Manžel od nás odešel, když byla naše dcera Eliška ještě malá. Nechtěla, abychom zůstaly samy, a tak si usmyslela, že mi najde ženicha.
Dcera mi zhruba od svých sedmi let dohazovala nápadníky. Asi to zní jako legrácka, ale pro mě to byl horor. Jsem nesmělá, kdyby moje holčička zdědila mou povahu, ani ve snu by ji nenapadlo zásobovat mě potenciálními ženichy.
Naplňovalo mě hrůzou, když jsem uslyšela děsivé: „Mami, hele, líbí se ti tamten pán?“ Zahučela jsem: „Nelíbí a nech toho. Dobře víš, že jsem ti to zakázala.“ V očích jí plavala nevinnost, když mi tichým líbezným hláskem odpovídala: „To je škoda.
Už s ním máme rande, dnes v pět hodin v cukrárně.“ Tohle bylo dnes a denně. „Kdybys jí opatřila normálního tátu, tak by se to nedělo,“ konstatovala moje matka. „Ty jsi holt chtěla něco extra, panečku. Fotbalistu.
No a ten tě odkopl jako mičudu.“ Poděkovala jsem jí za citlivý rozbor a již s ní na toto téma nikdy nehovořila. Elišce jsem znovu přísně zakázala vyhledávat mi ženichy.
Tamten pán
Záhy se to stalo zas. Byly jsme spolu v penzionu na Lipně. Cítila jsem se jako znovuzrozená, vzduch voněl jarem. Protože v práci mívám frmol, vychutnávala jsem si klid. Po večeři jsem Elišce objednala zmrzlinový pohár a sobě sklenku vína.
„Líbí se ti tamten pán?“ uslyšela jsem ke své hrůze. Nemilosrdně pokračovala: „Podle mě je moc hezký. Říkal, že si přisedne klidně hned, jakmile zamávám.“ Zamávala.
Než jsem ji stačila okřiknout, už tu seděl chlapík, pohledný tak moc, že jsem zmateně zauvažovala, zda jsem ho neviděla v nějakém filmu. Objednal lahev vína a vyprávěl legrační historky, Eliška se válela smíchy.
Za hodinu se rozloučil a spěchal k sousednímu stolu, kde, jak vysvětlil, na něho čeká jeho partner. Eliška se mylně domnívala, že je to pro mě ten pravý. „Je bezva, že je kadeřník,“ usmívala se. „Ostříhá nás zadarmo.“
Šikovná
Po příhodě s homosexuálním kadeřníkem jsem z ní potisící vymohla slib, že už to opravdu nikdy neudělá. Nemohla jsem tušit, že průvodčímu ve vlaku, který nás vezl domů z víkendu, položí spontánní otázku:
„Hele, a ty nejsi na kluky, že ne?“ Překvapený kontrolor jízdenek ji ujistil, že se mu líbí ženy. „A líbí se ti moje máma?“ vyzvídala. „V životě jsem tě neuhodila, ale teď…“ nadechla jsem se. „Nechte ji, je šikovná,“ bránil dítě zaměstnanec drah.
„Klidně začnu s tvou mámou chodit,“ rozhodl. „A kdyby si mě vzala, budete jezdit vlakem zadarmo.“ A tak se také stalo, po téhle trapné epizodě mě pozval na kávu a byla ruka v rukávě.
Hana (66), Hranice