Domů     Máma o znásilnění věděla
Máma o znásilnění věděla
6 minut čtení

Mé dětství bylo tak strašné, že jsem se z něho dodnes nevzpamatovala. Těch pár let mi naprosto zničilo celý život, který pořád žiju a který nemá konce.

Všechno přišlo tak nějak plíživě a nenápadně. Dodnes mi to ale nahání hrůzu, někdy pořádně nemohu ani spát. Ani dneska to nejde. Jenže nejde o hnusný sen. Vzbudil mě strašlivý kravál.

No jo, Vojta zase přišel opilý do naší kolonie a teď se hádá s Frantou o peřinu. Jenže je to Frantova peřina. On ji přece našel u kontejneru jako první.

Nějak přežívám

Já mám kliku, že mi jedna hodná paní dala starý spacák. Teď v tý zimě si tu ležím v teploučku jako královna. Ale ne nadlouho. „Vstávej Terko,“ řve na mě. Dostala jsem pořádný kopanec od Franty přímo do ledvin.

„Vylez z toho spacáku, chci se taky ohřát!“ Poslušně vylézám a celá se klepu zimou. Franta mě ještě hrubě odstrčí. „Vypadni a neruš!“ Cítím, že si také pořádně přihnul, tak raději uhnut. Odcházím směrem k nádraží a celá se klepu vzteky. Jak já ty chlapy nenávidím!

Kdy to všechno začalo

Ano. Chlapy strašně nenávidím. Nejraději bych byla, kdyby úplně zmizeli z tohoto světa. Planeta bez mužskejch. No to by byla pohoda. Na ženský tedy rozhodně nejsem. I když jsem to také zkoušela.Ne, to nejde. Ale chlapi mi zničili život.

Byly mi dva tři roky, když si máma domů přivedla toho frajera. Vlastního tátu jsem nikdy nepoznala. Myslím si, že ani máma přesně nevěděla, kdo to byl. Zato tenhle náhodný otčím se mi věnoval důkladně. Ale jinak, než by měl.

Nikomu to nepřeju, ani svým největším nepřátelům. A že jsem si jich na cestě životem také dost nadělala.

Jen se tak mazlil

Pamatuju si, jak mě hned od začátku osahával. Myslela jsem si, že to tak má být. Prostě se se mnou mazlil. Bylo to jediné mazlení, které jsem poznala. Nevěděla jsem, jak má správně vypadat. Mámu nikdy nenapadlo, aby mě objala nebo přitulila na klín.

Ale otčím mě pořád otlapkával těma svejma pazourama. Šimral mě, vyhazoval do vzduchu, kousal do ucha. Bylo mi to nepříjemné, ale neměla jsem odvahu ani sílu se mu vzepřít.

Prostě mě znásilnil

Když jsem trochu povyrostla, otčím už se s mazlením nespokojil. Chtěl víc. Mnohem víc! A tak mě znásilnil. Nebylo mi ještě ani dvanáct. A pak už se i tohle stalo samozřejmou součástí mého života. Dlouho jsem se bála, ale nakonec jsem to šla říct mámě.

Myslela jsem si, že mi pomůže nebo mi poradí, co dělat, aby mě to tak nebolelo. Jenže neřekla vlastně vůbec nic. Jen mě poklepala po rameni a řeklo. „No jo, už je z tebe ženská.“

Bratr taky rád

Můj otčím měl ještě bráchu. Jednou k narozeninám mu jako dárek předhodil mě. Bylo mi skoro patnáct a měla jsem najednou dva milence. Otěhotněla jsem. Ani nevím s kterým z nich. Než jsem stačila navštívit poprvé v životě gynekologa, přišel samovolný potrat.

Tu situaci jsem neunesla a utekla jsem z domova. Poprvé v životě jsem se ocitla na ulici. Byla jsem sama a nikdo mě nehledal. Máma nejspíš byla ráda, že jí nevisím na krku.

