Domů     Pro svoji dceru máma udělá cokoliv
Pro svoji dceru máma udělá cokoliv
5 minut čtení

Sedím v kuchyni svého nového bytu. Myslím na léto před dvěma lety, kdy nás nemoc mé dcery Martiny a starosti o bydlení postavily před těžkou zkoušku.

Byl červenec, když mi zavolala nejmladší dcera Martina. Seděla jsem tehdy ve svém starém a rozlehlém bytě v Kladně, kde jsem bydlela třicet let. Tady jsme s manželem vychovali naše tři děti. Martinu, Zuzanu a Petra.

Její hlas zněl ale tentokrát jinak, třásl se. „Mami, našli mi něco v plicích,“ řekla. Bylo to po rentgenu, na který ji lékař poslal kvůli kašli, co neustupoval.

Doktoři jí vysvětlili, že má nádor, který může být zhoubný. Čekala ji tedy celá řada vyšetření včetně biopsie a pak čekání, jak vše dopadne.

Temné časy

Tehdy žila s přítelem Lukášem v pronajatém bytě v Praze. Byl to luxusní byt dokonce s garážovým stáním v suterénu. Do té doby jsem měla pocit, že mé děti dobře a šťastně žijí. V tu chvíli se mi ale podlomila kolena.

Před deseti lety jsem totiž ztratila muže po infarktu, a tahle zpráva mě vrátila do těch temných dní. Hned jsem jela za ní. Seděly jsme u ní na sedačce, na stole stála nedopita káva a krabice s papírovými kapesníky.

Lukáš byl v práci. Martina mi ukázala papíry od lékaře. „Mami, já nevím, co bude,“ přiznala. Byla bledá, pod očima kruhy. Řekla jsem jí, že s ní budu jezdit na všechny prohlídky, ať se nebojí.

Uvnitř jsem ale panikařila

Jak jí pomoct? Můj byt v Kladně byl hodinu cesty do Prahy, a ona potřebovala někoho blízko. Můj syn Petr zase bydlel v Brně. Přijel hned další víkend, přivezl tašku plnou jídla, a když jsme se sesedli k poradě, hned navrhl:

„Martino, přestěhuj se ke mně!“ Měl dvoupokojový byt a blízko fakultní nemocnici. Ale Martina zavrtěla hlavou. „Nemůžu, Petře. Lukáš má práci tady, a já nechci opustit Prahu.“ Petr se zamračil, ale neřekl nic.

Pak se ozvala Zuzana, moje nejmladší dcera až z Ostravy. Po telefonu navrhla, že by si mohla vzít dovolenou a přijet na měsíc pomoct. Jenže její šéf jí to zamítl, a tak mohla jezdit jen na víkendy.

Začali jsme řešit, co dál

Lukáš večer přiznal, že jejich pronájem je drahý a že s Martininou léčbou, která je čeká, to neutáhnou. „Možná se budeme muset stěhovat,“ řekl tiše s tím, že už teď pracuje víc hodin týdně, aby neměli finanční nouzi.

Bylo jasné, že i kdyby rád, Martinu na vyšetření a při léčbě doprovázet nemůže. Rozhodla jsem se jednat. Můj byt v Kladně byl starý, ale opravdu velký a dost cenný. Prodám ho, řekla jsem si, a koupím něco v Praze, blízko Martiny.

Zavolala jsem realitku, a za týden už jsem měla zájemce. Bylo to těžké. Ten byt byl můj domov, plný vzpomínek na manžela, na děti, co tam vyrůstaly. Ale musela jsem jednat rychle, Martina mě potřebovala.

Za dva měsíce jsem měla peníze a našla jsem si malý byt v paneláku, deset minut pěšky od Martiny. Měl jednu ložnici a obývák, což mi bohatě stačilo.

Naděje tu byla

Mezitím přišly výsledky biopsie. Nádor byl zhoubný, ale léčitelný. Martina musela na operaci a pak na chemoterapii. Začala jsem ji vozit do nemocnice. Sedávaly jsme v čekárně, kde hučely zářivky, a ona se mě držela za ruku.

Někdy mlčela, jindy vyprávěla o plánech s Lukášem. Moc chtěli cestovat, až bude líp. Lukáš mezitím hledal levnější pronájem, protože jejich starý byt byl nad jejich možnosti. Našli menší, ale útulný. Sice dál ode mne, ale člověk si nemůže vždy vybírat.

Všichni jsme pomáhali se stěhováním. Už jsme to měli natrénované z mého předchozího přesunu z Kladna do Prahy. Já balila krabice, nosila lehké věci, zatímco Petr přijel z Brna a tahal těžký nábytek. Zuzana přijížděla, když mohla.

Každý dělal, co šlo

Jednou přivezla domácí polévku, jindy masážní olej, protože Martina měla po chemoterapii bolesti. Petr se snažil sestru rozptýlit. Půjčoval jí knížky, povídal o své práci. Lukáš zatím dělal přesčasy, aby zaplatil všechny účty, a večer padal únavou.

