Domů     Šel po mně přízrak oběšence
Šel po mně přízrak oběšence
5 minut čtení

Měla to být příjemná dobrodružná dovolená. Ale místo toho jsem prožila noční můru, která mě pronásleduje doteď…

Před třemi lety mě kolegyně a kamarádka Dana pozvala na svoji rozlučku se svobodou. Konala se u nich na vesnici, kde byla plánovaná i svatba.

Jsem holka z města, tak jsem se těšila, že poznám i trochu jiné zvyky – Dana mi povídala, že u nich podobné události slaví celé příbuzenstvo i další známí z vesnice třeba i dva dny vkuse.

V té době jsem neměla žádného přítele, tak jsem si podvědomě namlouvala, že pro místní muže může být holka z Prahy zajímavý objekt. „Musím být neodolatelně přitažlivá,“ říkala jsem si, když jsem si balila šaty.

Nevhodní nápadníci

Po příjezdu na místo jsem zjistila, že rozlučka a následná svatba se budou konat v lůně přírody, ve starém statku téměř na samotě, s lesem na dohled. Po přípitku a dvou panácích na kuráž jsem se začala poohlížet po přítomných mužích.

Ale jako na potvoru tam všichni měli partnerky. Smutně jsem koukala, jak si dvojice odchází zatančit na zahradu, kde se rozezněla poctivá lidová muzika. Mně nezbylo nic jiného než si připíjet na potkání se stejně opuštěnými ženami všeho věku.

Pak si mě povšimli místní starší pánové a začali kolem mě kroužit. „Taková pěkná šťabajzna a je tu sama?“ utrousil jeden. „Je moc nesmělá, pojď, vezmu tě na parket,“ přidal se druhý a toho prvního odstrčil.

„Je to od vás hezké, ale musím si odskočit,“ vymluvila jsem se a téměř utekla pryč.

Procházka přírodou

Zamířila jsem do zahrady, ale ani tam se mi nálada bohužel nespravila. Jak jsem procházela temnými kouty mezi stromy a keři, každou chvíli jsem narazila na nějakou dvojici, která tady hledala soukromí.

Povzdechla jsem si a vyšla brankou na polní cestu vedoucí od statku k lesu. Pod nebem, na kterém se třpytily tisíce hvězd, jsem si vykračovala docela svižně, chladný větřík mě příjemně osvěžil.

Náhle se zvedl silný vítr

Přemítala jsem, jestli se nemám vrátit zpátky a dopřát si pár skleniček dobrého pití, když se cesta změnila z polní v lesní pěšinu. Nad hlavou mi šuměly vysoké buky a modříny, a ten zvuk mi přinášel klid do duše.

Vtom se najednou zvedl prudký vítr, až jsem zalapala po dechu. Stromy se ohýbaly v jeho nárazech, kolem mě létaly utrhané listy i větve. V tu chvíli jsem si vzpomněla na strašidelné historky, které mi jako malé holce vykládala babička.

Pomalu se mě začínal zmocňovat strach. Co když je na těch povídačkách něco pravdy?

Spatřila jsem oběšence

Rozhodla jsem se, že se vrátím zpátky na statek, ale ke své hrůze jsem zjistila, že vůbec nevím, kde jsem a kudy mám jít. Bezradně jsem přešlápla na místě. Nic nepřipomínalo cestičkou, kterou jsem do těchto míst přišla.

Nazdařbůh jsem se rozběhla lesem a najednou jsem nad hlavou uslyšela ohromný rachot. Podívala jsem se vzhůru a spatřila velkou větev, která se řítila přímo na mě. Jen tak tak jsem stačila uskočit. „To je síla,“ vydechla jsem a postavila jsem se na nejisté nohy.

Vtom jsem to uviděla… Pár metrů přede mnou, v matném, chvějícím se paprsku, se cosi vznášelo. Byl to muž. Oběšenec!

Už jsem se loučila se životem

Rozum mi našeptával, že je to pouhý přízrak, který nepatří do světa živých, ale moje podvědomí zachvátil čirý děs. Nebyla jsem schopná pohnout se z místa. Zato oběšenec se náhle pohnul. Vztáhl ke mně hubené ruce.

Pak je sevřel v pěst a já jsem se začala náhle dusit, jako by moje hrdlo cosi pevně sevřelo. Bezmocně jsem lapala po dechu. Padla jsem na kolena a v duchu jsem se začala modlit. Pak jsem uslyšela ránu podobnou výstřelu.

Zůstala jsem ležet na zemi, úplně vysílená. Až po několika minutách jsem se odvážila podívat před sebe. Přízrak byl pryč.

Cesta se náhle vynořila

Pomalu jsem se postavila na nohy. Byla jsem celá uválená a špinavá, šaty jsem mohla rovnou vyhodit. Ale bylo mi to jedno. Hlavně, že žiju! Nic jiného mě v tu chvíli nezajímalo.

