Stíny v noci ožívaly a tančily po stěnách. Ráno jsem byla vyčerpaná. Až přišlo podivné vnuknutí. Magická hudba mě ochraňovala?
O silném působení hudby, tedy vibrací tónů, na některé nebezpečné zóny nebo neklidné či zlomyslné duše zesnulých, jež přebývají v místnostech, jsem měla možnost se přesvědčit mnohokrát.
Prvně to bylo v době, kdy jsem jako čerstvá absolventka vysoké školy nastoupila do zaměstnání v Praze, kde jsem hledala ubytování. Nabídek moc nebylo, a tak jsem s povděkem přijala pronájem dvou pokojíků v Ruzyni v těsné blízkosti věznice.
Děsivé sny se vracely
Byt byl zanedbaná nora s nedoléhajícími dveřmi, dlouhou tmavou chodbou a beznadějně kapajícím kohoutkem. Děsivé sny se dostavily hned první noc a přicházely s naprostou pravidelností.
Probouzela jsem se kolem druhé hodiny ráno, až do svítání hleděla do stropu a marně se pokoušela usnout.
Energie mi ubývala
Vnímala jsem, jak stěny pokoje, které mě obklopovaly, rezonují, chvějí se, vibrují a hučí podobně jako lednička. Bylo to na hranici vnímatelnosti, cítila jsem však, jak mi ten nepříjemný zvuk, který slyším i neslyším, hraje na nervy.
Občas to bylo až k zešílení. Dnes už vím, že zóny zesilují mezi druhou a pátou hodinou ranní, kdy je „oslabený“ ochranný obal Země, který nás před škodlivým zářením chrání. Noci v takovém bytě, v jakém jsem se ocitla, se staly nesnesitelné.
Po spánku jsem se cítila ještě hůř než před ním. Brzy jsem pociťovala úbytek energie a následně se dostavily také zdravotní problémy.
Varhanní koncert mě uspal
V této neveselé situaci mě během jedné noci, kdy jsem se opět marně pokoušela usnout, napadla zajímavá myšlenka. Bylo to jakési vnuknutí. Přišlo to úplně zničehonic. Vstala jsem, vyhledala ve své skromné audiotéce Bachův varhanní koncert a pustila ho.
Usnula jsem téměř okamžitě a spala beze snů tvrdě až do rána. Od té doby jsem si tuto kazetu pouštěla noc co noc a nepříjemné sny zmizely.
Útoky duchů
Vibrace tónů skladby tohoto Bohem obdařeného génia měly zřejmě natolik příznivý vliv na lidský organismus, že se dokážou vypořádat i s útokem zhoubného vyzařování silné psychosomatické zóny, která, jak jsem později díky jistému psychotronikovi zjistila, v bytě skutečně byla.
A bývala by mi nepříjemně pošramotila zdraví, kdybych úplnou náhodou nepřišla na to, jak jí čelit. Od té doby se mi v bytě spalo už o moc klidněji, ale stejně jsem byla ráda, když jsem se o rok později odstěhovala pryč.
Markéta O. (54), střední Čechy