Domů     Měli jsme o štěstí bojovat!
Měli jsme o štěstí bojovat!
6 minut čtení

Tehdy jsem ještě studovala na vysoké škole. Naskytla se možnost vyrazit na Slovensko na studijní pobyt, to jsem ovšem netušila, jak moc mi tato cesta změní život.

Tehdy jsme byli ještě jedna země, přece jen to ale byla dálka, takže jsem to vnímala jako zpestření, že někam vyrazím. Cítila jsem, že potřebuji nějakou změnu, a toto byla příležitost, jak poznat něco nového.

Přece jen jsem ještě bydlela u rodičů a tohle byla možnost užít si trochu nevázaného života bez dozoru. Nechtěla jsem vyvádět vylomeniny, ale na tu volnost jsem se těšila.

Potkala jsem osudovou lásku?

Najednou jsem byla v cizím městě. Nebyla jsem na to zvyklá, s rodiči jsme na dovolené moc nejezdili. Zpočátku jsem byla vykulená, ale všude byli samí studenti a já si brzy našla kamarády. A už to jelo.

Poznávala jsem nejen studentský život na východě, ale také diskotéky. A na jedné takové tancovačce jsem potkala Davida. Byl to krásný chlap. Vysoký, sportovní typ. Trošku takový lamač dívčích srdcí. Naše pohledy se střetly u baru, kde bylo rušno.

Když jsem ale odešla na toaletu, minuli jsme se v uličce. Možná si to naplánoval. Jak jsme byli vedle sebe, hned jsem si všimla, jak krásně voněl. Pak jen stačilo, aby se na mě podíval modrýma očima.

Usmál se a mně se zatočila hlava a podlomila kolena, ale každý jsme si šli zase ke svým kamarádům. Jenže já byla jako omámená a nemohla jsem na něj zapomenout. Do toho podniku jsme chodili častěji a já doufala, že toho neznámého znovu potkám. Nestalo se.

Můj milovaný, kde jsi?

Můj odjezd se blížil a já se smířila s tím, že jeho krásné oči a ona vůně zůstanou jen v mých vzpomínkách. Jenže pak jsem šla do samoobsluhy. A tam jsem ucítila onu vůni. Hned jsem se rozhlížela, věděla jsem, že tam je. Vešla jsem mezi regály s kompoty.

Okamžitě jsme se poznali. „Neznáme se?“ začal konverzaci. Ano, vím, banální věta. Ale dali jsme se do řeči. Zajímal se o to, co dělám. Pozval mě na kávu. Sice jsem měla přednášku, ale toto bylo přece přednější.

David už pracoval, měl lukrativní místo a… přítelkyni, kterou si měl brát. To mě zklamalo, i když nevím, co jsem si od toho slibovala. I tak jsme si vyměnili adresy a telefony. A naše cesty se rozešly.

Stále v mé mysli

Po návratu domů jsem na Davida pořád myslela. Nemohla jsem se soustředit ve škole, zažehl ve mně něco, co žádný jiný kluk. Dřív jsem koketovala se spolužáky, najednou jsem na to neměla ani pomyšlení.

Nevydržela jsem to a zkusila mu zavolat. Z budky. Tehdy to vzala jeho partnerka, tak jsem zavěsila. Po týdnu jsem to zkusila znovu. A uslyšela jsem ten medový hlas. Říkal, že na mne také vzpomíná.

Povídali jsme si a slíbili si, že se uvidíme. Ale nebyli jsme konkrétní. Uběhl měsíc a on najednou volal. Z budky. Té, z níž jsem mu volala já. Byl blízko našeho domu.

Začal žhavý románek

Říkal mi, jak jsem mu zamotala hlavu. Že s partnerkou to skřípalo a já bych mohla být důvod, aby to rozsekl. Stali se z nás milenci se vším všudy. Sliboval, že se s přítelkyní rozejde, ale stále nebyla vhodná příležitost. A pak to přišlo.

