Domů     Nakonec jsou z nás manželé
Nakonec jsou z nás manželé
5 minut čtení

Stalo se mi to, co se některým ženám stává: dlouho jsem váhala s vážnou známostí a pak se mě krátce před třicítkou zmocnila panika, že zůstanu na ocet.

Pracovala jsem v pánském kadeřnictví, takže by se dalo říct, že jsem možnost potkat někoho zajímavého měla vlastně denně. Nebylo to však tak jednoduché, jak se zdálo. Jen tak někoho oslovit, na to jsem neměla povahu.

Víceméně jsem byla odkázaná na návrh nebo výzvu pánů, co se přišli nechat ostříhat. Protože jsem spíš nenápadný typ, tak mě na rande moc nezvali. Stalo se to vlastně dvakrát – a k mé smůle se ze zájemců vyklubali ženatí muži, kteří si chtěli jen zpestřit život.

Až jednoho dne přišel zajímavý, asi pětatřicetiletý sympaťák, od kterého jsem nemohla oči odtrhnout. A platilo to oboustranně. Pozval mě na schůzku.

Chytili jsme se stébla

Kdybychom se s Tomášem potkali někde na ulici, nejspíš bychom se po sobě moc neohlíželi. Naše seznámení byla spíše z nouze ctnost než romantický cit na první pohled. Oba jsme byli úplně jiní. Dalo by se říct, že z takové kombinace se nic velkého nemůže zrodit.

A přece se tak stalo. Tomáš byl nejspíš překvapen tím, jak rychle a s jakou hloubkou jsem do vztahu šla. Samotného ho to zaskočilo. Byl zvyklý jen na krátkodobé známosti. Takhle to praktikoval řadu let a najednou si sám uvědomil, že by vše mohlo být jinak.

Řekli jsem si pravdu

Chodili jsme spolu dva měsíce, když se mi jednoho večera svěřil: „Rád bych se ti vyzpovídal, Moniko. Víš, se mnou to není tak jednoduché.“ A pokračoval vylíčením toho, jak náš vztah ve skutečnosti nejprve bral.

Naslouchala jsem mu s podivnou směsicí pocitů radosti a smutku. Smutná jsem byla z toho, že z Tomášovy strany nebylo všechno takové, jaké jsem si myslela, že to je. A radost jsem měla z jeho upřímnosti.

Vyslechla jsem jeho „zpověď“ a rozhodla jsem se být k němu stejně upřímná jako on ke mně.

Společná budoucnost

Po tomto rozhovoru se náš vztah začal rychle prohlubovat. Ve vzduchu se vznášelo slovo „svatba“, i když jsme ho zatím nahlas nevyslovili. Já jsem si nechtěla připadat jako někdo, kdo příliš „tlačí na pilu“.

Obrnila jsem se trpělivostí a doufala, že Tomáš s tím přijde sám. Dočkala jsem se za čtvrt roku. „Dokážeš si představit, že bychom spolu mohli být třeba i za deset nebo dvacet let?“ zeptal se mě jednou večer. „Ano, dokážu. A ty?“ pohlédla jsem na něho.

„Nevím, ale zkusit to můžeme,“ řekl – a to byla víceméně jeho žádost o moji ruku.

Řeči o nevěře

Začali jsme docela vážně plánovat svatbu. Stanovili jsme si termín a já jsem pomalu a opatrně dávala všem známým na vědomí, že se budu v dohledné době vdávat. Moji radost ale zkalily řeči, které se ke mně donesly.

„Vypadá to, že si ten tvůj Tomáš chce ještě užít svobody,“ řekla mi kolegyně v kadeřnictví, která mi měla jít za svědka. „Jak to myslíš?“ zeptala jsem. „Viděla jsem ho dvakrát v sousedním městě a pokaždé s jinou slečnou.

A určitě to nebyly kamarádky, podle toho, jak se k nim měl,“ sdělila mi. „Neříkáš to jen tak z legrace, viď?“ ubezpečovala jsem se. „Ne, nevymýšlím si. A je mi líto, že se to dozvídáš ode mě,“ odpověděla. Nevěděla jsem, jak s tou informací naložit.

Zeptat se Tomáše přímo? Věděla jsem, že si kolegyně nevymýšlí. Vypadalo to, že se Tomáš vrátil ke svému původnímu postoji vůči ženám.

Přiznal se mi

Do svatby zbývalo čtrnáct dní. Nechávala jsem všemu volný průběh, i když jsem v duchu přestala počítat s tím, že se nějaký obřad bude konat. Vyčkávala jsem, kdy s tím Tomáš vyrukuje. Snad mě nenechá trápit se do poslední chvíle.

Měl se mnou naštěstí „slitování“. „Musíme si o něčem promluvit, Moniko,“ oslovil mě a bylo mi jasné, co bude následovat. „Víš, kdybychom se opravdu vzali, ublížil bych ti. Zjistil jsem, že se nedokážu odpoutat od života, který jsem dříve vedl.

Nejsem ještě připravený usadit se. V mém životě jsou prostě i další ženy,“ svěsil hlavu.

Rozešli jsme se v míru

„To mi říkáš až teď, dva týdny před svatbou?“ Nechtěla jsem Tomášovi přiznat, že to už dávno vím. „Já vím, jsem hlupák a strašně mě to mrzí. Pochopím, když tu svatbu zrušíš,“ řekl. „Rozejdeme se?“ prohodila jsem věcně, jako by nešlo o nic důležitého.

