tomto věku může přijít někdo, kdo mi úplně obrátí život naruby. On byl klidný, moudrý a zároveň plný energie. Byla to láska, která nepřišla přes noc, ale postupně se vkrádala do každého dne. Strávili jsme spolu 25 let

zobrazit více >>

S jeho odchodem se nesmířím

6 minut čtení

Už nemám pro co, a hlavně pro koho dál žít. Je tak těžké přijmout, že vám navždy odešel smysl vašeho života. Mé současné dny jsou plné vzpomínek, maličkostí a rutinních setkání. Bydlím v domově důchodců, kde žije spousta dalších seniorů. S některými chodím na kávu, s jinými na delší procházky, povídáme si o všedních věcech, o zdraví, o počasí nebo o zážitcích z minulosti. Na první pohled může v

zobrazit více >>

Byla jsem snad tak slepá?

4 minuty čtení

S Tomášem jsme spolu byli sedm let, z toho pět manželé. Každý den jsem vstávala v šest, vařila mu kávu, balila svačinu a líbala ho na rozloučenou. Věřila jsem, že to je láska. Ta pravá, hluboká, na celý život. Měli jsme domek na kraji města, dva psy a plány. Manžel pracoval jako projektový manažer v IT firmě a já jako učitelka na základní škole. Začalo to nenápadně Před rokem jsem si všim

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›