Domů     Potkala jsem velkou lásku
Potkala jsem velkou lásku

Ne vždy se vše vyvede podle našich představ. Když se vrší jeden průšvih na druhý, člověk přestane doufat, že by to mohlo být jinak. A to je chyba.

Oldřich statečně jezdí se sekačkou po zahradě. Je pěkné teplo, slunce praží a on si sundal tričko. Dívám se na něj se zalíbením. Na svůj věk má vážně pěkně svalnaté dohněda opálené tělo. Ale to rozhodně nebylo to, co mě na něm hned napoprvé upoutalo.

Byly to jeho oči. Krásné, velké a nekonečně hluboké. Když jsem se do nich troufla podívat, byla jsem ztracená.

Byla jsem hloupá

Když si na to dnes vzpomenu, musím si přiznat, že se většinu svých problémů v životě si můžu sama. Už jako malá holka jsem byla dost povrchní a šla jen po pozlátku. Ať šlo o výběr hraček, oblečení, ale také kamarádek a kamarádů.

U posledně jmenovaných to bylo ze všeho nejhorší. Měla jsem přesnou představu krásného mužského, a takového jsem chtěla také potkat a mít ho pro sebe.

Nebylo to jednoduché

Dlouho se mi to přirozeně nedařilo. Buď kluk, který o mě stál, nebyl pro mě dost hezký. Anebo to byl pěkný kluk, který o mě nestál. Moje kamarádka mě stále varovala, že budu tak dlouho vybírat, až přeberu. A měla naprostou pravdu, protože jsem potkala Romana.

Zamilovala jsem se, alespoň tehdy jsem si to myslela. Vysoký, modrooký blonďák. Co víc jsem si mohla přát. A navíc mělo mě zájem. Mělo mě varovat to, že ho ani tak nezajímám já, jako sex se mnou. Jenže nevarovalo.

Sama s dcerou

Když jsem otěhotněla, Roman vzal rychle zpátečku. A já zůstala s naší dcerou Romankou sama. Trvalo mi dost dlouho, než jsem se z toho vzpamatovala. Moje důvěra ve vztahy byla otřesená, ale sama jsem přesto zůstat nechtěla.

Ale jakoby snad všichni chlapy někam zmizeli. Jako matka s malou dcerou jsem neměla šanci.

Sto roků samoty

Připadala jsem si jak trosečník na opuštěném ostrově. Mým věrným Pátkem byla jen moje dcera Romanka. Rostla z ní krásná slečně a mě pronásledovaly výčitky svědomí, že jsemjí díky své neschopnosti nedokázala zajistit tatínka a úplnou rodinu.

A samozřejmě i já toužila po nějakém partnerovi. Můj život byl šílený stereotyp – zaměstnání, domácnost, dcera. Už mi nezbýval čas ani na kamarádky. Moji rodiče zestárli a já se ještě starala o ně.

To přece není konec

Když se Romanka odstěhovala na studentskou kolej a domů jezdila jen každý druhý víkend, propadla jsem panice. Můj život byl najednou úplně pustý a prázdný. Tohle přece ještě nemůže být konec všemu.

Co pak už mě čeká jen raní odchod do práce a smutné a prázdné večery a nekonečně dlouhé víkendy, když dcera nepřijela. Byla jsem úplně zoufalá a měla pocit, že už tu samotu nezvládám. A pak jsem si konečně řekla, že musím někam mezi lidmi.

Bylo to na první pohled

Nakonec jsem se rozhodla, že se přihlásím do jazykového kurzu. Už dávno jsem se chtěla učit francouzštinu. Jazyk, který jsem se chtěla už dávno naučit. Zakoupila jsem si tedy sešity, penál a propisky a vyrazila na svou první vyučovací hodinu po mnoha letech.

A před učebnou stál Oldřich! Vlastně jsem vůbec nevnímala to, jak vypadá, co má na sobě. Úplně mě zhypnotizovaly jeho oči. Stačil jediný pohled a byla jsem zamilovaná! Ano, já, stará bába, jsem byla konečně zamilovaná.

