Patřili jsme do jedné party spolužáků. Po maturitě jsem odešla na vysokou a Jiřina s Jakubem si našli práci a usadili se v rodném městě.
Po vysoké škole jsem se vrátila domů a ze studií si přivezla Tomáše, mého spolužáka a přítele. Rychle zapadl do naší party. Když nám všem pak přicházely na svět děti, trávili jsme spolu jako parta spoustu času.
Pak můj Tomáš nečekaně zemřel. Jiřina s Jakubem ke mně každý den chodili, brali syna Matyáše na výlety a snažili se, abych přišla na jiné myšlenky. „Proč bys na ten večírek nešla?“ přemlouvala mě Jiřina, když se blížil třídní sraz po dvaceti letech.
„Musíš chodit mezi lidi,“ řekla. „Jakub se tam taky moc těší.“ Do restaurace, kde měl večírek probíhat, nás odvezla ona. Chodila o ročník níž a srazu se tudíž neúčastnila. „Zpátky si vemte taxíka,“ volala na nás, když odjížděla.
Přeskočila jiskra
Třídní srazy jsou nebezpečné. Popíjeli jsme a najednou přeskočila jiskra jako hrom. Dlouho jsem truchlila po manželovi a žádného muže neměla. Jako by nás k sobě s manželem mé nejlepší kamarádky táhl magnet.
Když jsme jeli domů ve čtyři ráno taxíkem, mlčeli jsme. Snad to Jiřina nepozná. Bylo to jen jednou – a pak už nikdy víc.
Jenže čtvrtý den u mých dveří někdo zazvonil. Matyáš odešel do školy a já ještě nevyrazila do práce. Otevřela jsem a za dveřmi Jakub. Rozum chtěl říct, ať táhne, ale tělo neposlechlo. Vtěsnal se do dveří a já už z něho rvala věci. Nedalo se tomu zabránit.
Byla to chyba
Procházelo nám to rok. Nemohla jsem pochopit, že Jiřina nic netuší. Když u mě seděla na kafi, nevydržela jsem, a nadhodila, že se mi zdá, jako by měl Jakub milenku. Jiřina nehnula brvou.
„To já dávno vím,“ řekla klidně, „už jich měl několik. On se nikdy nerozvede!“ To neměla říkat. V tu chvíli jsem si v duchu řekla, že Jakuba rozvedu. A nebylo to vůbec těžké. Dnes jsme spolu s Jakubem patnáct let. Jiřina nám to nikdy neodpustila.
Tak jsem zničila naši partu ze školních let a musím říct, že to za tu námahu a Jakuba nestálo. Už žijeme vedle sebe jako bratr a sestra a já si našla v práci o deset let mladšího kolegu. Ženatého. Zatím ho nerozvedu…
Radka (53), Písek