Domů     Konečně jsme si to vyříkaly
Konečně jsme si to vyříkaly
5 minut čtení

Někdy si s druhými přestaneme rozumět, pohádáme se rozejdeme. A místo, abychom hubovali sami sebe,zlobíme se na druhé a na celý svět.

Alena klečí na pláži nad rozestavěným hradem Malý Jiříček právě lopatkou uplácává hradby a prohlubuje vodní příkop. Sedím na dece a užívám si hřejivých slunečních paprsků. Je to úžasný pocit a kdybych se nestyděla, vrněla bych jako kočka.

Pořád si ještě nejsem jistá, jestli je tato idylka skutečností nebo jen sen. Vždyť jsem doopravdy tak dlouho o tom snila. Ale realita byla docela jiná. Alespoň donedávna.

Tak tahle, nikdy!

Mám dvě děti, kterým jsem se celý život věnovala. Udělala bych pro ně všechno na světě. Starší dcera se ale velmi brzy odstěhovala. Získala dobrou práci v zahraničí. Brzy se tam zabydlela, našla si partnera a už tam zůstala natrvalo.

Dnes se vídáme dost zřídka,vzhledem ke vzdálenosti to ani jinak nejde. O to víc jsem se proto upnula na svého syna. Věděla jsem, že i on jednou odejde z domu. Ale když mi přivedl představit svou lásku, ke které se právě stěhoval, nechtěla jsem tomu věřit.

Alena na mě působila jako velmi ambiciozní, studená a namyšlená ženská. To přece nemůže být žena mého syna.

Vstřícnost jsem nepřijala

Alena hned pochopila, že mi zrovna nepadla do oka. Dnes už uznávám, že se snažila ke mně nějak přiblížit. Chtěla můj dojem poopravit. Ale já to ignorovala. Viděla jsem na ní jen samé chyby. Popichovala jsem proti ní i syna.

Ona se mi stále snažila dokazovat, že Ondřeje doopravdy miluje.. A syn tomu, na rozdíl ode mne věřil. Protrpěla jsem proto jejich svatbu, na kterou jsem původně ani jít nechtěla. Šla jsem tam ale kvůli synovi. Bála jsem se, že by mi to nikdy neodpustil.

Jen samá kritika

I když jsem se snažila, moje averze vůči synově ženě neustávala. Kdykoli jsem ji viděla, vždy jsem si našla nějakou záminku, proč ji zkritizovat, že něco dělá špatně, proč ji shodit před synem, že něco, co ví přece každý, ona neví. A to proto, že je hloupá.

Snacha se snažila řešit tyto situace v klidu, ale viděla jsem, co jí to stojí sil a přemáhání. A dělalo mi to dobře.

Syn stál při ní

Se synem jsme se hádali stále častěji. Zlobil se na mě a prosil mě, abych se k jeho ženě chovala jinak. Situace se vyhrotila, když se jim narodil Jiřík. Zase se dostavil ten můj pocit, že Alena dělá všechno špatně.

A že já, která jsem vychovala dvě děti, vím nejlíp, co dělat s miminkem. A tehdy poprvé ruply nervy i Aleně. A konečně mi od plic řekla, co si o mých věčných radách a kritice myslí. Obě jsme byly rozčílené a řekly jsme si spousta nehezkých věcí. A co bylo nejhorší, můj se syn v tomto konfliktu postavil na stranu své ženy.

Uražená, ublížená

To byla poslední moje návštěva u syna. Urazila jsem se a několik týdnů ani s jedním z nich jsem nekomunikovala. Byla jsem přesvědčená, že mi ublížili a je na nich, aby se mi omluvili a začali se konečně chovat tak, jak si představuju.

Tehdy jsem si ani na chvilku nepřipouštěla, že by třeba mohli mít pravdu oni. A tak plynuly dny a týdny a já pořád trucovala. Syn se opakovaně snažil se mnou rozumně promluvit, ale já byla zaseklá.

Otevřela mi oči

Pak jsem se byla nucena podívat pravdě do očí. Dcera mé dobré přítelkyně vážně onemocněla. Kromě strachu o její život, se musela kamarádka vyrovnávat i s myšlenkou, že se nikdy nedočká vnoučat,. Věra se chodila ke mně vyplakat a popovídat si.

Když vyslechla pozorně mé trápení, chvíli mlčela. A pak mi hrozně vynadala. Řekla mi, že si mám vážit každé chvíle, kdy můžu být se synem, jeho rodinou a krásným chlapečkem. Že je nenapravitelná škoda každé minuty, kdy s nimi nejsem. Tu noc jsem vůbec nespala.

