Domů     Ze zlatokopky jsem se stala zamilovanou ženou
Ze zlatokopky jsem se stala zamilovanou ženou

Stýkala jsem se se starším mužem a současně chodila se svým vrstevníkem, musela jsem se rozhodnout, čemu dám přednost. Zda pohodlnému životu nebo vášni.

Vracela jsem se v podvečer domů z práce, když mě u vedlejšího domu zastavil cizí muž a lámanou češtinou mi vysvětlil, že hledá mého souseda. Poznala jsem, že je to Němec, a protože jsem němčinu ovládala dobře, dala jsem se s ním do řeči.

Dozvěděla jsem se, že se jmenuje Joachim a s mým sousedem hraje v kapele v Německu.

Byl to milý chlapík. Nakonec mě požádal, zda bych sousedovi nevyřidila vzkaz. Souhlasila jsem. Na rozloučenou se mě ještě zeptal, kde bydlím a jak se jmenuji. „Bydlím tady vedle a jsem Monika,“ odpověděla jsem a pomyslela si, nač to potřebuje vědět. Sousedovi jsem vzkaz vyřídila.

O několik dní později u mě k večeru někdo zazvonil. Myslela jsem, že to je některá z kamarádek, přede dveřmi ale stál Joa­chim. Držel v ruce velkou čokoládu. „To je malá pozornost pro vás, slečno, za ochotu,“ řekl.

Zrovna jsem si uvařila kávu, která zavoněla až na chodbu a Joa­chim nasál její vůni.

Pozvání na kávu

Poznala jsem na něm, že by rád šel dál, a tak jsem ho pozvala. Při kávě jsme si příjemně popovídali a já se dozvěděla, že je již třetím rokem vdovcem, je mu padesát devět let a bydlí nedaleko hranic. Jeho koníčkem je hudba. Docela mě jeho věk překvapil, vypadal mladší.

Při jeho odchodu jsme se vyměnili telefonní čísla. I když byl můj nový známý o třiatřicet let starší než já, líbil se mi. Byl to šaramantní pán. Opět se mi ozval za týden a vyjeli jsme spolu na výlet.

Totéž se opakovalo další víkend, výlet se ale protáhl do druhého dne, kdy jsme se rozhodli přespat v jednom malém penzionu.

Nevím, co mě to napadlo, začít si s chlapem o tolik let starším, možná to bylo tím, že jsem po rozchodu se svým stejně starým přítelem a jednom krátkém vztahu, který skončil dříve, než vlastně začal, byla téměř rok sama.

Trochu jsem se bála, co tomu řekne mé okolí, že mám známost s Němcem o víc než třicet let starším, budou mě určitě považovat za zlatokopku. Joachim za mnou jezdil nejen o víkendu, pokud někde s kapelou zrovna nehrál, ale přijel i v týdnu.

Jeho milé dárečky

Pokaždé mi něco přivezl – značkový parfém, hezké spodní prádlo, krásný stříbrný náramek, mám totiž ráda stříbro, někdy mi nechal na lince pod hrníčkem i nějakou tu marku.

Když jsem měla narozeniny, koupil mi krásné a drahé lodičky, dokonce je šel do obchodu se mnou vybírat. Že mám nový svetřík nebo šaty, si všimla i moje máma.

Ta o mém příteli ještě nevěděla, dokud jednoho dne ke mně nepřišla nečekaně a mně nezbývalo nic jiného, než ji s ním seznámit. Bylo vidět, že je překvapená, moc dlouho se nezdržela a já si od ní druhý den vyslechla do telefonu své.

„Nezbláznila ses? Vždyť tvůj táta je mladší než on! Uvědom si, že až ti bude o dvacet let více, on už bude kmet před smrtí. Nebo ho máš kvůli tomu, aby si tě vydržoval?“ Možná, že máma měla pravdu, ale mě s ním bylo dobře.

Měla jsem od něho hezké věci i nějaké peníze navíc, choval se galantně, užívala jsem si výletů jak po Čechách, tak po Německu.

Když jsem potřebovala doma něco opravit, Joachim to spravil nebo mi zaplatil řemeslníka. Co mě však nebavilo, bylo, když mě pozval na operu. On, na rozdíl ode mě, tento žánr miloval a pro mě čas, než představení skončilo, byl utrpením.

Nechtěla jsem mu to dávat najevo, bála se, že by se třeba se mnou rozešel, a to by byl konec s pohodlným životem plným pozorností a drahých věcí. O naší společné budoucnosti jsme nikdy nemluvili a já byla ráda, že na toto téma nepadla řeč.

V práci mé dvě kolegyně netušily, s kým chodím. Se svým postarším přítelem jsem se v našem městě moc neukazovala.

Kolegyně Petra se mě jednoho dne zeptala, zda nechci s ní a jejími známými vyrazit o víkendu na rockový festival. Jelikož mi Joachim zavolal, že v sobotu hraje na svatbě a přijede za mnou až v týdnu, přikývla jsem kolegyni. Tak jsem vyrazila na festival.