Nevěděla jsem, jak se chovat

Nic jsem neuměla. Měla jsem jen základní vzdělání, žádnou práci, žádné peníze. Ani nevím, jak jsem tu základní školu zvládla, ale zvládla. Zatímco jiné holky už plánovaly další školy a celý svůj život si malovaly podle filmů, já neměla žádné plány.

Jen jsem chtěla zmizet. Neuměla jsem vůbec jednat s lidmi. Hlavně s mužskými. Prostě jsem brala jako samozřejmost, že si se mnou budou dělat, co chtějí. A pak mi za to možná dají trochu najíst nebo mě nechají někde v teple přespat.

Jejich naprosto bezohledné chování vůči mně, mi připadala naprosto normální a běžné. Až do chvíle, než jsem potkala Hanu.

Hodně mě naučila

Hana byla šlapka. Ale taková lepší. Začala mě školit, jak to v životě chodí. Říkala mi, že si musím mužský vybírat já a ne oni mě. Trošku mi pomohla dát se do kupy a vzala mě mezi své klienty. To byla panečku jiná sorta, než houmáči z ulice.

Ale výsledek byl nakonec stejný. Byli to stejně nechutní chlapi. V té době už jsem měla na mužské dost velkou alergii. Psychickou, ale i fyzickou. Stalo se mi, že když na mě jen sáhl, pozvracela jsem se. A když mě jeden za to začal fackovat, popadla jsem nůžky a párkrát ho bodla.

Kriminál mě poučil

Chlapík přežil, ale mě zavřeli. Kriminál byl vlastně dobrý. Měla jsem střechu nad hlavou a poznala jsem tam Verunku. Tolik moc jsem toužila alespoň po nějakém citu v mém životě, že jsem si vsugerovala, že ji miluju. Odešla na svobodu o půl roku dřív.

A já pochopila, že sice se mi hnusí chlapi, ale že nemůžu být ani na ženské. Byla jsem vyvrhel, který nikam nepatřil. A moje cesta z basy vedla zase na ulici.

Dáda spadla s nebe

Vrátila jsem se opět do svých zajetých kolejí. Potloukala jsem se po ulici. Začal se tam o mě obětavě starat Márty. Takový starší chlapík. Bral mě spíš jako svou dceru, i když měl občas i jiné nároky. Nosil mi jídlo, dbal, aby mi bylo teplo.

Snažil se mě bavit. Jenže můj odpor k chlapům nepřekonala ani jeho dobrota. A pak se objevila terénní pracovnice Dáda. Rázná, nesmlouvavá, věčně rozesmátá. Naprosto mě uchvátila. Jasně mi ře­kla, že takhle to dál nejde. A že se musím dát do pořádku, jinak jsem nadobro skončila.

Mám práci a radost

Dáda mi sehnala brigádu. Na nádraží pracuju v bufetu. Od příštího týdne budu bydlet v azyláku. Brzy mi bude šestapadesát a možná se konečně začíná v mém životě blýskat na lepší časy.

Ale nic už se nezmění na tom, že někde možná ještě žije moje matka, které já nedokážu odpustit. Že jsem kvůli ní zůstala sama, bez rodiny a bez dětí. A také už nikdy nezměním svůj postoj k mužům. Jen se musím naučit se jim postavit.

Už si nenechám od nich všechno líbit. Můj život dosud stál za starou belu, ale na ty další roky chci něco lepšího.

