Loni jsem byla v nemocnici kvůli operaci kolene. Operace jsem se bála, ale ta zdaleka nebyla tím nejhorším, co mě v nemocnici potkalo. Problémem bylo chování zdravotní sestry Dany, která svými slovy a jednáním zraňovala mě i ostatní pacienty. Její ponižování mě pronásleduje dodnes. Copak jste dítě? Ležela jsem na oddělení chirurgie, slabá po operaci. Sloužila sestra Dana, asi čtyřicátnice

Vždycky jsem si myslela, že rodina je základ všeho. Že když se člověk snaží, vše vydrží a odpustí, tak se nakonec všechno spraví. Mýlila jsem se. Teď, po tolika letech, kdy jsem se snažila držet pohromadě svůj malý svět, musím přiznat, že to tedy byla pěkná mýlka. Moje snacha Hana je kapitola sama o sobě. Přišla do naší rodiny jako blesk z čistého nebe. Mladá, úspěšná, sebevědomá. A vše, co jse

Sama jsem vychovávala čtyřletého syna. Někdy to byla pořádná jízda. Jako tehdy, když se v nestřeženém okamžiku ztratil v obchodním centru. Můj syn David se totiž rozhodl, že si se mnou zahraje na schovávanou. Zatímco on to bral jako dobrodružnou hru a zábavu, já byla na omdlení. A nikdy by mě nenapadlo, jak taková šílená situace může dopadnout. Energické dítě Po rozvodu jsem to neměla jed

Když jsem byla mladší, myslela jsem si, že domov je jen místo, kde člověk bydlí. Dnes vím, že domov je mnohem víc! V určitém věku pro nás začíná být náš domov mnohem víc. Nejenže jsme k němu často připoutáni mnohem víc, než by se nám možná líbilo. Protože zdraví už tak neslouží, ale hlavně se pro nás stane sbírkou příběhů, smíchu, slz a lásky, která provázela celý náš život. Dům, který nás s

Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco

Po rozvodu jsem hledala klidné a tiché místo. V novém domě jsem ale zažila spíše něco děsivého a nepochopitelného. Může se brána mezi naším světem a tím nadpřirozeným vyskytovat v naší blízkosti? Po jisté zkušenosti jsem přesvědčená o tom, že ano. Stalo se to už dávno, ale v paměti to mám čerstvé, jako by k tomu došlo včera. Záhadné ztráty Měsíc po nastěhování do nového bytu se mi začaly

Po smrti manžela jsem cítila bolest a prázdno. Jediné, co mi přinášelo útěchu, byly návštěvy hřbitova. Při jedné se stalo něco neuvěřitelného. Před čtyřmi lety mi zemřel milovaný manžel Vašek. Často chodím na jeho hrob zapálit svíčku. Vydala jsem se na hřbitov i před několika měsíci, v den, kdy by slavil narozeniny. A zažila jsem tam něco nečekaného. S Vaškem jsme se brali mladí. Bylo nám čerst

Radost z nového bytu mi kazil tajný obdivovatel. Pak jsem ovšem zjistila, že jde o duši nešťastného sebevraha. Svůj nový malý byt v přízemí jsem si oblíbila na první pohled. Výhodou byla malá zahrádka, na kterou se dalo vyjít přímo z pokoje. Výhled do zelení prorostlého vnitrobloku jsem uvítala já i moje kočka. Nejprve jsem trávila většinu času venku. Sedávala jsem na zahrádce už od rána, věšel

Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r

Můj bratr prožíval právě největší štěstí ve svém životě. Jen několik dní mu scházelo do svatby. Nikdy ale nemáte nic jistého. Smrt číhala za jeho zády. Tehdy jsem s kartami začínala. „Nakazila“ jsem se od kolegyně z práce, která přinesla cikánské vykládací karty. Ten den jsme zapomněly na pracovní morálku, seběhly jsme se celá pracovní partička u jednoho stolu, a Madla si hrála na velkou věštky