Petra mi představila své přátele a svého bratrance Marka. Byl to sympatický mladík v mém věku a mně neušlo, že mě neustále nenápadně pozoruje.

Petra a já jsme měli spát v domku její tety, který byl nedaleko festivalu, a zbytek naší společnosti ve stanu na její zahradě.

Byl to sympaťák

Protože byla teplá letní noc, zůstala jsem s Markem venku, povídali jsme si skoro do svítání a zbytek noci dospali pod širákem.

Tenhle sympaťák o sobě prozradil, že má rád rockovou hudbu, v létě jezdí na vodu, v zimě chodí na běžky a náhodou bydlí nedaleko ode mne.

A také to, že je od loňského podzimu sám, poněvadž jeho dívka odešla pracovat do Rakouska a vztah na dálku nefungoval. „Co kdybychom příští týden jeli spolu na vodu?“ navrhl mi. Věděla jsem, že má přijet Joachim.

A tak jsem mu nalhala, že příští týden to nepůjde, musím pomoct rodičům po malování. „A co další týden?“ byl neodbytný. Řekla jsem, že uvidím, že se ozvu. I s ním jsem si vyměnila při rozloučení telefonní číslo.

Oheň v srdci

V mém nitru se rozhořel ne oheň, ale přímo vatra. Byla to láska na první pohled – k Markovi. Joachima jsem měla ráda, ale tak nějak jinak. To, co jsem cítila k Markovi, bylo něco víc.

Když ten můj cizinec přijel, dostala jsem obrovskou bonboniéru, abych si prý osladila život.

Když se teď v létě uvidíme méně, prý bude tři soboty po sobě hrát na svatbách, takže přijede vždy jenom na chvíli v týdnu. Zjistila jsem, že mi to nijak nevadí. O tom, že jsem byla na festivalu, jsem mu samozřejmě ani neřekla.

Když jsme večer s Joachimem usínali, hladil mě po vlasech a říkal, jak mě miluje. „Doufám, že mi jsi věrná,“ dodal a políbil mě. To jsem ještě netušila, že zanedlouho už nebudu.

Sotva jsem se ujistila, že Joachim v sobotu hraje a nepřijede, zavolala jsem Markovi a za necelé dvě hodiny jsme seděli v lodi.

Večer mě Marek odvezl domů. Za týden se vše opakovalo a než jsem odešla z domova, pečlivě jsem prošla byt, abych odstranila vše, co by mohlo připomínat, že u mě byl někdy nějaký muž.

Mé obavy

Joachimův župan, včetně kartáčku na zuby a pyžamo, vše skončilo na dně skříně. Věděla jsem, že až mě Marek přiveze domů, že ho pozvu dál. Bylo to něco úplně jiného než s Joachimem. Kdyby láska svítila, nemusela bych mít doma žárovky. Jednoho jsem se bála.

Aby se Marek náhodou nedozvěděl o Joachimovi. Co by si pomyslel? Mladá, šestadvacetiletá, dívka se schází s šedesátníkem, to z vášnivé lásky asi nebude… Když se náhodou Joa­chim dozví o Markovi, bude mu taky všechno jasné.

Po několika týdnech tohoto dvojího života jsem se rozhodla vztah s Joachimem ukončit. Dopomohla mi k tomu náhoda. Naše firma otevírala pobočku padesát kilometrů daleko, a nabídli mi tam místo, které jsem s radostí přijala.

Tak jsem se rozhodla

Od Marka jsem to měla blízko do práce a tolik jsme toužili být už jenom spolu, že jsem se rozhodla se k němu co nejrychleji přestěhovat. Nejdříve jsem ale musela ukončit vztah s Joachimem. Dlouho jsem to odkládala. Nakonec jsem mu řekla, že bych chtěla mít rodinu.

Věděla jsem, že má tři dospělé děti a o další miminko už nestojí. Sice mi tvrdil, že je nám spolu dobře i tak, ale já řekla, že buďto dítě, nebo rozchod. Přišel rázný rozchod. Odstěhovala jsem se za Markem a začali jsme spolu žít.

Na naše začátky moc ráda vzpomínám. Byly krásné a plné bezpodmínečné lásky.

Po roce a půl jsme se vzali. Máme spolu dceru a dva kluky, dvojčata. Naše štěstí již trvá více než třicet let. O mém vztahu s Joachimem můj manžel dodnes neví, stejně tak já nevím nic o dalším osudu mého německého milence.

