Nikdy jsem s tím číslem potíže neměla. Ten problém přinesl do rodiny můj muž. Je přesvědčený, že jeho konec přijde v roce 2023.
Než jsem poznala Frantu, nebyla jsem pověrčivá. Až on mě donutil o těchto věcech přemýšlet. Nebál se pátku třináctého, jeho celoživotním strašákem bylo na první pohled nevinné číslo dvacet tři.
Poprvé jsem se s jeho strachem setkala, když jsme vybírali datum svatby. Navrhla jsem dvacátý třetí červenec. Franta zbledl jako stěna, roztřásl se a začal protestovat.
Prokleté datum
Vysvětlil mi, že mu to číslo přináší smůlu. Jeho otec zemřel dvacátého třetího prosince, spáchal sebevraždu před Štědrým dnem, když bylo Frantovi třináct, jeho bratranec, se kterým vyrůstal, se zabil na motorce dvacátého třetího ledna.
A uvedl ještě spoustu dalších případů, kdy mu v ten den štěstí nepřálo. Nechtěla jsem mu říkat, že to byly náhody. Cítila jsem, že by se mezi námi strhla hádka. Jenže pak přišly události, které mi obavy manžela potvrdily.
Blíží se konec?
První dítě jsem nečekaně potratila dvacátého třetího února. Frantovi poté zemřela maminka. Nemusím dodávat, jaká číslovka byla v kalendáři. A dvacátého třetího, tentokrát června, bylo i tehdy, když měl Franta pracovní úraz.
Od té doby jsem se třásla před tímto číslem taky. Naše děti vzaly naštěstí rodinné prokletí vážně a číslu dvacet tři se vyhýbají. Stejně to nezabránilo tomu, aby se dvacátého třetího dcera nerozvedla.
Před rokem našli Frantovi nádor. Naštěstí se dal operovat. Jenže hrozí nebezpečí, že se zákeřná choroba vrátí. Manžel je přesvědčený, že jeho dny budou sečteny v roce 2023. Nedivím se mu. Stále ale doufám, že se tentokrát mýlí.
Ivana (64), Příbram