Naše první dovolená s dětmi se mohla proměnit v horor. Stačilo pouhých pár kroků. Když si na to vzpomenu, ještě teď mi naskakuje husí kůže. Psal se rok 2000 a já trávila už šestý rok na mateřské dovolené. Také aby ne, když se nám místo plánovaného druhého dítěte, kluka, narodily hned dvě další holčičky. Moc jsem zatoužila po dovolené u moře. Peněz sice nebylo nazbyt, ale umínila jsem si, že na ně

Svého nastávajícího manžela jsem považovala za skvělého a spolehlivého chlapa. Ve svém věku jsem nepochybovala, že mám na lidi nos. Netušila jsem, jak moc jsem se zmýlila. Moje druhá svatba byla na spadnutí. Ne, že bych o ni tolik stála, první manželství mi ke štěstí bohatě stačilo. Zpětně vůbec nechápu, proč jsem tu trýzeň tak dlouho snášela. Obvyklé výmluvy, že kvůli dětem, použít nemohu. Děti

Se snoubencem jsme plánovali jen skromný obřad za účasti rodiny a přátel. Kolegyně Hanka, která byla také nevěsta, se mi ale vysmála. O dni, kdy si muž se ženou slíbí věčnou lásku, měla úplně jiné představy. „Holky, vy jste se snad domluvily, nebo co,“ podotkla kolegyně Jana, když se dozvěděla, že se za pár měsíců také vdám. Až se tak stane, zůstane „chudák“ Jana jediná svobodná ženská na oddělen

Z hlubin času se mohou nečekaně vynořit lidé, kteří žili už strašně dávno! Celý život bydlím na vesnici. Nejprve s rodiči v domku a později v jiném, vlastním domě, který jsme si postavili s manželem. Můj domov je na kraji vesnice, poblíž lesa. Vždycky mi to vyhovovalo a nikdy jsem se nebála té mírné odlehlosti. Až loni na podzim se mi tu stalo něco zvláštního. Nebylo mu vidět do tváře Byla jsem

Srdce může člověka oklamat a nasadit mu růžové brýle. Hvězdy ovšem nelžou! O astrologii jsem se zajímala o mládí. Jeden čas jsem měla skoro fanatické období, kdy jsem takřka neudělala v životě krok, aniž bych věděla, jak moc mi planety přejí. Později jsem pochopila, že přece jen nejvíc ze všeho záleží na mě samotné - na mé vůli jít za svým cílem, na ochotě něco obětovat. Horoskopům jsem se věnova

Lidé, kteří nám dali život, mohou zůstat dlouhá léta v anonymitě. Neměla jsem jednoduché dětství. Vyrůstala jsem sama s mámou u jejích rodičů. Všichni ve vesnici se na ni dívali s posměchem nebo pohrdáním. Svobodné matky tehdy nebyly v kurzu. Na otce jsem se často ptala, ale matka mi nikdy neprozradila jeho jméno. Jednou se mě zřekl a ona si nepřála, abych o něm jakkoliv uvažovala. Netušila jsem

V některých životních krocích nám osud brání, jak se zdá, za každou cenu. Spálí-li se člověk jednou v manželství, do toho dalšího se hned nehrne. To byl i můj případ. O tom, že jsem si nevybrala dobře, jsem se přesvědčila brzy po svatbě, jenže už jsem byla v jiném stavu. Neplánovaně jsem pak otěhotněla znovu a pouze skutečnost, že jsem měla dvě děti a nechtěla s nimi zůstat sama, mě udržovala ve

Pro některé lidi vztah neskončí ani poté, co o tom už dostali oficiální potvrzení. Z krachu svého manželství jsem se vzpamatovávala čtyři roky. Byla to pro mě tvrdá životní zkušenost, po patnáctiletém manželství jsme si přestali rozumět a došlo i na fyzické násilí. Od člověka, který mě kdysi okouzlil svým úsměvem a džentlmenským chováním a se kterým jsem měla dvě děti, bych nikdy nic takového neč

Pár horkých dnů dokázalo během jednoho prosluněného léta zničit celou naši rodinu. Už se z toho asi nikdy nevzpamatujeme. Dodělávala jsem právě rajskou. Tak, jak ji má Zdenda rád. Hustou, trochu nakyslou, s dobrým hovězím masíčkem a houskovým knedlíkem. Za chvíli měl přijít domů na oběd. Byl s traktorem na poli. Právě vrcholily žně. Letos skoro o měsíc dřív. Vedro bylo k zalknutí. A nemilosrdné s

Můj milovaný syn byl vždy tak trochu zadumaný introvert, který neměl příliš přátel a společnosti se vyhýbal. Brali jsme ho takového, jaký je. Zazvonil mi mobil, rychle jsem běžela ho zvednout. To bude Petr. Měl se u nás dnes stavit na večeři. Volal on, ale místo něho se ozval nějaký cizí hlas, který se ptal, zda znám majitele tohoto telefonu. Propadla jsem panice. „Co se stalo?“ Vykřikla jsem zo