Jak udržoval paralelní vztahy, jeho přítelkyně otěhotněla. Nedalo se nic dělat, musela jsem vyklidit pole. Uběhly asi tři roky. Já už pracovala. Když jsem šla k rodičům na návštěvu, protože jsem již bydlela jinde, maminka mi dala telefonní číslo.

Volal prý nějaký David, kamarád ze Slovenska. Byl opět blízko a chtěl mě vidět. Rozum říkal „ne“, srdce „ano“. Zavolala jsem mu. Byl čerstvě rozvedený, žena ho prý opustila kvůli někomu jinému. A tak jsme spolu začali chodit.

Zařídil si, aby byl zástupce firmy u nás v Česku. Byli jsme oba tak zamilovaní, plánovali jsme si krásnou budoucnost. Po nějaké době mě požádal o ruku. Plakala jsem štěstím.

Byl to velký podraz

Vše tak krásně plynulo, že mě nenapadlo, že se něco pokazí. David vídal svoji dceru, neměli s bývalkou spolu problém. Jednou takhle opět odjel na Slovensko s tím, že se za týden vrátí. Jenže najednou mi volal, že se pobyt prodlouží.

Prý nějaké komplikace ohledně zdraví dcerky. Když jsem se ho po týdnu ptala, co se děje, říkal, že mi vše řekne po návratu. To jsem se bála.

Lákala ho zpátky

Když se David vrátil, řekl mi, že mu žena řekla, že se chce vrátit. Že udělala chybu. Vždyť byli rodina! Prý nechtěl, ale ona mu vyhrožovala, že jestli ji nevezme zpět, postará se, že už dceru neuvidí. David se hrozně vylekal.

Tvrdil, že jeho bývalá měla příliš dlouhé prsty, pocházela z tzv. dobré rodiny. Mohla by zničit i jeho, připravit ho o místo. A možná i mě. Nechtělo se mi tomu věřit.To, co se stalo, mě naprosto zničilo.

Pořád jsem ho milovala

Pořád jsem Davida moc milovala. Na druhé straně jsem ho i nenáviděla za to, co mi udělal a jak zbaběle se zachoval. Jenže pak jsem koukla na ten prsten. Jak to mohlo tak skončit? Přesto všechno jsem si s ním mnoho let psala.

Byly to krásné a dlouhé dopisy plné lásky a pochopení. Tvrdil, že to dělá jen kvůli dceři, kterou opravdu miluje. Přál mi jen to nejlepší. Už nikdy jsme neměli odvahu se osobně setkat.

Znala mě moc dobře

A co já? Vdala jsem se za Honzu. Miloval mě. Já jeho asi taky. Ale ta láska jako s Davidem to nebyla. Věděla jsem celou dobu, komu patřilo mé srdce nejvíc,

ačkoli jsem se vdala a mám dvě děti. Po mnoha letech se mi ozvala jakási Hedvika. Hledala mě v domě mých rodičů, z něhož jsme měli chalupu. Dostala kontakt od sousedů. Jakmile jsem ji spatřila, hned jsem v ní Davida poznala.

Po tátově smrti prý našla moje dopisy, které si David pečlivě schovával. Když si je přečetla, pochopila náš láskyplný vztah a vyčítala si, že otec zůstal s její matkou jen kvůli ní.

Všichni jsme byli nešťastní

Vztah to nebyl dobrý a trpěla i Hedvika, na kterou byla náročná máma i zlá. Bylo mi jí líto. A smutno z toho, že jsme měli s Davidem bojovat víc. Nebo najít odvahu vidět se alespoň na podzim života. Nestihli jsme to.

