Domů     Hledala jsem pravého tátu
Hledala jsem pravého tátu
5 minut čtení

Celý život jsem byla otcova holčička. Měl pro mě slabost, říkal mi princezno a já si myslela, že mi svět leží u nohou.

Ležela jsem vedle táty v nemocnici a držela ho za ruku. Dýchal mělce a věděla jsem, že už nemáme moc času. Pak se na mě podíval očima, které už nebyly tak jasné jako dřív, a zašeptal: „Musím ti něco říct.“

Ten mrazivý pocit, jak to vyslovil, si budu navždy pamatovat. „Nejsem tvůj biologický otec,“ vydechl. „Tvoje matka… ona tě měla s jiným mužem,“ šeptal s tím, že ho nikdy ani nenapadlo nahlížet na mě jinak než jako na svoji dceru. Svoji princeznu.

Cítila jsem se zrazená

Cítila jsem, jak se mi sevřelo hrdlo. Myslela jsem si, že špatně slyším. „Cože? Tati, o čem to mluvíš?“ Ruce se mi třásly a v první chvíli mě jen napadlo, že možná už neví, co říká. „Promiň.“ Jeho hlas byl slabý. „Nechtěl jsem, abys to zjistila takhle.

Ale nemůžu odejít, aniž bych ti to řekl,“ mluvil pomalu a svěřil se s tím, že mi to chtěl říci už dávno, ale má matka byla proti. A on ji nechtěl zradit. Z očí mi vyhrkly slzy. Celý můj život byl založený na lži. Kdo tedy byl můj pravý otec? A proč mi to nikdo nikdy neřekl?

Začala jsem pátrat v minulosti

Když zemřel, zůstala jsem v nemocničním pokoji ještě dlouho. Nemohla jsem odejít. Hleděla jsem na jeho nehybné tělo a nedokázala si představit svět, kde už není. A zároveň jsem měla pocit, že jsem ho nikdy doopravdy neznala.

Doma jsem otevřela staré rodinné fotografie. Hledala jsem něco, co mi uniklo, nějaký náznak pravdy. Ale na všech fotkách jsme byli šťastná rodina. Já, on a máma. Jenže teď mi to připadalo jako kulisy divadelního představení.

Kdo je můj pravý otec?

Nevydržela jsem to a konfrontovala matku. Seděla v obývacím pokoji a háčkovala jako vždycky. Když jsem jí řekla, co mi táta řekl, ztuhla a položila háček na stůl. „Takže ti to nakonec řekl,“ povzdechla si.

„Tušila jsem, že to udělá.“ Já ji zahrnula spoustou otázek. „Proč jste mi to tajili?“ Moje slova zněla mnohem tvrději, než jsem chtěla. Matka se na mě podívala unavenýma očima.

„On tě nechtěl. Odešel hned, jak zjistil, že jsem těhotná. A tvůj otec, ten, co tě vychoval, ten tě miloval od prvního dne. Proto jsme se rozhodli, že pravda nikomu neprospěje.“

Na čem teď záleží?

Pravda nikomu neprospěje. Ta slova mi zněla v hlavě celé týdny. Cítila jsem se podvedená, ale zároveň jsem nemohla popřít, že muž, kterého jsem znala jako otce, mě opravdu miloval. Pořád mi ale vrtalo hlavou, kdo byl můj skutečný biologický otec.

Nakonec jsem se rozhodla pátrat dál. Našla jsem několik známých, kteří ho znali. Bylo zvláštní slyšet o někom, kdo měl být mou součástí, ale nikdy v mém životě nebyl. Matka o něm odmítala mluvit. Nakonec prozradila alespoň jméno.

Sama o něm od jeho odchodu nechtěla nic vědět. Našla jsem ho. Žil v jiném městě, měl vlastní rodinu, vlastní děti. Máma nechtěla, abych ho kontaktovala, ale já nemohla jinak. Byl to ale cizí člověk.

Kdo z nich mi lhal?

Setkání s ním bylo zvláštní. Podíval se na mě a já v něm neviděla nic známého. „Nevěděl jsem o tobě,“ řekl. „Kdybych to býval věděl, možná by bylo všechno jinak.“ Byla jsem zmatená. Kdo z nich mluví pravdu? Proč by mi máma lhala?

Mámy už jsem se ptát nechtěla, ale pochopila jsem, že na tom už nezáleží. Můj skutečný otec byl ten, který mě vychoval, držel mě za ruku, když jsem se bála, a učil mě jezdit na kole.

