Na citlivé téma – 107. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

3 minuty čtení

Vnuk Jiřík za mnou chodil pravidelně. Nakupoval mi a uklízel. Jednou jsem ale zjistila, že mi chybí zlatý řetízek… Po smrti manžela jsem žila dlouhá léta sama. Zvykla jsem si na to, že za mnou děti jezdí jen poskrovnu, byly příliš zaneprázdněny. Po jedné úporné nemoci, kterou jsem prodělala, nápor mých dětí, abych šla do ústavu, vygradoval natolik, že to začalo vypadat se mnou nahnutě. V tu chvíl

zobrazit více >>

Jak jsem utíkala ze zlaté klece

3 minuty čtení

Nikdy jsem nechápala ženy, co se nechají od chlapa mlátit. Říkala jsem si, že kdyby na mě nějaký muž vztáhl ruku, jdu od něj hned. Přesto jsem se dostala do pasti. Dnes chápu, jak je to snadné. Chlap vás totiž nezačne mlátit ze dne na den, ale nejdříve vás zbaví přátel, pak podlomí sebedůvěru, postará se o to, aby byla žena na něm závislá, a pak teprve udeří. Navíc dokáže ženskou přesvědčit, že

zobrazit více >>

Proč se dcera vyrovnává s nepřízní osudu tím, že ničí sebe i okolí?

7 minut čtení

Mám dvě dcery. Alice je dítě štěstěny, Iveta jde z jedné pohromy do druhé. Stále častěji sahá po plné sklence a jejím jediným kamarádem je zakrslý králík Mops. Vždycky jsme si s manželem říkali, že nás potkalo v životě velké štěstí. Nejenže jsme se brali z lásky, ale narodily se nám dvě dcerušky, které nám dělaly jen samou radost. Starší Alice byla jako kluk, odvážná,.akční, do všeho se hrnula po

zobrazit více >>

Umírajícího vyhodit nemůžu

4 minuty čtení

Pokud mají být dva lidé spolu, osud je vždy spojí. To mi neustále tvrdí Aleš. Snaží se mnou manipulovat a já nejsem schopna se bránit. Přece ho ale teď nevyhodím. Dnes jsem měla zase pekelnou noc. Snažím se alespoň v klidu nasnídat. Jenže už zase slyším Aleše. „Maruš, tak co je s tím čajem? Mám hroznou žízeň.“ Velmi ztěžka vstávám, beru hrnek a namazaný chleba a jdu za Alešem do pokoje. Můj exma

zobrazit více >>

Nemohla jsem uvěřit, že nejsem jedináček

3 minuty čtení

Jako dítě jsem se cítila sama, záviděla ostatním dětem, že si mají doma s kým hrát a povídat. Ani ve snu mě nenapadlo, že po světě běhá moje dvojče... Odmalička jsem vyrůstala jen s mamkou, otec umřel po pracovní úrazu, než jsem se narodila. Vyrůstala jsem jako jedináček. A tak, když mi bylo smutno, vynahrazovala jsem si to u své nejlepší kamarádky. S Martinou jsme byly jako ségry, spolu balily k

zobrazit více >>

Už nikdy jsem se nevzpamatovala z tak kruté rány

7 minut čtení

Opustil mě a já myslela, že to nepřežiju. Byla jsem přesvědčená, že je to muž, se kterým budu žít šťastně až do smrti. Nikdy jsem nezažila takovou bolest a touhu zemřít... "Janičko, ty jsi moje životní láska," říkával a před dvaceti lety dokonce kvůli mě odešel od manželky a osmileté dcery. A to už je co říct, protože Pavel byl opravdu velice zodpovědný a svoje povinnosti ctil jako svátost. Však

zobrazit více >>

Matyáškovi dávají všichni najevo, že je nechtěný

7 minut čtení

Naše Jana má dvě děti. První všichni milují, druhé jim je na obtíž. Udělala jsem chybu, když jsem dceři radila, že manželství zachrání druhým dítětem. S Reném se naše Jana brala před sedmnácti lety. Pocházela z vesnice, byli jsme takoví normální, obyčejní lidé. Měli jsme malý domek se zahrádkou, Jana byla prostřední ze tří dětí, měla staršího bratra a mladší sestru. Celé dětství mi pomáhala a by

zobrazit více >>

Dcera zůstala na vozíku a se dvěma dětmi na všechno sama

5 minut čtení

Všichni rodiče se chtějí postarat o své děti. Vidět své dítě ale bezmocné, to ani sebelepší péče není schopná napravit. Že bude naše Míša jedináček, to nám bylo bohužel jasné už když jsem jí čekala. Měla jsem zdravotní problémy, které znamenaly, že i když se mi podaří dítě donosit, na další budeme muset zapomenout. Nakonec jsem po porodu přišla o dělohu. Míša byla chytrá, hezká a ostatní děti j

zobrazit více >>

Odešel, když mi bylo nejhůř

5 minut čtení

Od života jsem dostala pořádně naložíno. Snažím se to unést, ale dost často mi to nejde. Ještě před deseti minutami jsem si byla docela jistá, že se vše konečně obrací k lepšímu. Ale jen co se za mnou kamarádkou zavřely dveře mého bytu, opět v tom lítám. Strašlivé deprese, strach z toho, co bude dál, bolest, lítost, vztek, zoufalství. Jen těžko se tyto stavy popisují někomu, kdo to nezažil. Jenže

zobrazit více >>

Bojím se výhrůžek nových sousedů

3 minuty čtení

Poklidný dům, kde bydlíme s manželem 30 let, se stal během několika týdnů válečnou zónou. Lidé, kteří se nastěhovali, nám dělají ze života peklo. Do domu jsme se nastěhovali jako mladí manželé už dávno, vychovali v něm dvě děti a těšili se, že zde také dožijeme. Se sousedy jsme se dobře znali. Byli to samí skvělí lidé, s mnohými jsme se sblížili a brali je jako přátele. Vycházeli jsme dobře i s r

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›