Simona K. (74), Kolín

Související články
3 minuty čtení
Byly jsme jen dvě. Já a moje dcera Klára. Bez jejího otce, bez velké rodiny, bez zázemí. Ale měly jsme sebe. A teď už ji nemám. Nám to stačilo. Byla moje radost, moje světlo, moje všechno. Když jsem večer zavírala oči, děkovala jsem, že ji mám. A ráno jsem vstávala s myšlenkou na ni. Smála se s hlavou zakloněnou, vždycky trochu víc než ostatní. Jako by říkala, že se nebojí života. Smála se.
4 minuty čtení
Musím se svěřit se zradou, která ještě dnes pálí jako čert. Ta zrada přišla od někoho, kdo mi byl nejbližší. Moje vlastní sestra mi přebrala manžela. Tomáše jsem poznala na vysoké škole. Byl to kluk s neposednými kudrnatými vlasy a smíchem, který dokázal rozzářit i ten nejtemnější den. Zamilovali jsme se do sebe rychle a bezhlavě. Po dvou letech jsme se vzali a založili rodinu. Měli jsme dvě
3 minuty čtení
V lásce jsem bohužel neměla štěstí. Provdala jsem se za agresivního alkoholika, život s ním byl nesmírně těžký a také smutný. S manželem jsme se po dvaadvaceti společných letech nenáviděli na život a na smrt. Po rozvodu jsem přemítala, zdali mám nějakou hezkou vzpomínku, alespoň třeba jedinou, ale mozek mi ji odmítal vydat. Vybavovaly se mi jen samé zlé věci, jako by se žádné dobré neuskutečnil
3 minuty čtení
Byla jsem ještě malá holka. Já a mé spolužačky jsme obdivovaly jinou dívku. O sedm let starší a velmi krásnou. Tak jsme se jí chtěly ve všem vyrovnat. Bylo jí patnáct a jmenovala se Eliška. Krásná, jiná než všechny ostatní. Měla dlouhé blond vlasy, které se leskly na slunci jako medový samet. Její oči byly velké a modré, skoro jako by se v nich zrcadlil celý svět. Nesmírně krásná dívka, kterou
5 minut čtení
Každé léto jsem jezdila za prarodiči do malé vesnice, která byla tak odlehlá, že by ji málokdo našel na mapě. Ale tam jsem našla toho nejlepšího člověka. Zde jsem trávila dny plné dobrodružství, smíchu a bezstarostnosti. Hlavně díky němu. Mému nejlepšímu kamarádovi Tomášovi. Byl o rok starší, s hnědýma očima, které byly vždy plné zvědavosti. Jeho smích byl nakažlivý. Vzpomínám si, jak jsme si h
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Elegantní penthouse v lyžařském ráji
rezidenceonline.cz
Elegantní penthouse v lyžařském ráji
V srdci lyžařského města Aspenu v americkém Coloradu stojí dům, na jehož střeše se nachází rozlehlý luxusní byt, poskytující svým obyvatelům dokonalé místo k životu. Čistý a vzdušný interiér, plynule navazující na terasu, září teplem a třpytivým horským sluncem. Aspen, dnes velmi známé lyžařské středisko obklopené pohořím Rocky Mountains, vznikl původně jako místo těžby stříbra. Během devatenáctého století
Zoo Jihlava: Zvířecí svět uprostřed města
epochanacestach.cz
Zoo Jihlava: Zvířecí svět uprostřed města
Zahrada, která vás vtáhne do světa zvířat a přírody – Zoo Jihlava je ideálním místem pro všechny, kteří hledají zážitky plné dobrodružství, poznání a zábavy. V srdci Vysočiny na necelých 10 hektarech se vydáte na expedici takřka celým světem. Více než 250 druhů zvířat a přes 1500 jedinců vytváří unikátní svět, kde si na své přijdou
Bez kapesníku ani ránu
nejsemsama.cz
Bez kapesníku ani ránu
Venku je už krásně teplo, a vy přesto pořád smrkáte a rýma vás ne a ne opustit? Nejspíš máte chronickou rýmu. Někdy se jen lehká viróza může protáhnout i na několik týdnů a vyústit v chronickou rýmu. Jak se s tímhle trápením co nejdříve poprat a co na chronickou rýmu zabírá? Rýmu, tu klasickou, dostane občas téměř každý. Může ji způsobit virová či bakteriální infekce, případně alergie. Většinou přejde
