Domů     Už nikomu nechci důvěřovat!
Už nikomu nechci důvěřovat!
5 minut čtení

S muži už mám bohaté zkušenosti. Po rozpadu druhého manželství jsem si slíbila, že už žádného partnera nechci. Jenže ani děti mi to neudělaly snadné.

Poprvé jsem se vdávala velmi brzy, bylo mi teprve osmnáct. Za Ondřeje. O rok dřív jsem otěhotněla a moje hluboce věřící maminka by se hanbou propadla, kdyby její dcera zůstala svobodná.

Upřímně řečeno, nebyla nadšená ani z toho, že jsem čekala dítě ještě jako nezletilá. Je mi jasné, že si představovala, že si panenství nechám až na svatební noc.

Jenže já už patřila k jiné generaci. Jedno jsme ale s maminkou měly společné, věřila jsem, že první manželství bude jediné a vydrží celý život.

Mýlila jsem se

Narodila se nám Karolínka. Rodiče nám finančně pomáhali s bydlením, protože chtěli, abychom dokončili studium. Nebylo to jednoduché, ale zvládli jsme to. Ondra vystudoval vysokou školu, já jsem kvůli mateřské dodělala alespoň střední.

Nijak jsem tím netrpěla, i když jsem původně měla jiné sny. Vždy jsem však byla pracovitá, a tak jsem se brzy našla i v práci. Ondřej byl tak trochu z jiného těsta. Měl rád své jisté, takže jemu nevadil ten stereotyp pracovní a koneckonců i soukromý.

Vždy jsem si myslela, že se vdám za muže, ke kterému budu vzhlížet, a že mne bude posouvat dál. Ve skutečnosti jsem to ale byla já, kdo to naše manželství táhl někam dál. Pořídili jsme si ještě jedno dítě. Tentokrát to byl syn Ondra.

Myslela jsem si, že to náš vztah zachrání. Bylo to jen zalepování něčeho, co nemělo šanci držet pohromadě. Tehdy jsem pochopila citát o tom, že vztah nelze spojit dítětem.

Naštěstí jsme se ale s Ondřejem dokázali dohodnout na péči o děti. Šli jsme dál. Každý svou cestou. On potkal Světlanu, kterou si vzal. Já Lukáše, se kterým mám syna.

Zase to bylo špatně

S Lukášem jsme se seznámili na školení. Začali jsme spolu žít, za půl roku jsem otěhotněla. Svatbu jsme odkládali, protože nejdřív bych se nevešla do šatů, pak zase vadilo, že Lukáš, tedy můj nejmladší syn, byl moc malý.

Nakonec jsme se vzali, když byly Lukášovi tři roky. Opět jsem ale cítila, že je to nutnost, ne láska do konce života. Ale když bylo to dítě…

Ach, ta sedmička

S Lukášem starším jsme se rozešli po kritických sedmi letech. Mně tehdy bylo čerstvých čtyřicet a zařekla jsem se, že po takových zkušenostech už chlapa ve svém životě nechci. Měla jsem vlastní bydlení, tři děti, muže jsem v podstatě nepotřebovala.

Už mne nenapadlo, že něco jako láska by mi mohlo chybět. A skutečně nechybělo. Cítila jsem svobodu, měla jsem kamarádky, které nadávaly na chlapy, a já byl ráda, že to nemusím řešit. Pak byly ale i jiné kamarádky.

Spokojené se svými partnery, často zažívaly právě nové vztahy. I to jsem zažila, tehdy s Lukášem. Věděla jsem, jak je to pomíjivé. Stejně vám ale začne chybět to objetí. Pak se objevil Michal. Rok a půl po mém rozvodu.

Díky mé pestré práci jsem potkávala stále nové lidi a on byl jedním z nich. Byl o devět let mladší. Vždy jsem měla partnery starší, tohle by tak nepřicházelo v úvahu.

Jenže Michal byl velmi milý, cítila jsem se s ním v pohodě, zapomněla jsem na všechny starosti.

Odolávala jsem mu dlouho

Bylo jasné, že se mi dvoří, ale nijak násilně, aby na mne netlačil. Já jsem si ale dlouho nemohla představit, že bych si s ním něco začala. Scházeli jsme se, jezdili jsme na výlety, pořád jsem to brala jako kamarádství.

Ani mne nenapadlo, že takhle nevypadá jen pouhé přátelství. Co vám budu povídat, trvalo to pár týdnů, ale nakonec jsem Michalovi podlehla. Bylo mi skoro 43 let, jemu 34 let. Já měla tři děti a za sebou dva rozvody. On byl bezdětný, stále svobodný. Začali jsme novou etapu života a měli jsme oba pocit, že nás to nejlepší čeká.