Tereza N. (55), Brno

Související články
2 minuty čtení
Můj vnuk Adam byl vždy hodný a usměvavý chlapec, který nikdy neváhal podat pomocnou ruku. Jednou mu ale síly málem nestačily... Přišlo to náhle a nečekaně, život je křehký a smrt tak rychlá! Scházelo málo, a mohla jsem dnes číst vnukovo jméno na našem hřbitově. Náš Adam studoval střední školu a byl až po uši zamilovaný do spolužačky Haničky. Plánovali si, že se po maturitě vezmou. Pravidelně
5 minut čtení
Růže byly moje radost. Proto mě zabolelo, a pak i rozčílilo, že si někdo dovoluje mi je krást! Některé keře jsem měla víc než dvacet let, jiné jsem dosazovala postupně, když se objevila nová odrůda, která mě zaujala. Na jaře jsem je pečlivě stříhala, v létě zalévala za svítání a každý nový květ mě potěšil stejně jako poprvé. Nešlo jen o zahradu, bylo to moje místo, kde jsem si čistila hlavu, od
3 minuty čtení
Když se ukázalo, že si manžel našel milenku, rozhodla jsem se trpělivě vyčkávat, přesvědčena, že se dříve či později vrátí k rodině. Možná je to jedna z nejtěžších věcí na světě. Ale každý, kdo s tím má nějaké zkušenosti, se zapřísahá, že pokud odpustíte, znatelně se vám uleví. Když se ke mně doneslo, že si manžel pořídil milenku, zaťala jsem zuby a rozhodla se počkat, až ho poblouznění přej
3 minuty čtení
Když mi bylo dvacet, potkala jsem ženu, která se stala mojí druhou rodinou. Nikdy by mě nenapadlo, jak se může pevné přátelství rozplynout. Jmenovala se Jana a poznaly jsme se v práci. Na první pohled jsme byly úplně jiné. Já jsem byla opatrná, všechno jsem si plánovala a dlouho přemýšlela, než jsem něco udělala. Jana byla spontánní, smála se nahlas a dokázala z obyčejného dne udělat malý zážit
5 minut čtení
Život, který jsem budovala přes čtyřicet let, je teď v troskách. Za tuhle prohru si ale mohu sama. To já udělala chybu a pak o ní ještě řekla bratrovi. Ten zařídil zbytek zkázy... Když jsme byli malí, s bratrem Jiřím jsme drželi při sobě za všech okolností. Byl o tři roky starší a odjakživa měl pocit, že mě musí chránit. Vozil mi z města bonbóny, zastával se mě před kluky ze školy a pokaždé stá
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
epochanacestach.cz
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
Jen málokteré místo v České republice nabízí tolik rozmanitých zážitků na tak malém území jako údolí řeky Desné v srdci Jeseníků. Během jediného dne můžete nahlédnout do útrob jedné z nejvýznamnějších vodních elektráren v Evropě, vydat se na horské hřebeny, projet se na koloběžce a den zakončit poznáváním památek ve Velkých Losinách nebo v termálním
Jahodová bruschetta
tisicereceptu.cz
Jahodová bruschetta
Předkrm, který v sobě spojuje jemnost jahod s ostrostí balzamikového octa, vás příjemně překvapí nenadálou lahodností. Potřebujete 1 bagetu (nebo 4 krajíce bílého chleba) 250 g jahod 1 lžíci b
Jak jít do boje s celulitidou a jasně vyhrát
nejsemsama.cz
Jak jít do boje s celulitidou a jasně vyhrát
Ano, jde to! Vrhněte se do lítého boje s nevzhlednými ďolíčky všemi způsoby – úpravou stravy, cvičením, krémy a lymfatickými drenážemi, a úspěšný výsledek se dostaví. Přistihla jste se, že si v zrcadle prohlížíte své hýždě, stehna a v duchu si říkáte – už to není, co to bývalo? Nač skládat zbraně. S nahromaděnými podkožními tukovými buňkami, které způsobují nevzhledné ďolíčky či hrbolky,
Skončí Solaříková s přítelem kvůli dítěti?
nasehvezdy.cz
Skončí Solaříková s přítelem kvůli dítěti?
Karty se opět zamíchaly? Ještě donedávna vše nasvědčovalo tomu, že herečka ze seriálu Specialisté Patricie Solaříková (37) hoří celým svým srdcem pro přítele, tvůrce videí Alexe Grigorieva (38). Teď
Našla jsem ji v čekárně
skutecnepribehy.cz
Našla jsem ji v čekárně
Do nemocniční čekárny jsem přišla o něco dřív. Byla tam jen jedna žena. A toto setkání mi změnilo život. Sedla jsem si naproti ní. Krátce jsme se na sebe usmály a každá se začetla do svého časopisu. Od první chvíle jsem měla zvláštní pocit. Ta žena mi byla něčím povědomá. Nebylo to tím, že bych ji znala, spíš
Prostor, který roste s dítětem
rezidenceonline.cz
Prostor, který roste s dítětem
Je to svět, který se vyvíjí a proměňuje od prvních dětských krůčků až po dospívání. Správně navržený pokoj podporuje bezpečí, kreativitu, soustředění i odpočinek a reaguje na každou etapu života a specifické potřeby dítěte. Pro nejmenší je klíčová jednoduchost, měkkost a bezpečí, proto by pokoj miminka měl působit především klidně a útulně. Předškolní věk je
Emirates proměnila části Airbusu A380 a Boeingu 777 v ikonický symbol Arsenalu
iluxus.cz
Emirates proměnila části Airbusu A380 a Boeingu 777 v ikonický symbol Arsenalu
Společnosti Emirates a Arsenal odhalily na Emirates Stadium unikátní sochu The Aircrafted Arsenal Crest, která propojuje svět letectví a vrcholového sportu. Osvětlený znak vysoký 2,4 metru vznikl ručn
V přírodě je zranitelným druhem, v Zoo Praha se mláděti zoborožce kaferského daří
21stoleti.cz
V přírodě je zranitelným druhem, v Zoo Praha se mláděti zoborožce kaferského daří
Zoborožec kaferský je bez jakýchkoli debat impozantním ptákem s rozpětím křídel až 170 centimetrů. Přirozeným prostředím jsou mu africké savany, kterými si zpravidla vykračuje - drží se totiž spíše př
Muž, který prodával Brooklynský most: Podvod, kterému uvěřily desítky lidí
epochaplus.cz
Muž, který prodával Brooklynský most: Podvod, kterému uvěřily desítky lidí
Koupit si slavný Brooklynský most? Dnes to zní absurdně. Na přelomu 19. a 20. století ale podvodník George C. Parker přesvědčuje řadu přistěhovalců i důvěřivých investorů, že právě on je jeho právoplatným vlastníkem. A není to jediná památka, kterou dokáže „prodat“. Jeho neuvěřitelný příběh se stává jednou z největších legend světových dějin podvodů. New York
Tajemství hradních studní: Černé hlubiny, které rozhodují o životě i pádu hradu
enigmaplus.cz
Tajemství hradních studní: Černé hlubiny, které rozhodují o životě i pádu hradu
Na první pohled je to jen otvor v zemi. Ve skutečnosti patří hradní studna k nejdůležitějším a zároveň nejzáhadnějším místům celého hradu. Bez vody se posádka dlouho neubrání, proto stavitelé hledají
Mapa, která neměla existovat: Piri Reis a tajemství předpotopních map světa
epochalnisvet.cz
Mapa, která neměla existovat: Piri Reis a tajemství předpotopních map světa
V roce 1513 nakreslil osmanský admirál Piri Reis mapu, která podle mnohých měla vzniknout až o dvě staletí později. Na kusu gazelí kůže se totiž objevuje pobřeží připomínající Antarktidu bez ledového příkrovu, tři sta let před jejím objevením. Odkud čerpal? Existovala snad civilizace se znalostmi, jež historie dosud nezaznamenala? Píše se rok 1513, osmanský
Císař Traianus rozšířil římskou říši na maximum
historyplus.cz
Císař Traianus rozšířil římskou říši na maximum
Decebalus obnovuje zbořené pevnosti a vyzbrojuje svoji armádu. Porušil tím mírovou dohodu, což ale Traianovi příliš nevadí. Aspoň má záminku k nové válce. Brzy opět vtrhne s vojskem do Dácie a za pár týdnů přitáhne až k její metropoli. Dobýt dobře opevněné město však bude pořádným oříškem. Byl prvním římským císařem, který se nenarodil na