Těžký boj sama se sebou

Ještě několik dní jsem bojovala s vlastním pocitem křivdy. Postupně mi ale docházelo, že nemožně se chovám především já. A tak jsem se nakonec vypravila k synovi snaše. Byli sice oba překvapeni, ale zdálo se, že mile. Pozvali mě dál.

Pomazlila jsem se s vnoučkem a v tu chvíli to ze mě všechno spadlo. Sama jsem se divila, jak bylo najednou jednoduché se omluvit za své chování, přiznat svou vinu. Alena s Ondřejem mě pozorně vyslechli. I oni toho měli mnoho na srdci. Také měli svůj pocit viny. Všem se nám ulevilo.

Teď si to užívám

Od té chvíle jsem si začala naplno užívat rodinného života. Už se necítím sama, opuštěná ani ukřivděná. Pomáhám dětem s vnoučkem. Je tak krásný a roztomilý. Svou vlastní hloupostí jsem promeškala mnoho okamžiků z jeho života.

Ale teď už nepromarním ani chviličku. Musím také přiznat, že můj pohled na snachu byl velice nespravedlivý. Je to hodná ženská, která se dobře stará o dítě i o domácnost.

Společná dovolená

Začaly jsme si s Alenkou dobře rozumět. To ona přišla s nápadem, že si spolu a s malým Jiříkem vyjedeme k moři. Syn si nemohl vzít dovolenou, a tak jsme se vydaly na cestu jen my dvě s vnoučkem. Je nám tu krásně a já jsem šťastná.

Dnes už vím, že si člověk musí dát pozor na to, co říká. Slova mohou strašně ublížit.