Chtěl si mne prostě vzít

Po dvou letech vztahu mne Michal požádal o ruku. Od začátku jsem si říkala, že se už nikdy nevdám. Měla jsem špatné zkušenosti, děti jsem už nechtěla. Nebyl tak důvod, ačkoli jsem to nikdy nevyslovila nahlas. Zato jsem řekla něco, co zcela změnilo náš život.

Co způsobí jedno „ne“?

Tu romantiku známe všichni. Muž poklekne, požádá o ruku a žena řekne „ano“. Slyšeli jste o někom, kdo vyřkl nebo vyslyšel „ne“? Jistě se to stává, jenže tím se nikdo nechlubí. Takže se nemůžete připravit na to, co může přijít.

Z milého muže a parťáka se snadno stane někdo jiný. Snad se Michal cítil ponížený? Nevím. Neřekla jsem, že ho nemiluji. On mi ale začal vyčítat, že se mnou ztratil čas. Hned jsme se nerozešli.

Děti začaly zlobit

Bohužel mé děti začaly dělat také potíže. Drogy, záškoláctví, pití. Nebudu více specifikovat, ať se v tom nepoznají. Michal mi vyčítal, že nezvládnu ani je. Ponižoval mne, že už mohl mít ženu, která mu dá dítě, které by jistě vychovala lépe.

Nechápu, jak se mohl tak změnit, v tyrana. Když na mne vztáhl ruku, řekla jsem si, že to musím ukončit. Zůstala jsem sama. Bez lásky, děti mi nebyly oporou, samy řešily své problémy. Dnes se sice občas navštívíme, ale nejsme ta klasická milující rodina.

Někdy mám pocit, jako bychom byli cizí lidé. Jako bych přitáhla v jeden okamžik vše špatné a vím, že to už nejde spravit. Bohužel to tak je.