Rozhlédla jsem se kolem sebe a spatřila pěšinku, která se jako zázrakem vynořila z přítmí. Na nejistých nohou jsem se po ní vydala zpátky.

Za dvacet minut jsem byla zpátky na statku, kde stále ještě pokračovalo veselí, ke kterému moje vizáž otrhance ještě přispěla.

Nikdo mi nevěřil

„Kde ses toulala?“ zeptala se mě Dana a sjela mě pohledem od hlavy až k patě. „Že ty sis na tu procházku vzala flašku slivovice?“ přisadila si její sestra Kamila. „Ne!“ odsekla jsem.

„Prostě jsem se ztratila a pak se po mě sápal nějaký přízrak nebo co.“ Holky se na mě podívaly, jako bych zešílela. „Podívejte, ještě mám celý krk poškrábaný,“ ukazovala jsem na krvavé šrámy na svém těle. „Bůhví, kudy ses prodírala,“ odvětila Dana.

„Pojď, dáš si s námi panáka a bude ti líp.“ Nehádala jsem se s nimi, nemělo to cenu, stejně mi nebyly ochotné věřit. Já jsem toužila jen po jediném – na všechno zapomenout…

Modřiny jako důkaz

Když jsem se ráno probudila v jednom z pokojů pro hosty, doufala jsem, že ta celá příhoda s oběšencem se mi jenom zdála. Při pohledu do zrcadla jsem ale jasně na svém krku viděla modřiny.

Když jsem v pondělí přišla do práce, pár kolegyň si neodpustilo nejapné poznámky. Nechala jsem je bez odpovědi. Ať si klidně myslí, že jsem blázen, pomyslela jsem si. Já vím svoje.