„Možná to tak bude lepší. Já už se nezměním,“ díval se smutně. Poznala jsem, že ho to také mrzí – a nejen kvůli svědomí. Odešli jsme od sebe v klidu a bez hádek nebo výčitek. S Tomášem jsem se vídala tak jednou do měsíce. Zůstali jsme kupodivu kamarády.

Zašli jsme vždy na kávu a řekli si, co je nového. Dobře jsem vnímala, jak ten život, který vede, mého bývalého skoro manžela netěší.

A nakonec ta svatba byla!

Uplynul rok, tak trochu stereotypně prožitý. Lidé v mém okolí už dávno přijali za skutečnost, že ze svatby nakonec sešlo. S Tomášem jsem se vídala stále častěji, dokonce jsem mu pomáhala svými názory řešit jeho trampoty se ženami.

Na moje narozeniny mě pozval do luxusní restaurace. Vzala jsem si nejlepší šaty a po báječné večeři jsme šli ještě tancovat. Připadala jsem si, jako bychom vlastně pořád byli spolu. Doprovodil mě domů a na ulici jsme ještě chvíli postáli.

„Měli bychom si takový večer zopakovat častěji,“ řekl. Pak jsme k sobě přistoupili a dlouze jsme se políbili. „Jestli se ke mně chceš vrátit, tak můžeš,“ řekla jsem tiše. A Tomáš odpověděl ano.

Monika L. (50), Ostrava

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Organizovala jsem třídní sraz po 45 letech, na který přišel pohledný muž, kterého jsem nepoznala. Málem jsem ho vyhodila. V restauraci, kde jsme měli mít sraz, jsem zamluvila rezervaci salonku. Seděla jsem u stolu u dveří a inkasovala po příchozích určitou částku za objednané občerstvení. Někteří spolužačky a spolužáci tam už byli. Najednou nahlédl a začal se hrnout dovnitř podnapilý muž, který
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starý strom varoval před nebezpečím
skutecnepribehy.cz
Starý strom varoval před nebezpečím
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc.
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
epochanacestach.cz
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
Největším pokladem a turistickým lákadlem jsou různobarevné vulkanické pláže. Na Santorini najdete Bílou oblázkovou pláž, Rudou pláž nebo Černou s jemným sopečným pískem hebkým jako samet. Nepříliš velký ostrov, který má pouhých deset tisíc obyvatel, je ve skutečnosti do moře propadlá sopka, na jejímž vrcholu se jako malé drahokamy třpytí modrobílé domečky. Její sopečný původ není nijak
Kávovo-banánové smoothie
tisicereceptu.cz
Kávovo-banánové smoothie
Snídaně, která vás nasytí a spolehlivě probere k životu. Potřebujete 4 lžičky mleté kávy 4 banány 4 lžíce medu 600 ml mléka 4 lžíce čerstvě nastrouhaného kokosu nebo kokosových vloček Na
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
iluxus.cz
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
Pouze do 21. července můžete využít slevy na chytré telefony, ventilátory, hodinky, náramky a další výrobky Xiaomi. Nejlevnější špičkový telefon Redmi Note 14 stojí jen 3 599 Kč. Oficiální e-shop spol
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
epochaplus.cz
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
V indickém Dillí se bojuje s opicemi pomocí kartonových atrap, zatímco v Singapuru můžete dostat pokutu za nespláchnutý záchod. Věděli jste, že Helsinky jsou domovem jedovatých pavouků, nebo že v Seattlu žije víc psů než dětí? Prozkoumejte s námi ty nejbizarnější a nejméně známé aspekty světových metropolí, které vás zaručeně pobaví i překvapí. Svět je
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
nasehvezdy.cz
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
Jedna z největších záhad našeho showbyznysu je možná odhalena! Kdo je tolik utajovaným novým partnerem herečky Veroniky Žilkové (63)? Hvězda seriálu ZOO se snažila mlžit, jak mohla. „To je tajný,“ o
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
enigmaplus.cz
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
Pojem karma slyšel snad každý, ale co přesně znamená? Je to jen mystický koncept z východních filozofií, nebo skutečný zákon příčiny a následku, který ovlivňuje naše životy? Karma je často spojována s
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
21stoleti.cz
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě j
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
epochalnisvet.cz
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně
Moqueca rybí guláš
nejsemsama.cz
Moqueca rybí guláš
Brazilská moqueca (čti: mokéka) na první pohled guláš možná nepřipomíná, navíc je v ní ryba, v překladu jde ale o přípravu dušením stejně jako guláše – a chutná prostě báječně. Tak ji vyzkoušejte. Potřebujete: ✿ 500 g filetů tresky ✿ 2 lžíce olivového oleje ✿ 1 cibuli ✿ 3 stroužky česneku ✿ 1 žlutou papriku ✿ 1 červenou papriku ✿ 1 rajče
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
historyplus.cz
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
Mladý holič si právě ostří břitvu, kterou má za chvíli oholit italského fašistického vůdce, když vtom z vedlejšího pokoje zaslechne, jak duceho milenka telefonuje. Ač neúmyslně, z hovoru se dozví, že Mussolini měl dát svou první ženu i syna zabít injekcí. Co teď? Pokud někdo zjistí, co právě slyšel, kulka ho nemine. Zalehne proto do