Když jsem stále nikoho neměla, řekla jsem si, že si podám inzerát, protože už nemám co ztratit. A to změnilo celý můj život… Nastala pravá lednová pohroma. Barák zapadl sněhem, z oken už pro sněhovou kalamitu nebylo vidět, nešla elektřina, fičel ledový vítr. My tady na horách jsme zvyklí na všechno, ale tohle už bylo i na mě moc. Když jsem vyprošťovala babičku od sousedů ze závějí, říkala jsem

Vždycky jsem si myslela, že máme s mužem idylický vztah bez lží, falše a úskoků. Jaký ale byl můj šok, když jsem zjistila, že mi dlouhé roky sprostě lhal. Kdykoli jsme se s kamarádkami nebo kolegyněmi v práci bavily o našich partnerech, nestačila jsem se divit, v jakých vztazích jsou ženy schopné žít. Jednu partner terorizoval bezdůvodnými žárlivými výstupy, jiná byla věčně bez koruny, protože

Můj život se scvrkl do každodenních starostí, a občasných známostí, ze kterých nic vážného nekoukalo. Nikdy by mě nenapadlo, že tím pravým bude až přítel mé dcery. O co více mě míjely osudové vztahy, o to větší kamarádky jsme byly s dcerou Monikou. Jezdily jsme spolu na výlety, chodily nakupovat, do kina, říkaly si svá tajemství. Jenže pak se moje holčička zamilovala. Když mi jednoho dne oznámil

Zamilovala jsem se na první pohled. Můj idol připomínal prince z Tří oříšků pro Popelku, ale naší lásce cosi bránilo: vedli jsme zcela odlišné životy. Narodila jsem se ve velkém městě a také jsem k němu přilnula. Odmala mi bylo líto spolužáků, kteří dojížděli do školy z vesniček či polosamot. Říkala jsem si: A nežijí náhodou chudým kulturním životem? Kam chodí na koncerty? Nechybí jim posezení v

Možná jsem směšná stará bába, ale s tím se nedá vůbec nic dělat. Přes všechny své špatné zkušenosti jsem se rozhodla, že do toho půjdu znovu. Dcera se na mě dívá, jako bych snad spadla z Marsu. „Mami, to přece nemyslíš vážně! Řekni, že ne!“ Chtěla by slyšet, že mi je Aleš úplně lhostejný a že hned zítra na něj přestanu myslet. Ale to prostě neudělám. Já se totiž zamilovala. Už v tom zase lítám.

Byla jsem stejná jako většina žen. Přála jsem si prožít dokonalé manželství, mít pozorného a hodného manžela a děti. Jenže skutečnost se od té představy lišila. Miloš pracoval jako řidič dálkových kamiónů, a tak jsem většinu manželství trávila s dětmi doma sama. Žádný krásný obrázek šťastné rodiny z reklam. Vychovávala jsem naše dva, dnes už dospělé, syny, zabezpečovala jsem chod domácnosti a

Do Jana jsem se zamilovala na první pohled. A protože se tehdy o antikoncepci zase tak moc ještě nemluvilo, tak jsem během několika týdnů zjistila, že jsem v jiném stavu. Studovala jsem tehdy na vysoké a na tehdejší dobu a v mé tehdejší situaci to byl docela malér. Ale mladý člověk to vidí jinak, a tak jsem i zdárně odmaturovala. Jakmile se tak stalo, dostali jsme od rodičů k obývání chalupu n

Jmenoval se Martin. Když havaroval s motorkou, byla jsem u toho. Naštěstí měl jenom odřeniny. Seděla jsem v pokoji s obličejem mokrým od pláče. Začal školní rok, na jehož závěru jsem měla odmaturovat. Naše třídní paní profesorka ovšem vyhrožovala, že bychom se my studenti měli začít učit už od září, pokud chceme uspět. Neuměla jsem si představit, že bych se v tomhle stavu dokázala něco naučit, že

Na dovolené jsem se bláznivě zamilovala a kvůli nové lásce opustila po třiceti letech manžela. Už po pár měsících jsem svojí velké chyby litovala a vrátila se s prosíkem o odpuštění. Vše začalo úplně nevinně. Na dovolené. Byl to takový ten pětidenní pobyt s masážemi a různými zkrašlovacími procedurami. Nalákaly mě holky z práce, byly už několikrát a nemohly si to vynachválit! „Pojeď s námi. Odpoč

Vždycky jsem obdivovala silné lidi, takové, kteří se dokáží poprat s osudem. Sama jsem se za takovou nepokládala. Dnes už ano. Standa byl moje první velká láska. Seznámili jsme se, když mi bylo osmnáct a s přestávkami, které k mladým láskám tak nějak patří, jsme spolu chodili čtyři roky. Ten pátý jsme měli oba jasno, že chceme být spolu, a tak jsme se vzali. Neměli jsme to lehké. Když se nám