Časem jsem si dokonce začala vybavovat drobné detaily, které mi dříve unikaly. Můj otec měl světle hnědé oči, zatímco já mám tmavé. Babička jednou řekla něco o tom, že mám nos po někom jiném, ale matka ji rázně umlčela.

Už to dávalo smysl

Když jsem byla dítě, lidé mi často říkali, že nejsem rodičům vůbec podobná. Táta se tomu smál a vtipkoval: „To má asi po sousedovi!“ Nakonec jsem si uvědomila, že moje pravá rodina byla vždycky ta, kterou jsem měla.

Lidé, kteří mě milovali, ti, kteří mě vychovali, stáli při mně v těžkých chvílích a dali mi pocit bezpečí. Můj biologický otec byl jen jméno. Vzpomínám na toho „svého“, protože láska se neměří krví, ale činy. Dnes už vím, že krev není vždycky to nejdůležitější.

Rodina jsou ti, kteří nás milují, stojí při nás a obětují se pro nás. Můj otec mě možná nepočal, ale vychoval mě, chránil mě a dal mi lásku. A to je to, co mělo vždycky největší cenu.

Petra R. (57), Olomouc

Další článek
Související články
5 minut čtení
Ztráta syna pro mě byla šokem, ze které jsem se nevzpamatovala. Ale tím všechno tragické neskončilo. Kdo by řekl, že bolest bude pokračovat? Jeho žena, Linda, se postupem času začala chovat, jako bych neexistovala. A spolu s ní se mi začala ztrácet i malá Sofie. Moje vnučka. Jediný člověk, který mi po Adamovi zbyl. Proč se to děje? Obě jsme prožily stejnou tragédii. Obě jsme přišly o něko
5 minut čtení
Sedím v kuchyni svého nového bytu. Myslím na léto před dvěma lety, kdy nás nemoc mé dcery Martiny a starosti o bydlení postavily před těžkou zkoušku. Byl červenec, když mi zavolala nejmladší dcera Martina. Seděla jsem tehdy ve svém starém a rozlehlém bytě v Kladně, kde jsem bydlela třicet let. Tady jsme s manželem vychovali naše tři děti. Martinu, Zuzanu a Petra. Její hlas zněl ale tentokrát ji
4 minuty čtení
Loni zemřel můj mladší bratr Karel. Doufala jsem, že jeho odchod nás alespoň všechny zase sblíží. Jak jsem se zmýlila. Karel byl vždy svobodomyslný, proto se nikdy neoženil, neměl děti. Bydlel v chalupě na venkově, kterou po dohodě se mnou a rodiči zdědil on, protože se o ni mohl starat, zatímco já bych na to neměla peníze. Kdykoliv jsem za ním jezdila a trávila tam každou volnou chvíli. Vyn
5 minut čtení
Žila jsem jen pro své děti, Magdu a Petra. Chtěla jsem, aby měli v životě vše, co potřebovali. Myslela jsem, že jsem jim vštípila správné hodnoty. Jak jsem se pletla! Vždy byli nerozluční až do chvíle, kdy se na mých narozeninách do krve pohádali. Od mé oslavy spolu nepromluvili, a co víc, dělají si naschvály! Vždycky jsem odsuzovala kamarádky, hádající se s tchyní, nebo dokonce s rodiči. Považ
3 minuty čtení
Vždycky jsem si myslela, že když jste laskaví, vstřícní a držíte při rodině, vrátí se vám to. Právě lidé, kterým jsem důvěřovala nejvíc, mě zranili. Byla jsem prostřední ze tří dětí. Měla jsem staršího bratra Karla a mladší sestru Hanu. Společně jsme zažili mnoho, hezké i náročné chvíle, zvlášť když nás opustili rodiče. Po jejich smrti jsem to byla já, kdo se začal starat o dům, o všechno, co p
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mauricius – ostrov bílých pláží a tyrkysového moře
nejsemsama.cz
Mauricius – ostrov bílých pláží a tyrkysového moře
Ráj na zemi. Tak lze nazvat ostrov v Indickém oceánu obklopený bariérou korálových útesů tvořících lagunu s překrásnou faunou i flórou. Palmy lemující pláže s bělostným pískem, průzračná azurová voda, slunce, impozantní skaliska, vodopády a mnoho dalších krás nabízí ostrov v Indickém oceánu, asi 2000 kilometrů od pobřeží východní Afriky. Začněte působivým městem Nádherným zážitkem bude už hlavní město Port Louis na severozápadě
Odstraňují lékaři při operacích nádorů tajnou zbraň těla proti rakovině?
21stoleti.cz
Odstraňují lékaři při operacích nádorů tajnou zbraň těla proti rakovině?
