Domů     Roky mě najednou doběhly
Roky mě najednou doběhly

Nikdy jsem neměla nouzi o nápadníky. Byla jsem zvyklá, že mi leží u nohou. O to víc bylo horší, když najednou přestali mít zájem.

Nebyla jsem kdovíjaká koketa, ale mužům jsem se líbila a věděla jsem to. Nezneužívala jsem toho, spíš jsem si užívala, řekla bych. Zatímco mé kamarádky měly dlouhodobé vztahy, vdávaly se a rodily děti, já měla nejdelší dvouletý vztah.

Čas mi utekl

Děti jsem chtěla, ale pořád jsem měla dost času. Pak ale najednou přišla čtyřicítka, žádný stálý partner a mně bylo jasné, že jsem svoji životní šanci prošvihla.

Když jsem překročila čtyřicítku, řekla jsem si, že si s muži budu ještě užívat, pokud to půjde, a pak si najdu někoho, po jehož boku zestárnu a budu se s ním cítit v bezpečí.

Jenže osud mi připravil do cesty nepříjemnost, kterou žena těžce nese. Když jsem oslavila pětačtyřicáté narozeniny, muži o mě přestali mít zájem. Nechápala jsem to, protože jsem nezpozorovala, že bych v den svých narozenin zošklivěla.

Když to takhle trvalo pár let a muži nejevili příliš zájem, žila jsem v přesvědčení, že zůstanu sama. Toho jsem se vždy bála. Vždy jsem si myslela, že si za každé situace najdu někoho, s kým zestárnu.

Bohužel s tím, jak jsem rezignovala na osudový vztah, rezignovala jsem i na svůj vzhled a péči o sebe. Už jsem nebyla ta kočka, o kterou by se muži prali. Ztloustla jsem, nemalovala jsem se, má záliba v módě odešla s přechodem. Nemohla jsem čekat, že ještě najdu osudovou lásku.

Nevěděla jsem, co dál

Mé milostné fiasko se ovšem promítalo i do dalších sfér života. Ztratila jsem práci, protože jsem neměla najednou elán. Nic mě nebavilo. Dostala jsem se do dluhů a tím i do kolotoče beznaděje. Zkusila jsem s pomocí kamarádů najít cestu ven ze své nezáviděníhodné situace.

Kromě šetření jsem si musela najít novou práci. Štěstí mi tenkrát přišlo do cesty, což si zpětně uvědomuji až dnes. Bylo mi padesát pět let a o tuto věkovou kategorii se zaměstnavatelé zrovna neperou. Já jsem našla své místo v menší firmě, kde jsem dělala administrativní věci.

Štěstí, nebo náhoda?

Našla jsem tam mnoho kamarádů. Mezi nimi byl i František. Muž, který na tom byl podobně jako já. Také neměl partnerku ani rodinu. Jen ty dluhy neměl, svůj život si uměl kočírovat lépe. Okolí mi naznačovalo, že bychom to mohli dát s Františkem dohromady.

To jsem odmítala. František se mi moc nelíbil. Byl sympaťák, to ano, ale já byla zvyklá mít po boku jiné muže.

Nejspíš zasáhl osud

Jednoho dne jsme byli s Františkem sami v práci. Část kolegů měla dovolenou, část měla nějaké pochůzky mimo kancelář. „Co kdybychom šli na oběd?“ navrhl František. Neměla jsem důvod odmítnout. Zašli jsme na oběd do nedaleké restaurace.

Skvěle jsme si popovídali. Měli jsme spoustu společných zájmů a zkušeností, které jsme pořádně probrali. Nevím, jestli jsem poté Františka najednou viděla v jiném světle, ale začali jsme se scházet tajně. Nechtěli jsme, aby o nás kolegové v práci věděli.

Zaplavily mě pochyby

V jistý moment jsem si ale uvědomila, že je již definitivně konec mé atraktivity. Zpočátku si se mnou nostalgie pohrála. Náš vztah byl najednou velmi křehký. V ohrožení, protože jsem najednou byla nejistá.