Poprvé ve vzduchu: Když dinosaurus dostal křídla
21stoleti.cz
Poprvé ve vzduchu: Když dinosaurus dostal křídla
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bav
Lenin: mistrovské dílo balzamovačů, Nebo precizní podvod?
enigmaplus.cz
Lenin: mistrovské dílo balzamovačů, Nebo precizní podvod?
Rudé náměstí v Moskvě je 19. března 1934 plné návštěvníků, z nichž většina míří do mauzolea ruského komunistického politika Vladimira Iljiče Lenina (1870–1924). Společně s davem pomalu kráčí i 46letý
Luminox a FORCE BLUE spojují síly v ochraně světových oceánů
iluxus.cz
Luminox a FORCE BLUE spojují síly v ochraně světových oceánů
Hodinářská značka Luminox, které důvěřují příslušníci Navy SEALs i dobrodruzi, oznámila své oficiální partnerství s FORCE BLUE, jedinou neziskovou organizací na světě, která přeškoluje a nasazuje býva
Smrt ukázala, jak jsme si byly blízké
skutecnepribehy.cz
Smrt ukázala, jak jsme si byly blízké
Našla jsem skrýš s fotografiemi. Zjistila jsem, že mě s babičkou spojuje symbol draka, který mě zavedl na novou životní cestu. Když mi zemřela babička, bylo nutné vyklidit její domek. Já si vzala na starost půdu, kam by se rodičům špatně dostávalo. Byla plná prachu a krámů, žádné poklady jsem nenašla. Až když jsem měla
Mezinárodní den autismu: Nové naděje v léčbě díky pupečníkové krvi
epochalnisvet.cz
Mezinárodní den autismu: Nové naděje v léčbě díky pupečníkové krvi
Autismus je jako strašák společnosti. Zatímco podvědomě s sebou nese předsudky z předsudků, konkrétně už ovlivňuje schopnost dítěte komunikovat, navazovat vztahy a zapojit se do běžných aktivit. Někteří jedinci s poruchami autistického spektra (PAS) vykazují mimořádné schopnosti, například v matematice, jazycích nebo umění, jiní čelí výzvám, které komplikují jejich každodenní život. Právě dnes si připomínáme
Bez léků se Locklear už nikdy neobejde
nasehvezdy.cz
Bez léků se Locklear už nikdy neobejde
Doby, kdy po ní muži šíleli a ženy jí záviděly její výjimečnou krásu, jsou už k její smůle dávno pryč. Bývalá hvězda amerického seriálu Melrose Place Heather Locklear (63), která má za sebou tvrdý bo
Od medúzy po houby: Když je jídlo hazardem se životem
epochaplus.cz
Od medúzy po houby: Když je jídlo hazardem se životem
Japonci si pochutnávají na jedovaté medúze ečizen kurage, na Jamajce zase riskují s nezralým ovocem ackee. A co teprve lesní houby, kde i v Česku může záměna skončit tragédií? Přečtěte si o pokrmech, které lákají svou chutí, ale mohou vás stát život. Ečizen kurage – je libo jedovatou medúzu? Ta chuť za riziko stojí, tvrdí
Japonci nedobyli Koreu ani na druhý pokus
historyplus.cz
Japonci nedobyli Koreu ani na druhý pokus
Korejské námořnictvo utrpělo v bitvě u Pusanu strašlivý debakl, zbyla mu jen hrstka lodí. Admirál I Sun-sin, jemuž král opět svěřil nejvyšší velení, se přesto nevzdává. Znovu prokáže své výjimečné schopnosti. Střetne se s velkou japonskou přesilou a slavně zvítězí! Hospodařit na malém kousku půdy jako jeho otec nebude. Dospívající Hidejoši Tojotomi (1537–1598) z rodné
Křupavé okurčičky
tisicereceptu.cz
Křupavé okurčičky
Okurková sezona nemusí být nudná, zvlášť, když si můžeme tyhle zelené pochoutky naložit do láku. Potřebujete 400 g okurek 3 kuličky pepře 2 kuličky nového koření 1 bobkový list ½ lžičky hořč