Jednou jsem ho našla v kuchyni, jak zírá do piva. „Je to těžký,“ přiznal. „Ale děkuju, že jsi tady.“ Jen jsem ho poplácala po rameni. Po osmi měsících přišla úleva, doktoři řekli, že je Martina v remisi.

Stáli jsme v nemocnici, ona se usmála a objala mě tak silně, až mi vyrazila dech. Lukáš ji zvedl do náruče, Petr se zachechtal a Zuzana brečela. Ten večer jsme seděli v jejich novém bytě, pili víno a poprvé za tu dlouhou dobu se smáli.

Také jsme se dozvěděli, že Martina s Lukášem plánují svatbu. Žádnou velkou, jen malou oslavu s nejbližšími. Koupili si už prstýnky a domluvili si termín na příští jaro.

Krásné překvapení

Svatba byla v parku, kousek od jejich bytu. Martina měla jednoduché šaty, Lukáš tmavý oblek. Bylo nás dohromady deset, stáli jsme pod stromy, a úředník byl stručný. Zuzana fotila, Petr donesl dort, co sám upekl, i když byl trochu nakřivo.

Seděli jsme na dece, jedli, pili a vzpomínali. Když slunce zapadalo, Martina mě objala a zašeptala: „Mami, díky, že jsi to nevzdala.“ Teď bydlím v pražském bytě.

Život jde dál, a i když jsme se tehdy báli, že to nezvládneme, nějak jsme to překonali. Když se dívám z okna na město, cítím klid. Jsme tady, pořád spolu.