Martina L. (43), Praha

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Odmala jsem dobrodruh tělem i duší. Před lety se mi ale během jednoho výletu lesem přihodilo něco strašidelného. Není radno vydávat se do lesa, na pochod nebo na cestu sama. Rozhodně se to nedoporučuje z mnoha důvodů. Co kdyby vás přepadla náhlá nevolnost? Ale že by hrozily čarodějné kejkle nebo duchové, to si myslí málokdo. Spíš asi nikdo. Moje poslední procházka do lesa v místech, kde jsem ne
3 minuty čtení
Jakmile napadne první sníh, v hlavě se mi začíná ozývat tajemný hlas. Volá mě do lesa, který se mi možná jednou stane osudným. Můj příběh je natolik neobvyklý, že když ho někomu vyprávím, zdráhá se mi uvěřit. Jako malá holka jsem neměla moc ráda zimu. Nevadilo mi, že se ochladí a mrzne. Nesnášela jsem sníh. Když začal padat, všechny děti se mohly zbláznit. Dováděly na svahu, stavěly sněhuláky a
3 minuty čtení
Byla jsem přepracovaná a unavená. Jednoho dne mě dostihla lehká mrtvice. Po čase od té příhody jsem začala slyšet hlasy. Donedávna jsem žila celkem normální život. Máme s Pavlem dvě děti, které jsou dnes už dospělé. Vlastně už jsme s manželem prarodiči. Mohla bych žít normálně, nebýt jedné zásadní změny, která mi nabourala mysl. Pořád v jednom kole Živím se jako mzdová účetní a konec měsí
3 minuty čtení
Znáte to, když se vám zdá opakovaně jeden a ten samý sen, jenže nevíte, co to znamená a jestli se to stane? Tak přesně to se mi nějakou dobu dělo. Měla jsem stále stejný sen, ve kterém se topí můj tříletý syn Honzík. Když se mi zdál poprvé, vstala jsem celá zpocená. Hned jsem šla k němu do pokoje a zkontrolovala, jestli je v pořádku. Sen byl velmi živý, až bych řekla, že je to realita. Horké
5 minut čtení
Pokaždé, když jsme s dcerkou na to místo došly, si zacpala uši a chtěla pryč. Rozhodla jsem se zjistit, co se tam kdysi stalo. Když byly naší dceři Natálce tři roky, chodily jsme společně každý den na procházku do blízkého lesoparku. Kdykoliv jsme tam byly, tak mi dcerka říkala, že nechce jít na místo, kde slyší křičet lidi. Pochopila jsem, že má moje dcera nadpřirozené schopnosti. Hodná, ve
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ponížení mi otevřelo oči
skutecnepribehy.cz
Ponížení mi otevřelo oči
Obyčejný nákup s kamarádkou skončil fiaskem. Cítila jsem se méněcenná, potupená a ponížená. Na vině bylo ošklivé chování prodavačky. O tom, že si potřebuji koupit něco hezkého, a hlavně moderního na sebe, nebylo žádných pochyb. Vždyť já nenakupovala nic mimo jídla už řadu let! Šaty v mojí skříni vypadaly snad jako z filmu pro pamětníky. Bylo mi to jedno, protože jsem
Slávy dcera nestrávila drahé máslo
historyplus.cz
Slávy dcera nestrávila drahé máslo
Pastorova žena má o manželství své dcery jasno. „Do žádných Uher se stěhovat nebudeš. Žijí tam samí divoši. Mastí si vlasy sádlem a bydlí v nějakých podzemních dírách. Když si tě chce ten tvůj Kollár vzít, musíte zůstat tady, v Německu!“   Odchází od matky své vyvolené jako spráskaný pes. Slovenský student teologie Ján Kollár (1793–1852) by
Zimní masáž vonnou svíčkou ve Four Seasons Hotel Prague
iluxus.cz
Zimní masáž vonnou svíčkou ve Four Seasons Hotel Prague
Four Seasons Hotel Prague nabízí nově luxusní masážní rituál vonnou svíčkou - jedinečný zážitek, který si můžete pořídit pro sebe nebo pro své blízké. Zpříjemněte si předvánoční čas plný shonu spec
Objevil se v Británii vlkodlak utržený ze řetězu?
enigmaplus.cz
Objevil se v Británii vlkodlak utržený ze řetězu?
Šokující případ vyšetřovali manželé Warrenovi. Odehrál se ve Velké Británii ve městě Southend-on-Sea   [gallery ids="148979,148980,148981"] Místní tesař Bill Ramsey má závažné problé
Kapr ve smetanové omáčce s koprem
tisicereceptu.cz
Kapr ve smetanové omáčce s koprem
Kapr nemusí být jen smažený s bramborovým salátem. Opečený na másle a s lahodnou smetanovou omáčkou chutná také výtečně. Potřebujete ½ kapra 2 lžíce másla 250 ml zeleninového vývaru 200 g zak
Kontroverzní Kratom: Fakta a Mýty o Asijské Rostlině
21stoleti.cz
Kontroverzní Kratom: Fakta a Mýty o Asijské Rostlině
Kratom, v poslední době často diskutovaná bylina, se dostává do centra zájmu médií. Co o této rostlině vlastně víme? Kvůli nedostatku výzkumů je opředen tajemstvími a mýty, které mu často přisuzují ne
Nálepková zažila domácí násilí i zradu
nasehvezdy.cz
Nálepková zažila domácí násilí i zradu
Jsou rány, které se nikdy nezahojí. Světlana Nálepková (64) k sobě našla cestu až díky buddhismu a józe. Narodila se do rodiny učitelky ruského jazyka a profesionálního vojáka, který sloužil komuni
Slepé střevo: Překvapivé objevy vědců
epochaplus.cz
Slepé střevo: Překvapivé objevy vědců
Po dlouhou dobu byla funkce slepého střeva – výběžku a okrajové části tlustého střeva – jednou z největších záhad lidského těla. Většina lidí si ho ostatně spojuje pouze s bolestivým zánětem a všeobecně se předpokládá, že nemá žádný význam. Je tomu ale opravdu tak? Vypadá jako červ, s tlustým střevem je propojeno v podstatě zbytečně a evoluce ho
Zelená v zimě? Pro některé rostliny nová norma
epochalnisvet.cz
Zelená v zimě? Pro některé rostliny nová norma
Luční rostliny ve střední Evropě začínají měnit své chování díky teplejším zimám posledních let. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že mnoho vytrvalých druhů zůstává i během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy mají navíc unikátní vlastnosti, díky kterým dokážou odolat náhlým mrazům, které ani v mírnějších zimách nejsou výjimkou. V minulosti
Jeseníky: Zimní poezie na dosah ruky
epochanacestach.cz
Jeseníky: Zimní poezie na dosah ruky
Vzpomínáte na doby, kdy byly Vánoce na sněhu běžným jevem, nebo kdy svatý Martin obvykle přijížděl na bílém koni? Něco podobného už dnes na většině míst Česka nezažijete. V Jeseníkách ano. Pokud chcete znovu zažít staré dobré časy, a přitom si užívat komfortu, za který by se nemusela stydět ani vyhlášená alpská střediska, jsou pro
Pryč s celulitidou! Jak rozproudit lymfu?
nejsemsama.cz
Pryč s celulitidou! Jak rozproudit lymfu?
Většina z nás už někdy slyšela o lymfatickém systému, ale kdo skutečně ví, co všechno tato záhadná soustava ukrývá? Zatímco o oběhovém nebo dýchacím systému toho ví každý poměrně dost, lymfatický systém je pro nás trochu záhadný. Jedná se o síť lymfatických cév, uzlin, tkání a orgánů, které spolupracují na odstraňování odpadních látek z těla. Lymfatický systém
Italská inspirace v Texasu
rezidenceonline.cz
Italská inspirace v Texasu
Kamenné rezidence obklopené prastarými olivovníky a nekonečnými vinicemi se staly inspirací pro vilu, kterou si manželé z texaského Austinu zvolili za svůj domov. Jejich přáním bylo postavit dům, kde by hlavní obytné prostory zůstaly na jedné výškové úrovni. Rezidence je plná samostatných zákoutí a míst určených pro odpočinek a zábavu, umístěných přesně podle přání majitelů