Každý člověk touží po nějaké jistotě. V oblasti vztahů jsem tu svoji měla a vždycky mít budu v Dominikovi, mém manželovi. Potkali jsme se před třiceti lety a už od první chvíle jsme oba věděli, že k sobě jednou budeme patřit. Cítila jsem to tak já a cítil to tak i on. Byla to tak silná láska na první pohled, že jsme si ji vlastně ani nemuseli vyjadřovat slovy – naše oči mluvily úplně jasně.

V těžkých životních chvílích se často naplno projeví charaktery lidí kolem nás. Patřila jsem vždycky k lidem, které jen tak něco nerozhodí. Když se vyskytl v mém životě nějaký problém, dokázala jsem ho vyřešit. Neměla jsem ve zvyku prosit druhé lidi o pomoc. Platilo to i o zdravotním stavu. Nechtěla jsem svými občasnými onemocněními zatěžovat své blízké. V jednapadesáti letech mi zjistili zhoubný

Některým pomluvám je těžké se ubránit, když jim ostatní chtějí věřit. Nepravdivé řeči mohou někdy způsobit pořádnou škodu v lidských vztazích. Přesvědčili jsme se o tom s manželem loni v létě. Dodnes se nám nepodařilo všechno uvést na pravou míru. Nejdřív jsem se tomu smála Žili jsme si vždycky celkem dobře, nikdy jsme netrpěli nouzí. Vychovali jsme dvě dcery, ty si našly partnery a odstěhovaly

Místo mého krásného třípokojového bytu, lepenkové krabice místo postele. I tohle může člověka potkat, pokud je neopatrný. Dnes je super počasí. Pochvalujeme si ho s Libuškou. Sedíme v parku a popíjíme teplé kafíčko. To je momentálně naše největší radost. Přestože neprší a sluníčko ještě pořád pěkně hřeje, noci na ulici jsou už dost chladné. I když musím uznat, že za těch několik měsíců jsou docel

Nejsme schopni vidět všechno, co nás obklopuje. Některé věci se objeví, když se podíváme na svět prostřednictvím fotoaparátu. Celý život jsem ráda fotila. Nejčastěji jsem k tomu měla příležitost při různých rodinných oslavách nebo výletech. Focení přírody mě obzvlášť bavilo. Krásná scenérie a tolik barev, především na podzim. Na výlety jsme často jezdili s rodiči, když jsem byla malá holka, po

Snila jsem o šťastné rodině,dětech, muži, s kterým v klidu zestárnu. Nic z toho se nestalo a moje zklamání z lidí mě ničí. Alena je moje kamarádka z dětství. Neviděly jsme se kolik let. Kdysi, v mládí jsme se hodně scházely. Snažila se mě podporovat ve zlých časech. Tohle si pořád připomínám, když se na ní koukám, jak se pohybuje po mém bytě. A hned se mi do vzpomínek vloudí myšlenka. Co tady v

Ne vždy se vše vyvede podle našich představ. Když se vrší jeden průšvih na druhý, člověk přestane doufat, že by to mohlo být jinak. A to je chyba. Oldřich statečně jezdí se sekačkou po zahradě. Je pěkné teplo, slunce praží a on si sundal tričko. Dívám se na něj se zalíbením. Na svůj věk má vážně pěkně svalnaté dohněda opálené tělo. Ale to rozhodně nebylo to, co mě na něm hned napoprvé upoutalo. B

Za letní bouřky jsme se vypravily se sestrou na strašidelné místo! V opuštěném stavení jsme spatřily něco, co nás vyděsilo natolik, že jsme se nedokázaly pohnout z místa. Dětství jsem prožila s rodiči a sourozenci v domě, který se nacházel v malé vesnici v severních Čechách. Na úplném kraji této vesničky stál domek, ve kterém celé roky nikdo nebydlel. Patřil původně nějakému emigrantovi, po je

Nejdříve to byla láska na první pohled, která se však změnila v noční můru. A přitom to všechno začalo tak nenápadně. Svého bývalého přítele Aleše jsem poznala úplně náhodou. Přijala jsem nabídku do jedné velké firmy a on náhodou vycházel z kanceláře, do které jsem mířila. Zůstala jsem první den v práci přesčas. Odcházela jsem až pozdě večer a Aleš se nabídl, že mě doprovodí až domů. Prý, aby

Netušila jsem, proč se na mě lidé z naší vesnice dívají tak nevraživě. Důvod jejich nevole jsem se dozvěděla úplně náhodou. Můj manžel jim dlužil a ještě všechno svedl na mě! Dobrák starý, zlatý člověk, vtipálek. Takhle se říkalo mému muži už odmalička. Já byla o dva roky mladší, ale už na základce jsem si byla jistá, že se jednou vezmeme! Nebylo to úplně snadné, ale můj plán mi vyšel. Prostě jse