Někde ve skrytu duše jsem nejspíš doufala, že se opět přihrnou ty davy mužů a já si vyberu toho prince na bílém koni. Naštěstí mě to brzy přešlo.

Správný partner pro život

František byl obětavý a laskavý. Ačkoli jsem nikdy nebyla ženou, která by byla závislá na jiných mužích, od Františka jsem pomoc přijala. Pomohl mi finančně.

Nechtěla jsem toho zneužít, ale jedině tak jsem ze sebe strhla dluhy, které zasahovaly i do našeho partnerského života.

S Františkem jsme ale stáli před těžkou situací. Jak to říct našim kolegům? Byli jako naše rodina. Nemohli jsme tajit, že se vyplnilo to, co nám všichni prorokovali.

Budu se vdávat!

Jednou jsme o tom s Františkem takhle mluvili a on říkal, že nemůžeme jen tak přijít a říct, že spolu chodíme, protože to je pro puberťáky. Souhlasila jsem. Netušila jsem ale, co bude následovat. František najednou navrhl: „Tak se vezmeme.“

Nevěřila jsem, že to myslí vážně. On ale pokračoval: „Takhle jim prostě oznámíme, že je chceme pozvat na takovou menší party,“ měl jasný plán. A tak jsme začali plánovat svatbu. Hosty, místo, program.

Nikdy jsem to nedělala a najednou, s pěti křížky na krku, jsem měla vstoupit do manželského svazku.

Když jsme měli hotovo, připravili jsme to nejdůležitější. Překvapení pro naše přátele. Jednou po práci si František vzal slovo a řekl, že chce všem něco sdělit. Těšila jsem se na překvapené tváře našich přátel. Více udivená jsem ale byla já.

Jsem vděčná za to, co mám

Když jsme všechny pozvali na svatbu, ozvalo se jen: „No konečně!“ Všichni tušili, že se s Františkem scházíme, a přáli nám to. Byla jsem vděčná, že nám to všichni přejí. Jedna věc mě ale mrzí. Že nemám děti.

Kdysi jsem si vysnila, že si alespoň najdu muže, který bude mít své potomky a oni vnoučata a všichni budeme velká rodina. To se mi nesplnilo.

Když se dívám na své starší známé, vidím, že smyslem jejich života je velká rodina, vnoučata a děti a i díky tomu si nelezou s partnerem na nervy, protože mají rozptýlení.

Bojím se, abychom si s Františkem nezevšedněli. Ale nechci se rouhat. Je to jen pár let, co jsem si myslela, že budu navždy sama. Osud ale s mým trápením něco udělal, a já jsem vděčná, že si na mě vzpomněl.