Byla jsem jak puberťačka

Oldřich se na mě hezky usmál a zeptal se, jestli jdu také na francouzštinu. Moje kladná odpověď ho zjevně potěšila. Byla jsem celá rozklepaná. V učebně jsme seděli proti sobě a Oldřich se mnou neustále navazoval oční kontakt.

Připadala jsem si jak puberťačka, které se podlamují kolena a v břiše lítají motýli. Myslela jsem si, že se mi nic takového nemůže stát. Ale stalo se.

Ten mužský mě prostě úplně omámil, a tak jsem neodmítla jeho první pozvání na skleničku po hodině francouzštiny. To se pak stalo každý týden tradicí. Začali jsme spolu chodit.

Dobře si rozumíme

Jsem stále moc zamilovaná. S Oldřichem si dobře rozumíme a je nám spolu dobře. Občas z legrace spolu mluvíme francouzsky. Rádi trávíme čas na chatě prací na zahrádce. Moje dcera z toho zpočátku byla trochu rozpačitá, ale už si na Oldřicha zvykla.

Každopádně mi to přeje. Jsem šťastná a už vím,že na lásku není nikdy pozdě.

Jana B. (68), České Budějovice

Předchozí článek
Další článek
Související články
11.6.2024
Na muže jsem štěstí neměla, a tak jsem se spíše ze zvědavosti přihlásila na seznamku. Lásku jsem ani nehledala, ale ona si mě stejně našla. Mnoho z nás dá na první dojem a věří v lásku na první pohled. V případě mě a Tondy byl průběh seznámení, vztahu i hledání společné cesty úplně jiný. Dá se říct, že opačný. Od rozčarování a neporozumění jsme se nakonec dostali až k lásce, která stále trvá. U
11.6.2024
Bylo mi devatenáct, pracovala jsem jako sekretářka v podnikovém časopise v našem městě a těšila jsem se z vážné známosti. S Milošem jsme spolu už bydleli. Všechno nasvědčovalo tomu, že mě brzy požádá o ruku. Skutečnost, že koupil zájezd do Jugoslávie, jsem uvítala. Bylo pravděpodobné, že Miloš mě na horké pláži při západu slunce požádá o ruku. Anebo to udělá v romantické hospůdce na břehu moře.
29.5.2024
Byl máj, a tak jsem se k smrti zamilovala. Dokonce tak, že jsme s Martinem plánovali tajnou svatbu v okresním městě. Byl máj. Vidím to jako dnes: blížila jsem se k venkovskému nádraží v letních šatech. K vlaku vedla cesta vroubená rozkvetlými třešněmi. Vlak měl jen patnáct minut zpoždění, to byla taky dobrá zpráva. Když přisupěl, Martin mával z otevřeného okýnka a vesele volal: „Máš občanku?“ V
25.5.2024
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská holka, která bez problémů podojila kozu
19.5.2024
Po letech jsem se setkala se svojí studentskou láskou. Z nespokojeného manželství jsem odešla a nelitovala. Dnes jsem opět šťastná. V sedmnácti letech jsem začala chodit s Jindrou, byl to nejhezčí kluk ze školy. Mé kamarádce se samozřejmě líbil taky. Když jsem strávila tři týdny po operaci slepáku v nemocnici, řekla mi Klára, že Jindra balil nějakou holku z prváku, prý je viděla, jak se líbají.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Voda v zahradě přínáší pohodu
rezidenceonline.cz
Voda v zahradě přínáší pohodu
Přírodní či umělé jezírko nebo potůček umí přispět ke zlepšení klimatu na pozemku u domu, klidná či rozvlněná hladina nejen krásně vypadá, ale také zvlhčuje okolní prostředí, a tím zvyšuje komfort zahrady. Šumění padající vody pak tlumí jiné nežádoucí hluky. Vodní plocha navíc působí velmi esteticky – jako v zrcadle se v ní odráží blízké
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
nasehvezdy.cz
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
Náročné to teď má herečka Berenika Kohoutová (33) ze seriálu Jedna rodina, která se už brzy dočká narození druhého potomka. Jenže zatímco během těhotenství s dcerou Lolou (4) všechno zvládala bez pr
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
21stoleti.cz
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