Monika (62), Plzeňsko

reklama
Související články
2.5.2024
Děláme si starost o naši dvanáctiletou vnučku. Nechtěli jsme jí sociální sítě zakázat, radši jsem se s nimi sama naučila a vymyslela malou lest. Naše Kačenka, stejně jako její kamarádky a spolužačky a obecně vrstevnice, miluje brouzdání po internetu. Neustále si něco ťuká na počítači nebo mobilu, který dostala od rodičů. Před časem z ní vypadlo, že si založila účet na jedné sociální síti a nahr
1.5.2024
Tolik jsme se těšili, jak si budeme užívat volna. Ale když ta chvíle přišla, můj muž mi začal chřadnout před očima. Musela jsem něco udělat! Do důchodu jsme se s manželem těšili, ty poslední roky v práci nás už oba zmáhaly. Snili jsme o tom, jak budeme cestovat a užívat si života, věnovat se vnoučatům, a že si snad dokonce uděláme univerzitu třetího věku. Jenže když ta chvíle konečně přišla,
29.4.2024
Když jsme se se sestrou přestěhovaly zpátky do domku po našich rodičích, okukoval nás zpoza plotu pěkný chlap. Nenapadlo nás, že se z něho stane jednou taková noční můra. Byl samá ochota, že prý když něco budeme potřebovat, je nám k službám. Máme svá tajemství Pořád vyzvídal, jak je to možné, že takové pěkné ženské jsou v domě samy. Nějak se nám nechtělo vytahovat naše životy před neznámý
29.4.2024
Dlouhé hodiny jsem maminku hledala, strachy celá bez sebe. Nakonec jsem ji našla v masně s pohledným řezníkem. Po rozvodu jsem zůstala sama a nevěděla, co dál se svým životem. Vzala jsem si k sobě maminku, která trpí stařeckou demencí. Nějaký čas nám to báječně fungovalo, než nemoc udeřila v plné síle. Maminka začala utíkat z bytu a bloudit městem. Při jedné takové výpravě zabrousila na místo,
28.4.2024
Byli jsme přehnaně důvěřiví a uvěřili jí. Ženě, která o sobě tvrdila, že je dcerou manželova bratra. Potom přišel šok. Vykradla nás a zmizela! My jsme s manželem žili dost samotářsky. Nějací přátelé by se našli, ale moc jsme je nenavštěvovali. Stačily dvě hodinky a my už se těšili domů na svůj klid. S dětmi to bylo podobné. Občas zavolaly a občas nás na chvíli navštívily. Jen vnoučat, dokud byl
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
historyplus.cz
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
Život jim ztrpčují nájezdníci, loupežné bandy i rozmary počasí. Proto si lidé z etnické skupiny Hakka začínají ve středověku stavět podivuhodné domy, které je před všemi nástrahami mají ochránit. Byť tyto „pevnosti“ vypadají na první pohled jednoduše, jsou promyšlené do posledního detailu a z hlediska obranyschopnosti se vyrovnají evropským hradům…   První tulou, jak se těmto zvláštním
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
21stoleti.cz
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořen
Česnekové brambory
tisicereceptu.cz
Česnekové brambory
Brambory vařené a pečené ve vývaru s česnekem mají znamenitou chuť. Můžete si je dát samotné nebo jako přílohu. Potřebujete 1,5 kg brambor 1 lžíci olivového oleje 50 g másla 2–3 stroužky česn
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
nasehvezdy.cz
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
Nedávno herečka ze ZOO Eva Burešová (30) překvapivě ohlásila, že v seriálu končí. Jako důvod uvedla, že se chce více soustředit na hudební kariéru a rodinu. Možná je ale důvod úplně jinde. Do redakc
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
epochanacestach.cz
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
Před deseti lety zámek Zbiroh způsobil senzaci svou expozicí nazvanou Tvář Leonarda da Vinci – Příběh rytířského řádu templářů. Výstava trvala půl roku a většina jejích exponátů na místě zůstala, takže dnes může nová expozice znovu připomenout historii templářského řádu spojenou se zámkem. Výstavě dominuje takzvaná Lukánská deska – autoportrét Leonarda da Vinci, dílo, které
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
iluxus.cz
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
Hodinky Classics Elegance Luna jsou nejnovějším modelem z značky Frederique Constant. Vůbec poprvé v historii manufaktury navrhla měsíční fázi těchto hodinek dcera jejího vedoucího výzkumu a vývoje. D
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
enigmaplus.cz
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
V roce 1578 se střetla portugalská a arabská vojska v bitvě u marockého Ksár-el-Kebíru. V boji bylo portugalské vojsko takřka celé zničeno. Mezi padlými měl být „údajně“ i portugalský král Sebastián I
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
epochaplus.cz
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo,
Unikátní ultra-temná galaxie
epochalnisvet.cz
Unikátní ultra-temná galaxie
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá.   Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
skutecnepribehy.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Losos plněný špenátem a sýrem
nejsemsama.cz
Losos plněný špenátem a sýrem
Losos je oblíbená a velmi zdravá ryba. S náplní z čerst­vého špenátu a výrazného ovčího sýra je to doslova lahůdka, použít ale samozřejmě můžete i jiný sýr. Potřebujete: ✿ 4 filety z lososa ✿ 200 g baby špenátu ✿ 100 g ovčího sýra ✿ 1 stroužek česneku ✿ pepř, sůl, koření na ryby ✿ olivový olej