Jana P., 65 let, Vsetín

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Moje matka byla postrachem každého potenciálního zetě. Obě mé starší sestry s ní přerušily kontakt, aby zachránily manželství. Jen já ne! S naší maminkou to nikdy nebylo jednoduché. Tatínek byl typickým manželem pod pantoflem. Čas trávil raději v práci, než doma, nebo rychle zalezl do garáže a vrtal se v autě, kterému ve skutečnosti nic nebylo. Jen aby se s mámou nemusel věčně o něčem dohadovat
2 minuty čtení
Nechápu, jak se mohlo stát, že se naše dvě děti k smrti nenáviděly. Ta jejich rivalita začala v dětství, báli jsme se, že bude trvat už navždycky. Nikdy nevíte, co vám příroda nadělí za ratolesti. Ani v mé rodině ani v té manželově nebyli nikdy žádní konfliktní lidé, ani žádné černé ovce rodiny, o kterých bychom slyšeli jen samé špatné věci. Logicky jsme se domnívali, že i naše děti – Kamila a 
4 minuty čtení
Život někdy píše podivné příběhy. Tedy alespoň ten naší rodiny je trochu zvláštní. Štěstí může někdy přinést i to, co bychom vůbec nečekali. Dcera ke mně přišla a nenápadně začala: „Mami, napsala nám tátova starší dcera, ráda by se se mnou a ségrou viděla!“ Jen jsem si povzdechla. Můj exmanžel a otec mých dcer totiž opustil nejen nás. „Mají to těžké,“ dodala opatrně dcera, protože viděla, jak s
3 minuty čtení
Zlé jazyky o mně říkaly, že jsem opičí matka a dusím své děti nezdravou láskou. Jenže já jsem také opičí babička. Vnučky chci jen pro sebe! S manželem jsme vychovali šest dětí. Čtyři byly naše vlastní, dvě mojí sestřenice, jež měla se svým mužem těžkou nehodu v autě, kterou bohužel nepřežili. Jejich děti skončily na několik měsíců v dětském domově, než se nám podařilo je získat do naší péče. By
2 minuty čtení
Doufala jsem, že si syn vezme z otce odstrašující příklad. Opak byl pravdou. Stal se z něj stejný blázen, posedlý zdravou výživou jako je táta. Já i můj manžel Pavel jsme vyrůstali na vesnici, tak jsem si myslela, že máme na většinu věcí stejný názor. I na jídlo. Vždyť ho doma i ve škole přece také krmili svíčkovou, knedlíkem a slepicí na smetaně! O bůčku ani nemluvě! Nikdy jsme nepochopila, kd
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Duše zemřelých dále přežívají
skutecnepribehy.cz
Duše zemřelých dále přežívají
Při vycházce na hřbitov jsem uviděla stát u zdi muže v letecké uniformě. Když mi švagr řekl, o koho se jedná, nemohla jsem tomu uvěřit. Už jsem za svůj život slyšela a četla mnoho strašidelných příběhů. Někdy jsem si přála něco takového zažít na vlastní kůži. Přála jsem si to tak moc, až se mi to jednoho dne splnilo. Stalo se to
Nejkrvavější válka v dějinách přinesla až 85 milionů obětí
epochaplus.cz
Nejkrvavější válka v dějinách přinesla až 85 milionů obětí
Veškeré dějiny lidstva jsou poznamenané konflikty, ale jen jeden z nich se napříč historickou literaturou a statistikami opakovaně označuje jako nejkrvavější válka, jakou kdy lidstvo zažilo, a to nejen podle absolutního počtu obětí, ale i podle rozsahu utrpení, které přinesla. Uhádnout o kterou válku jde, je celkem snadné. Druhá světová válka (1939–1945) je všeobecně považována
Chce Vignerová manželovi vynahradit bývalou milenku?
nasehvezdy.cz
Chce Vignerová manželovi vynahradit bývalou milenku?
Dějí se snad v manželství modelky Anety Vignerové (38) a scenáristy Petra Kolečka (41) nějaké netušené partnerské hry? Kráska zaskočila celý svět showbyznysu, když před pár dny vyrukovala s fotografi
Renove Cars: komplexní péče o vzhled a hodnotu vozu
iluxus.cz
Renove Cars: komplexní péče o vzhled a hodnotu vozu
V době, kdy si majitelé automobilů stále více uvědomují hodnotu svého majetku i estetický dojem, je společnost Renove Cars jedním z předních specialistů na profesionální péči o karoserii vozidel. Spol
Frederika VII. zajímaly obří postele
epochalnisvet.cz
Frederika VII. zajímaly obří postele
Když Královská společnost nordických starožitností, sídlící v Kodani, jmenuje roku 1834 svým členem dánského prince Frederika, jde v podstatě o pouhé gesto. Mladého následníka trůnu však historické bádání doopravdy nadchne!   Hltá jednu dějepisnou knihu za druhou, sbírá cenné artefakty, pečlivě je zakresluje a archivuje. Nejčastěji vyráží na vyjížďky kolem loveckého zámku Jægerspris na severu ostrova Sjælland,
K Františkovi míří zejména ženy
epochanacestach.cz
K Františkovi míří zejména ženy
Ze západočeského trojlístku jsou Františkovy Lázně ty nejmenší a pro mnohé možná právě proto nejkrásnější. Proč byste tam měla vyrazit i vy? Jestli dnes něco ženám chybí, je to klid. A právě toho tu nabízejí dost. Ve Františkových Lázních se dá zapomenout na všechny strasti. Žlutobílé empírové domy, široké parky a kolonády nabízejí odpočinek od toho všeho. Nahý kluk
Pozor na žabičky! Když smrt hraje všemi barvami
21stoleti.cz
Pozor na žabičky! Když smrt hraje všemi barvami
V minulosti získávali a dodnes někde získávají lučištníci jed na své šípy z různých zdrojů. Z rostlin, od hadů. Kapitolu samo o sobě představují takzvané šípové žáby. Jde o extrémně jedovaté a přitom
Lilkové závitky jako předkrm
tisicereceptu.cz
Lilkové závitky jako předkrm
Do krému můžete vmíchat místo ořechů třeba kapary a sušená rajčata či kopr a vejce natvrdo. Ingredience 1 lilek nebo cuketa olivový olej 300 g krémového sýra (např. lučiny) 100 g jemně naseka
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
7 kroků pro ruce jako ze salonu
nejsemsama.cz
7 kroků pro ruce jako ze salonu
Představte si to. Pohodlí vlastního obýváku, v pozadí hraje oblíbená hudba a vy máte chvilku pro sebe. Co takhle domácí manikúra? Dokonalá péče o nehty i nehtovou kůžičku, správné techniky pilování a úprava nehtů i bezchybné nanášení laků tak, aby vaše nehty byly zdravé a lesklé, to vše hravě zvládnete. S našimi triky a tipy si můžete nehty a ruce hýčkat i sama doma. 1) Změkčující
Zachránce Bratislavského hradu komunisté odměnili vězením
historyplus.cz
Zachránce Bratislavského hradu komunisté odměnili vězením
„Nevím, zda na to budu stačit. Je to obrovské nervové vypětí, práce na dlouhé roky,“ zapochybuje Alfréd Piffl, jestli se měl do záchrany Bratislavského hradu pouštět. Tak náročný projekt přináší spoustu problémů a úřadům se jeho „výmysly“ přestávají líbit. A kritika českého rodáka sílí i mezi slovenskými architekty…   Na Fakultě architektury a pozemního stavitelství
Záhadné monumenty: Jak vznikly aleje v Carnacu?
enigmaplus.cz
Záhadné monumenty: Jak vznikly aleje v Carnacu?
Když se obyvatelé bretaňského Carnacu zadívají za tmy z oken, mohou nabýt dojmu, že k nim mašíruje armáda nemrtvých. Na okolních planinách je totiž možné spatřit tisíce robustních siluet. Naštěstí nej