Eva H. (58), Kroměříž

Související články
5 minut čtení
Ani ve snu by mě nenapadlo, že jednou budu babičkou pěti vnoučat. Tento rok je pro mě vůbec rokem pětek. Je mi totiž teprve pětašedesát… Dnes, v den svých narozenin, se s úsměvem ohlížím zpět a přemýšlím, jak rychle čas letí a jaké krásné, ale i náročné chvíle mi život s velkou rodinou přinesl. Chtěla bych se s vámi podělit o to, jaké to je být babičkou takové početné party. Začátek velké ro
5 minut čtení
Vždycky jsem si myslela, že rodina je základ všeho. Že když se člověk snaží, vše vydrží a odpustí, tak se nakonec všechno spraví. Mýlila jsem se. Teď, po tolika letech, kdy jsem se snažila držet pohromadě svůj malý svět, musím přiznat, že to tedy byla pěkná mýlka. Moje snacha Hana je kapitola sama o sobě. Přišla do naší rodiny jako blesk z čistého nebe. Mladá, úspěšná, sebevědomá. A vše, co jse
5 minut čtení
Když jsem byla mladší, myslela jsem si, že domov je jen místo, kde člověk bydlí. Dnes vím, že domov je mnohem víc! V určitém věku pro nás začíná být náš domov mnohem víc. Nejenže jsme k němu často připoutáni mnohem víc, než by se nám možná líbilo. Protože zdraví už tak neslouží, ale hlavně se pro nás stane sbírkou příběhů, smíchu, slz a lásky, která provázela celý náš život. Dům, který nás s
2 minuty čtení
Každá žena se snaží, aby byl manžel a děti spokojení. Neměla by to ale přehánět, aby se to neobrátilo proti ní. Musela jsem snachu varovat včas. Moje snacha Ivanka je moc hodná holka, i když má drobné mouchy. Ty pramení z toho, že to byla holka z města, zatímco my žili na vesnici. Když k nám prvně přijela, viděla jsem ty její vyděšené oči, když spatřila na stěně pavouka. Taky náš krocan okamžit
3 minuty čtení
Své dcery jsem milovala, ale prvního vnuka Jindříška mám snad ještě radši. Není nic, co bych mu nesplnila. Vím, že to není výchovné! Asi to je všechno tím, že jsem měla dvě holky, a žádného syna. Jindříšek byl můj první vnuk, a já ho vnímala jako by byl můj vytoužený synáček, kterého jsem se nikdy nedočkala. Už když si ho přinesla dcera Madla z porodnice, vzala jsem ho do náručí a nemohla se ho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Našli ji před 100 lety, stará je desítky tisíc let! Příběh Věstonické venuše nekončí
21stoleti.cz
Našli ji před 100 lety, stará je desítky tisíc let! Příběh Věstonické venuše nekončí
Není nijak velká. Něco přes decimetr. Její význam je ale obrovský. Patří mezi nejen české, ale světové unikáty, pocházející z období paleolitu. Ale jaký je vlastně příběh legendární Věstonické venuše?
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Špindlerovské sejkory – Ochutnávka krkonošské tradice
epochanacestach.cz
Špindlerovské sejkory – Ochutnávka krkonošské tradice
V sobotu 30. srpna 2025 se uskuteční druhý ročník sousedského setkání a gurmánské soutěže s názvem ŠPINDLEROVSKÉ SEJKORY. Akce začne ve 13 hodin v městském parku v centru Špindlerova Mlýna vystoupením místního folklorního souboru Špindleráček. Od 13:30 si pak budete moci celé odpoledne pochutnat na různých variantách oblíbené krkonošské bramborové speciality od soutěžících, kterými jsou
Tajemství Avignonského mostu: Odstartovalo jeho výstavbu Boží zjevení?
enigmaplus.cz
Tajemství Avignonského mostu: Odstartovalo jeho výstavbu Boží zjevení?
Jižní Francie je místem, kde naleznete významnou stavební památku, která je rovněž na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jde o Avignonský most, přesným názvem Pont Saint-Bénézet. Na počátku
Burešová v problémech: Vztah s kuchařem se hroutí!
nasehvezdy.cz
Burešová v problémech: Vztah s kuchařem se hroutí!
Okolností, které naznačují, že se ve vztahu herečky ze seriálu ZOO Evy Burešové (31) a šéfkuchaře Přemka Forejta (38) něco děje, je čím dál víc. Pár se sice usilovně snaží přesvědčit okolí, že je me
Titanový chronograf Fortis pro vesmírné dobrodružství
iluxus.cz
Titanový chronograf Fortis pro vesmírné dobrodružství
Novonaut se stal novou vlajkovou lodí značky Fortis – a v nejnovější verzi N-42 Titanium Legacy ukazuje, proč patří ke nejslavnějším nástrojovým chronografům současnosti. Navazuje na úspěch prvních oc
Delikátní hrachová polévka
tisicereceptu.cz
Delikátní hrachová polévka
Řeknete si, že hrachová polévka není žádný šlágr, ale po takové, jakou připravuje Lukáš Hejlík, se budete ještě několik dnů olizovat. Ingredience 1 jarní cibulka 1 lžíce olivového oleje ořech
Nejstarší rostliny světa: Znáte Neptunovu trávu?
epochaplus.cz
Nejstarší rostliny světa: Znáte Neptunovu trávu?
Nejstarší rostlina na planetě není jen jediná. V rostlinné říši existuje hned několik druhů, které se dokážou dožít až neuvěřitelného stáří… Pravděpodobně nejstarší rostlinou na planetě Zemi je podle názoru australských vědců posidonie mořská, tedy „Neptunova tráva”. Podle odborníků se tato podmořská rostlina, žijící ve Středozemním moři, může dožívat minimálně věku 12 000 let, častokrát ale
Paměť ve fitku!
nejsemsama.cz
Paměť ve fitku!
Každá z nás někdy něco zapomněla. Nesmiřujte se však s tím, že jde o příznak stárnutí. Lze se toho účinně zbavit, chce to ale trénink! Důležité je začít pracovat včas na prevenci. V první řadě je třeba paměť procvičovat. Cvičením se zlepšuje prokrvení mozku, stimulujete růst nových neuronů a také podpoříte přenos nervových vzruchů. Každá pohybová aktivita, kterou do
Nemoc duchů: Stará kletba z indiánských plání?
epochalnisvet.cz
Nemoc duchů: Stará kletba z indiánských plání?
Co když slabost, horečka nebo ztráta vůle žít nepramení z nemoci těla nebo duše, ale z temného stínu, který se na nás přilepí? Takovou otázku si kladou indiáni napříč celou Severní Amerikou, a jejich odpověď je jasná: Je to možné, a jde o takzvanou nemoc duchů!   Původní obyvatelé Ameriky, zejména kmen Navahů, obecně věří, že duchové
Knihu o lovu stvořil Pyrenejský lev
historyplus.cz
Knihu o lovu stvořil Pyrenejský lev
Jelen je nejšlechetnější z lovných zvířat a jeho lov je vyhrazen pouze králům a šlechtě. Naopak poddaní smějí lovit jen škodnou – tedy vlka či lišku – nebo do pastí chytat tažné a drobné ptactvo… I toto doporučení zmiňuje překrásná Kniha o lovu od Gastona Phébuse, která je ale mnohem víc než jen příručkou pro
Přízrak maminky mi dal novou sílu
skutecnepribehy.cz
Přízrak maminky mi dal novou sílu
Přání o rodinném domku se mi nakonec splnilo. Jednou odpoledne jsem na zahradě zažila něco, co mi vlilo novou krev do žil. Celý život jsem toužila po rodinném domě s terasou a velkou zahradou. Jenže dlouho vše nasvědčovalo tomu, že se mi tento sen nikdy nesplní. Manžel Jirka totiž na moje návrhy na luxusní bydlení v klidném prostředí vždy reagoval