V Brně se otevřela unikátní výstava Tisíc tváří Amazonie. Představuje kulturní a přírodní rozmanitost oblasti Velké Amazonie a přináší vhled do života původních domorodých obyvatel tohoto kulturního a
Smaženice s hlívou ústřičnou
tisicereceptu.cz
Smaženice s hlívou ústřičnou
Máte doma nakládané nebo sušené houby? Neváhejte je použít klidně i v dubnu. Hlíva ústřičná je navíc velice zdravá a její chuť si zamilujete. Suroviny 10 lžic nakládaných nebo sušených hub 2 l
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
skutecnepribehy.cz
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
Do Milanovy chaty jsem s ním jezdla potají, přikrytá dekou na zadním sedadle auta. Byla to úleva, když jsem konečně z milenky povýšila na jeho oficiální přítelkyni. Vyhráno jsme ale neměli. Roky jsme se skrývali jako dva vězni na útěku. Když už jsme jeli jednou za uherský rok na chatu, působilo to, pokud by nás někdo pozorně
Šťavnaté burgery
nejsemsama.cz
Šťavnaté burgery
Burgery můžete odlehčit zeleninou. Přidejte do nich např. najemno nastrouhanou cuketu nebo celer. Dostanou zajímavou chuť a prohloubí se tím jejich lahodná chuť a šťavnatost. Ingredience na 6 porcí: ● 800 g hovězího mletého masa ● 1 šalotka ● 2 žloutky ● sůl ● pepř ● 4 snítky tymiánu ● olivový olej ● zelenina na dozdobení Postup: Maso dejte do mísy. Přidejte najemno nakrájenou šalotku, žloutky,
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
historyplus.cz
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
Žhavé slunce propaluje kůži až do morku kostí. Muž na koni spatří na obzoru budovy. „Trochu neplánovaná zastávka, ale proč ne,“ pomyslí si. Když pár minut poté projíždí branou města Idu, on i jeho kůň už melou z posledního.   Nejvyšší čas svlažit hrdlo. Přijel sem poprvé a nákladnost staveb ho přesvědčila, že tady žijí bohatí
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
enigmaplus.cz
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
V pohoří Bighorn ve státě Wyoming se nachází místo, kterému se přezdívá severoamerické Stonehenge. Nikdo neví, z jakého důvodu zde tajuplné kameny stojí. Jedna z teorií praví, že se u kamenů konaly in
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
iluxus.cz
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
Dámská trička jsou základním stavebním kamenem šatníku každé ženy. Nabízejí neomezené možnosti stylizací a jsou vhodná pro různé příležitosti, od každodenního nošení po formálnější události. Vybra
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
epochalnisvet.cz
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
Než ho důkladně projdete, div neprošlapete podrážky. Od exponátu k exponátu, a to na ploše 81 000 m2, což odpovídá rozloze téměř dvou pražských Václavských náměstí. Řeč je o zbrusu novém největším muzeu světa, které zatím čeká na své návštěvníky.   Píše se rok 1954 a egyptský archeolog Kamal el-Mallakh (1918–1987) překvapeně hledí na poklad, který objeví
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
epochanacestach.cz
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatavého moku, na kterém nebude chybět ani redakce Epochy na cestách, se v letošním roce bude konat 14. a 15. června na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 40 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem,
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
epochaplus.cz
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
Když je 13. prosince 1937 dobyto japonské město Nanking, japonští vojáci začnou řádit. S čínskými ženami zacházejí jako s hadrovými panenkami, vybíjí si na nich sexuální pudy. Zajatce krutým způsobem zabíjejí. Proč Japonci vraždí s takovou krutostí? Podle jejich vojenského kodexu cti je život zajatce naprosto bezcenný. Navíc Číňané jsou v početní převaze a Japonci je nechtějí