Jarmila K. (74), Praha

Související články
2 minuty čtení
Vždycky jsem si myslela, že po výchově vlastních dětí mě už v životě nemůže nic překvapit. Byl to omyl! Jenže vnoučata mě přesvědčila o opaku. Můj syn mi na víkend nechal na hlídání sedmiletého Tobiáše a pětiletou Nikolku. Miluju je nade vše, ale po dvou hodinách v jejich přítomnosti mívám pocit, že naším domem prošla demoliční četa. Ticho je prozradilo V sobotu odpoledne nastalo v domě p
5 minut čtení
Celých šedesát let jsem žila s vědomím, že někde na světě chodí člověk, který má stejnou krev jako já. Jen jsem si už nedovedla vybavit jeho tvář. Byli jsme ještě malí, když jsme s mým o šest let mladším bratrem Pavlem přišli o rodiče. Maminka podlehla těžkému zápalu plic a tatínek se ze žalu upil k smrti jen pár měsíců po její smrti. Pamatuji si to mrazivé listopadové odpoledne, jako by to byl
2 minuty čtení
Já i můj manžel jsme jedináčci a narodilo se nám jediné dítě. Ani jsem nedou­fala, že bude jednou náš dům a zahrada znít dětským smíchem. Až do důchodu jsme si mysleli, že je role jedináčka v našem rodě prokletí. Že to máme v genech. Naše dcera Denisa nám ale předvedla, že tomu tak není. Když nám přivedla svého partnera Béďu, nebyli jsme nadšení. Byl o patnáct let starší a už měl čtyři děti. Ni
5 minut čtení
Dlouho jsem si vyčítala, že jsem dceři nechávala moc volnosti. Myslela jsem, že právě kvůli mně všeho nechala. Nakonec právě to zachránilo náš vztah. Nikdy jsem nebyla matka, která by dceři říkala, co má dělat. Když si chtěla v pěti letech ostříhat ofinu sama, nechala jsem ji. Když se v patnácti rozhodla obarvit na černo, jen jsem pokrčila rameny. A když po dvou letech odešla z práv, bolelo mě
2 minuty čtení
Když mi vnuk ukázal ve starém albu na fotku malé holčičky a ptal se, kdo to je, musela jsem prozradit jedno tajemství. Držel prst na fotce a divil se: „A proč o ní nic nevím?“ Chvíli jsem mlčela. Pak jsem tiše odpověděla: „To byla tvoje teta Eva. Moje starší dcera.“ Jeho maminka Helena jen překvapeně zvedla oči. O Evě nikdy neslyšela. Zmizela i s penězi Eva byla odjakživa nespoutaná. V se
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ayia Napa: Kyperské vodní monstrum s mírumilovnou povahou
enigmaplus.cz
Ayia Napa: Kyperské vodní monstrum s mírumilovnou povahou
Vodní monstra jsou poměrně častým koloritem nejrůznějších jezer, řek či ostrovů. Mnozí skeptici to přikládají hlavně snaze dané místo zviditelnit a přitáhnout k němu pozornost záhadám nakloněných turi
Rituály krásy podle živlů
nejsemsama.cz
Rituály krásy podle živlů
Zjistěte, jak síla čtyř přírodních elementů dokáže proměnit vaši koupelnu v posvátný prostor pro omlazení těla i zklidnění unavené mysli. Jak pečovat o pleť a tělo v souladu s hvězdami? Každá z nás v sobě nese otisk vesmíru, který se projevuje nejen v naší povaze, ale i v potřebách naší pokožky. Ohnivá znamení Ženy narozené ve znamení Berana, Lva a Střelce v sobě nesou žár, odvahu a neutuchající elán. Vaše
Kněz Bohuslav Burian: Metody StB byly horší než gestapácké trýznění
historyplus.cz
Kněz Bohuslav Burian: Metody StB byly horší než gestapácké trýznění
Ponižují ho a mlátí. Do jídla mu přidávají drogy, nenechají ho pořádně vyspat a smrtí vyhrožují i jeho nejbližším. Burian kruté týrání nevydrží a estébákům podepíše všechno, co po něm chtějí. Svým podpisem jim potvrdí také to, že na něj během výslechů nikdo nevyvíjel fyzický ani psychický nátlak. Syn brněnského řezníka chce být knězem a
Geneticky modifikovaní bíglové mohou být nadějí pro alergiky
21stoleti.cz
Geneticky modifikovaní bíglové mohou být nadějí pro alergiky
Češi jsou milovníky psů, alespoň jeden se vyskytuje ve 42 % českých domácností. Existuje však poměrně velká skupina lidí, kteří by si psa rádi pořídili, ale nemohou, protože jsou alergičtí. Jejich imu
Včela za celý život vyrobí lžičku medu. Čím je pražský med ze střech tak ceněný?
epochalnisvet.cz
Včela za celý život vyrobí lžičku medu. Čím je pražský med ze střech tak ceněný?
Její život je krátký. V létě trvá pouhých šest až osm týdnů. Za tu dobu navštíví desetitisíce květů, nalétá stovky kilometrů a vyrobí přibližně devět gramů medu – zhruba jednu čajovou lžičku. Sama o sobě se může zdát bezvýznamná. Teprve když se spojí s dalšími desítkami tisíc příslušnic svého včelstva, vznikne jeden z nejdokonalejších organismů
Král vín začíná třetí dekádu
iluxus.cz
Král vín začíná třetí dekádu
Největší český vinařský projekt Král vín ve svém již jednadvacátém ročníku představil nejlepší domácí vína. Ta vybírala odborná porota z celkem 1260 vzorků od 157 vinařů. Král vín, který se – i pře
Pomsta Munzarové nevěrnému muži?
nasehvezdy.cz
Pomsta Munzarové nevěrnému muži?
Přímo skandální zvěsti zaznívají ve spojitosti s herečkou Barborou Munzarovou (54) a hercem Martinem Trnavským (56). Munzarová měla být totiž viděna s jakýmsi sympaťákem, s nímž se velmi družně, až d
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
epochanacestach.cz
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
Jen málokteré místo v České republice nabízí tolik rozmanitých zážitků na tak malém území jako údolí řeky Desné v srdci Jeseníků. Během jediného dne můžete nahlédnout do útrob jedné z nejvýznamnějších vodních elektráren v Evropě, vydat se na horské hřebeny, projet se na koloběžce a den zakončit poznáváním památek ve Velkých Losinách nebo v termálním
Casanova v Pobaltí: Co měl legendární svůdník společného se svobodnými zednáři?
epochaplus.cz
Casanova v Pobaltí: Co měl legendární svůdník společného se svobodnými zednáři?
V roce 1764 byste mohli na lotyšských plážích potkat dobrodruha a sukničkáře Giacoma Casanovu. Jeho cesta k Baltskému moři však nebyla turistickým výletem, ale ryze pracovní cestou se zištnými úmysly. Jaký cíl Casanova sledoval, když se například procházel uličkami lotyšské Rigy? Casanova v Pobaltí kontaktoval tamní zednářské lóže. Nebyl v této oblasti žádným nováčkem, protože do zednářské
Prostor, který roste s dítětem
rezidenceonline.cz
Prostor, který roste s dítětem
Je to svět, který se vyvíjí a proměňuje od prvních dětských krůčků až po dospívání. Správně navržený pokoj podporuje bezpečí, kreativitu, soustředění i odpočinek a reaguje na každou etapu života a specifické potřeby dítěte. Pro nejmenší je klíčová jednoduchost, měkkost a bezpečí, proto by pokoj miminka měl působit především klidně a útulně. Předškolní věk je
Čočkový salát se šunkou
tisicereceptu.cz
Čočkový salát se šunkou
Je lehký, zdravý, a když si k němu dáte opečený chléb nebo čerstvou bagetku, bude chutnat jedna báseň. Suroviny 250 g vaší oblíbené čočky 150 g cherry rajčátek 1 velká červená cibule 2 lžíce
Souseda mi poslalo samo nebe!
skutecnepribehy.cz
Souseda mi poslalo samo nebe!
Celý život jsem si vystačila sama. Až vážná nemoc mi ukázala, že největším bohatstvím nejsou peníze ani vlastní byt, ale člověk, který je ochotný podat pomocnou ruku. Vždycky jsem byla spíš samotářka. Nepotřebovala jsem kolem sebe partu kamarádek ani partnera. Stačily mi knihy, práce a hlavně klid. Hned po studiích jsem odešla z rodného města,