Nový výzkum, provedený odborníky z The Peter Doherty Institute for Infection and Immunity v australském Melbourne, ukazuje, že lymfatické uzliny, které jsou často během operací rakoviny z těla rovněž
Jak vědomě vyvolat astrální cestování?
enigmaplus.cz
Jak vědomě vyvolat astrální cestování?
Základem astrálního cestování je stoprocentní uvolněnost vašeho těla. K tomu je vhodná relaxace – ideální je si lehnout a napínat a uvolňovat jednotlivé části těla. [gallery ids="160194,160195,160
Den plný zážitků uprostřed Jeseníků
epochanacestach.cz
Den plný zážitků uprostřed Jeseníků
Máte rádi výlety, kde je od každého trochu? Pak určitě zavítejte do Jeseníků. Do místa, kde na vás čeká krásná příroda, lehká turistika i lázeňská pohoda. Přímo ve středu Jeseníků se nachází malebná trasa, která patří mezi ty nejkrásnější v Česku. Řeč je o naučné stezce Bílá Opava. Ta vede podél zurčící horské říčky, přes dřevěné lávky i kolem
Hvězdičkování restaurací: Když průvodce na pneumatiky změnil svět gastronomie
epochaplus.cz
Hvězdičkování restaurací: Když průvodce na pneumatiky změnil svět gastronomie
Dnes je michelinská hvězda symbolem dokonalosti. Stačí jedna a restaurace se promění v poutní místo gurmánů, dvě přinesou slávu a tři, to je už gastronomické nebe. Ale jen málokdo ví, že tenhle nejslavnější kuchařský žebříček vůbec nevznikl kvůli jídlu. Jeho historie začíná mezi pneumatikami, benzínem a prachem silnic. Na přelomu 19. a 20. století Francie
První sluchátka Hermés inspirovala slavná kabelka
epochalnisvet.cz
První sluchátka Hermés inspirovala slavná kabelka
Vůbec první sluchátka od módního domu Hermès byla vyrobena experimentálním laboratoří Hermès Ateliers Horizons. Elegantní gadget si vyžádal dva roky vývoje a chlubí se ručně šitou hovězí kůží a kovovými povrchovými úpravami inspirovanými ikonickou kabelkou Kelly. Tomu odpovídá i jedinečná cena 315 000 korun. Značka Hermès se poprové ponořila do světa prémiového zvuku a
Peugeot odhaluje koncepční vůz
iluxus.cz
Peugeot odhaluje koncepční vůz
Francouzská značka Peugeot odhaluje první vizuál svého koncepčního vozu Polygon, který naznačuje směr designu i technologií budoucnosti. Nový koncept spojuje charismatický francouzský styl s vizí inov
Cizrnové medailonky s dipem
tisicereceptu.cz
Cizrnové medailonky s dipem
Tradiční cizrnové medailonky s dipem vám oživí a zpříjemní den. Ingredience 200 g cizrny 200 g bílého jogurtu 170 g řepkového oleje 50 g strouhanky 50 g sýru eidam 20 g česneku 2 vejce
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Moje sestra se musela nevěrníkovi pomstít
skutecnepribehy.cz
Moje sestra se musela nevěrníkovi pomstít
Byl to největší sukničkář v okolí, těch srdcí, co zlomil, bylo už příliš. Bohužel mezi nimi bylo i srdíčko mé sestry. A Maruška to nenechala jen tak. Byl to zkrátka pořádný prevít. Vážně si nepamatuji, že bych za celý svůj život potkala většího. Zklamaných žen a pošlapaných dívčích srdcí byly nejméně dvě desítky. Když to začal Vilda zkoušet i na
Opilý pilot přistál na Manhattanu hned dvakrát
historyplus.cz
Opilý pilot přistál na Manhattanu hned dvakrát
Je namol, přesto sedne do malého jednomotorového letadla a v noci s ním přistane na ulici v centru New Yorku! Nikomu se naštěstí nic nestane a Thomas Fitzpatrick vyfasuje u soudu u jen pokutu. Bohužel se nepoučí. Při jedné z dalších divokých pitek se nechá vyprovokovat k tomu, aby svůj šílený kousek zopakoval!   Často
Leimbergerová mu dala děti i lásku, svatby se ale nedočká?
nasehvezdy.cz
Leimbergerová mu dala děti i lásku, svatby se ale nedočká?
Kdy dojde herečce ze seriálu Ratolesti Evě Leimbergerové (43) trpělivost? Možná už brzy. Řadu let žije s Francouzem, s nímž má dvě děti ve věku sedm a osm let. Kvůli své lásce herečka obětovala trv