Věra L. (63), Plzeň

reklama
Související články
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
28.4.2024
Byla jsem rozmazlená až hrůza. Přitom moji rodiče nebyli nijak bohatí, nemohli si dovolit bůhvíco, ale mně by snesli modré z nebe. Už ve školce jsem mívala nejkrásnější oblečky ze všech a nejvíc hraček i obrázkových knížek. A protože moje knihovna praskala ve švech, hodně jsem četla, nejraději romantické příběhy o lásce. Snila jsem o tom, že se seznámím s anglickým hrabětem, který si mě odveze
22.4.2024
Na první rande mě ten můj mlčenlivý doktor pozval přímo před zraky pacienta. Zaskočil mě, ale odmítnout jsem nedokázala. Po škole jsem nastoupila coby zdravotní sestřička, nebo řekněme zubní asistentka, v ordinaci postarší paní zubařky. Skvěle jsme si rozuměly, ale rozloučit jsme se musely už po pár měsících, když jsem odcházela na mateřskou. To jsem ještě nevěděla, jak se mi ta „dovolená“ prot
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grilovaný camembert
tisicereceptu.cz
Grilovaný camembert
Suroviny 4 camemberty 4 lžíce olivového oleje 1 snítka čerstvého rozmarýnu 1 snítka čerstvého tymiánu špetka soli mletý černý pepř 2 stroužky česneku Můžete si vymyslet svou vlastní marinádu
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
epochaplus.cz
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
Za sklem se tísní desítky lidí, někteří nadšeně vytahují mobily a zběsile fotí. Na druhé straně si v klidu vysedává robustní pandí samec. S nezájmem chroupá bambus, když mu potrava dojde, stačí se převalit na bok a natáhnout pracku. Život pandy má do akčnosti hodně daleko. Když se řekne panda velká, většině populace okamžitě vytane na mysl
Má už Petruchové tak akorát dost?
nasehvezdy.cz
Má už Petruchové tak akorát dost?
Už dlouhé měsíce ze zákulisí televize Nova unikají pikantní informace. Říká se, že Lucii Borhyové (46) dělá čím dál větší naschvály její mladší kolegyně Veronika Petruchová (29). Nejenom že se snaží
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
enigmaplus.cz
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
Tekutá esence slunečního svitu a květinové magie, med je daleko více než jen lahodné ochucení. Po staletí je uctívaný jako pokrm bohů i lidí, tento zlatavý elixír skrývá v sobě sílu, která uzdravuje t
Aby hubnutí mělo svůj efekt
nejsemsama.cz
Aby hubnutí mělo svůj efekt
Pokoušíte se zhubnout, ale nejde to a jenom se cítíte ztrápená hlady? Příčiny mohou být hlubšího rázu. Pocit hladu ovlivňuje spousta faktorů – vyvážený jídelníček, stres, kvalita spánku, užívání léků, práce na směny či fyzický výkon. Na vině ale může být i hormonální nerovnováha. Které hormony mohou bránit hubnutí? Hormonů je spousta a řídí různé procesy v
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
iluxus.cz
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
V samém srdci Prahy se nachází restaurace Apelace 21, o níž jsme psali zde - nicméně, je známá svým unikátním přístupem k gastronomii a vínu. Tento měsíc se rozhodla rozšířit své horizonty a nabídnout
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
historyplus.cz
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
Vypadá to zle. Turci dobyli dolní město a co nevidět obsadí i to horní. Pak se vrhnou na hradby chránící samotnou bělehradskou pevnost a je jen otázka času, kdy je ztečou. Tedy pokud Hunyadi něco neudělá. Sedmihradský vévoda má v rukávu tajnou zbraň, která se mu už jednou osvědčila. Zafunguje i tentokrát?   Turci se tlačí
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
21stoleti.cz
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Z kdysi zázračného produktu se stává veřejný nepřítel číslo jedna. Máme se ho ale bát? „Plasty nejsou zlo.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
epochalnisvet.cz
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
Když mladý španělský válečný lékař během první světové války vidí utrpení raněných vojáků, hledá způsob, jak jim od bolesti rychle ulevit. Najde epidurální anestezii!   Španěl Fidel Pagés Miravé (1886–1923) vystuduje medicínu v Zaragoze na severovýchodě země. Promuje v roce 1908 a nastoupí k vojenskému zdravotnickému sboru, kde je přidělen vojenské nemocnici v madridské čtvrti
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
epochanacestach.cz
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
Je prý starší než anglické Stonehenge a egyptské pyramidy. Záhadná svatyně nedaleko od Prahy vzbuzuje otázky, na které se dosud nikomu nepodařilo najít odpověď. Možná šlo o nejstarší observatoř v Evropě, možná zde probíhaly brutální rituály. Tragické dopravní nehody na silnici z Prahy do Chomutova, která tajemným místem prochází, jsou zase přičítány zdejší temné historii. Prehistorická svatyně
Kapky deště nám přinesly štěstí
skutecnepribehy.cz
Kapky deště nám přinesly štěstí
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem,