Může být vztah naplňující i bez erotiky? Tuhle otázku si v poslední době kladu. Já myslím, že ano, ale můj manžel je opačného názoru.

Na milování s manželem mě chuť přešla krátce po druhém porodu. Ještě pár let jsem se přemáhala, ale naše milování měla čím dál větší interval, až ustala zcela. Mně to takto vyhovuje a jsem spokojená. Ale můj manžel Tonda tím trpí a strádá.

Celá situace už pro něj prý začíná být neúnosná a snaží se pořád najít nějaké řešení. Tlačí na mě a já se začínám obávat rozvodu. S Tondou jsme spolu už skoro třicet let. Každý, kdo to číslo slyší, se zhrozí a říká, že to není možné. My dva ale víme, že je.

Spokojený vztah

Začali jsme spolu chodit už v mých patnácti letech a nějak jsme společně proplouvali životem. Zvládli jsme spolu vysokou školu, najít si práci, založit rodinu, opravit dům a zvelebit zahradu.

Žijeme si poklidný život s našimi dvěma dětmi, přes léto na zahrádce pěstujeme zeleninu a v zimě si užíváme okolních hor.

S dětmi jsme zvládli i pubertu, kdy s nimi někdy byla těžká domluva. Vždy jsme se ale s Tondou ve všem doplňovali, a co se týče výchovy, tak jsme táhli za jeden provaz. Nikdy jsem si na nic nestěžovala. Můj muž je úžasný táta a skvělý manžel a kamarád.

Také zastane veškerou práci kolem domu a najde si čas i na nás s dětmi. Zdálo by se, že je vše ideální a my jsme pár jako z pohádky. S Tondou však mezi sebou máme jeden problém. Už několik let máme vztah bez sexu. Ani nevím, kdy jsme se milovali naposledy.

Po sblížení netoužím

Mně to tak vyhovuje, ale manžel se s tím prostě vůbec nedovede smířit. Na jednu stranu ho chápu a ráda bych to změnila. Vnitřně však cítím, že to nebude vůbec tak jednoduché. Přemýšlím, kdy to vlastně celé vzniklo.

Měla jsem těžký druhý porod a nebylo pro mě lehké vrátit se zpět k normálnímu milostnému životu. Několik let potom jsme se občas milovali. Bylo to třeba jednou dvakrát do měsíce a vždy to bylo na jeho popud. A mně to vůbec nechybělo.

Milování mě nezajímalo

Málokdy se stalo, že bych Tondu k sexu vyzvala já. Někdy jsem neměla vůbec chuť, ale kvůli němu jsem se nechala přemluvit. Nakonec se mi to vždy líbilo a byla jsem spokojená, ale sama jsem na to nikdy myšlenky neměla. Jak roky plynuly, milovali jsme se čím dál tím méně.

Zřejmě Tondu přestalo bavit pořád se mě doprošovat a všechno iniciovat. Rozuměla jsem tomu a trošku jsem z něj cítila podráždění a zklamání. „Ty po mně vůbec netoužíš,“ konstatoval smutně jednou večer a mně se zdálo, že na všechno rezignoval.

Sama jsem tomu ale neuměla poručit a to, že jsme začínali mít vztah bez sexu, mi vyhovovalo.

Nemusela jsem nic řešit a do ničeho se nutit. Myslela jsem, že tento problém už máme vyřešený, a nad tím, jak to řeší můj muž, jsem se nechtěla ani zamýšlet. Hlavní bylo, že po mně nic nechce a doma vše fungovalo.

Mám nějaký blok

Prostě mi to celé vyhovuje a jsem schopna takto žít. Tonda je však nespokojený a opět to se mnou v poslední době začal několikrát řešit. „Je mi líto, Dano, ale mít manželství bez sexu je pro mě prostě neúnosné a myslím, že už to nedokážu dál akceptovat. Budu vděčný za jakoukoli milostnou aktivitu,“ sdělil mi.

Já ale v sobě cítím nějakou zábranu a je mi to celé nepříjemné. Domluvili jsme se tedy, že se zajdu poradit se svou lékařkou a uvidíme, co se s tím dá dělat. Evidentně mám v sobě za ty roky nějaký psychický blok, se kterým se sama nemohu poprat.

Bojím se konce

Tondu miluji a rozhodně kvůli tomu nechci rozbít naši rodinu. I když je pro mě nyní vztah bez sexu naprosto vyhovující a v pořádku, musím s tím něco začít dělat. Pro manžela to je zřejmě možný důvod k rozvodu. Chápu ho a nic mu nevyčítám. Vlastně se divím, že si dodnes ještě nikoho nenašel…

Také jsem vždy milování brala jako výraz lásky, náklonnosti a zalíbení v tom druhém. Vím, že je to nedílná součást každého vztahu a k manželství to patří. Jistě se nám podaří najít nějaké východisko a kompromis. Nerada bych přišla o rodinu kvůli tomu, že chci sobecky žít vztah bez sexu.

Dana N. (51),Hradec Králové