Roky jsem měla trpělivost s manželem, který mě podváděl. Nechtěla jsem rozbíjet rodinu. Pak ale pohár trpělivosti přetekl.
Budou tomu čtyři roky, co jsme šli s Daliborem od sebe. Důvod našeho rozvodu byly jeho nevěry. Když už toho bylo moc, nemohla jsem to dále tolerovat a požádala o rozvod. Nebylo to lehké, protože jsem ho přesto všechno nadále milovala.
Dnes mi tvrdí, že je nový člověk, a žádá o druhou šanci. Na to, že mě Dalibor podvádí, jsem přišla poprvé asi před dvanácti lety. Tenkrát mi řekl, že o nic nešlo, a poměr okamžitě ukončil.
Musíš si vybrat!
Děti byly malé a nepochopily by, proč jdeme s tatínkem od sebe. Odpustila jsem mu. Bylo to jednodušší než rozbít jinak fungující rodinu. Nějaký čas se zdálo, že to může být v pořádku. Bohužel, další nevěra na sebe nenechala dlouho čekat.
Navíc o tom, že se tahá s mladými holkami, jsem se dozvídala od známých, a nakonec i od blízkých přátel. Dala jsem mu nůž na krk. „Buď my, nebo ženský. Musíš si vybrat.“ Dalibor sice slíbil, že toho nechá, ale už jsem z něj necítila tu pokoru. Myslel si, že když mu to prošlo poprvé, bude mu to procházet dál.
Došla mi trpělivost
S milenkami nepřestal, jen si dával větší pozor, abych na to nepřišla. Nešlo o to, že bych se po nich vyloženě pídila. On se kolikrát prozradil sám.
Poslední roky jsem věděla snad o každé couře, na kterou sáhl. Blízké okolí si o nás šuškalo a mně došla trpělivost. Bez jakéhokoliv upozornění jsem požádala o rozvod.
Snažil se, ale marně
Dalibor to zjevně nečekal. Dělal všechno pro to, aby k tomu nedošlo. Z práce začal jezdit rovnou domů, kde se snažil pomáhat. Myslel si, že pár sobotních obědů, květiny každý pátek a nový mobil může spravit to, co pošlapal.
Roky manželství a moji důvěru k němu. Zlomil mi srdce a nešlo to vzít zpátky. Na rozvod došlo. Bylo to dost těžké období, protože Dalibor na mě chvíli zkoušel fígle přes city. Když to nezabíralo, vydíral dětmi. Ustála jsem všechny nátlaky a rozvod dotáhla do konce.
Čtyři roky
Odstěhoval se od nás a děti si bral každých čtrnáct dní. Děti mi to měly za zlé, sváděly vinu na mě. Dalibor je ovlivnil natolik, že se mi dost těžko vysvětlovalo, že za náš rozchod může právě jejich otec.
Trvalo mi čtyři roky, než jsem se dostala z nejhoršího. Už ani nespočítám, kolik nocí jsem probrečela. Kolik lahví vína jsem do sebe musela hodit, abych zahnala smutek a pocit, že jsem selhala.
Musela jsem znovu najít sama sebe. Což se nakonec podařilo. Dokonce jsem opatrně začala nový vztah. Nechtěla jsem být sama. Jenže něco se změnilo.
Táta se změnil
V poslední době, když se děti vracejí od otce, mluví o něm jinak. Jsou nadšené z toho, co podnikají, jak je poslouchá a podporuje. „Táta se totiž změnil, mami, víš,“ začala dcera. „Lidé se nemění, zlatíčko,“ reagovala jsem. „Tak náš táta jo. Zase hraje fotbal, leze po horách a přestal i kouřit,“ doplnil ji syn.
Vezmi mě zpátky
Když mě Dalibor pozval na oběd a naznačil, že by rád něco probral, netušila jsem, co z toho bude. „Mám tě pořád rád. Nemůžu napravit, co jsem pokazil, ale můžu se pokusit ovlivnit budoucnost. Prosím, vezmi mě zpět. Změnil jsem se,“ začal žádat o druhou šanci.
Myslela jsem, že mu dokážu říct ne a hrdě odejít. Opak je pravdou. Tou prosbou mě nalomil natolik, že přemýšlím, že ho možná vezmu zpět. Pořád ho totiž miluji. A třeba se vážně změnil…
Klára V. (59), Beroun