Domů     Ať konečně žiji naplno!
Ať konečně žiji naplno!
5 minut čtení

Čas se zpátky vrátit bohužel nedá a já v životě udělala hodně chyb. Tou největší ale bylo, že jsem vlastně nežila podle sebe. Tedy až donedávna.

Rozhlížím se po mé vlastní zahrádce. Ano, to slovo vlastní hodně zdůrazňuji. Je mi dvaasedmdesát a toužila jsem po ní celý život. Stejně jako po opravdové a velké lásce a mnoha dalších věcech. Jenže pořád jsem musela dělat něco jiného, a hlavně pro jiné.

Ale dnes se ptám, zda jsem skutečně musela. Anebo zda to byla jen jedna velká životní chyba. Samozřejmě že nemá dnes cenu si nic vyčítat, ale za zamyšlení to stojí. Kde se to v člověku bere, že se uspokojí s tím, co dělá pro druhé, a zapomene na sebe.

Poslušná holčička

Narodila jsem se do rodiny, kde byl řád a plnění si svých povinností nade vším ostatním. Včetně lásky. Byl to prostě zákon. Mojí povinností bylo rodiče poslouchat, respektovat, nebylo ale už třeba je milovat. Úcta, poslušnost ano, lásku po mně nikdo nechtěl.

Povinností mých rodičů pak bylo mě správně vychovat, ne se se mnou mazlit. To také předurčilo můj další život. Na jejich přání jsem proto vystudovala vysokou školu a vdala se za společensky dobře postaveného a slušného člověka.

Život bez lásky

Můj život bez láskyplného objetí pokračoval i v dospělosti. Možná že jsem si tehdy dokonce nějaký čas namlouvala, že jsem do Ivana, svého muže, zamilovaná. Byl to velký sebeklam.

Ivan byl sice slušný člověk, vzdělaný, dobře situovaný, ale studený jako kus ledu.

Nic na tom nezměnily ani naše děti. Chtěla jsem jim dát co nejvíc lásky, ale moje snaha se míjela účinkem. Jakoby jim víc vyhovoval otcův chladný přístup.

Byl to blesk z čistého nebe

Po mateřské jsem nastoupila do zaměstnání, kde mě to příliš nebavilo, ale kde jsem potkala Pavla. Naše první setkání proběhlo na chodbě před mnou kanceláří. Pozdravil mě a mně vyhrkly slzy.

Nechápala jsem to. Až později mi došlo, že to byly slzy štěstí. Konečně jsem ve svém životě potkala osobu plnou emocí, lásky a pochopení. Stali se z nás přátelé, kteří byli neuvěřitelně silně naladěni na stejnou strunu.

Vím, co se sluší a patří

Naše láska, která mezi námi zcela živelně propukla, měla však jeden velký a dost podstatný háček. Oba jsme byli zadaní. A oba jsme byli také dobře vychovaní. Naše láska tak byla vlastně spíš platonická než milenecká. Nemohli jsme být spolu, ale ani bez sebe. Potřebovali jsme se vídat, držet se za ruce, povídat si, snít.

Další komplikace

Naše trápení trvalo přes deset let. Pak se Pavel, kterému konečně dospěly děti, rozvedl. Mohlo by se zdát logické, že ten samý krok udělám i já. Jenže právě v té době dostal můj otec mrtvici. Mojí povinností bylo se o něj starat.

To mi samozřejmě zabralo veškerý můj volný čas. Pavel ještě chvíli čekal. Když ale onemocněla i moje matka, neměla jsem už žádný čas na naši lásku. Nechtěla jsem Pavla dál napínat a náš vztah nevztah ukončila. Strašně jsem to obrečela, ale jinou cestu jsem tehdy neviděla.

Můj prázdný domov

Uběhlo zase několik marných, naprosto zbytečných let. Rodiče zemřeli a moje děti dospěly a odešly z domu. Možná bych měla v té chvíli pociťovat určité uspokojení. Vždyť o rodiče jsem se starala do poslední chvíle.

Děti jsem dobře vychovala a dovedla je až k tomu, že se úspěšně postavily na vlastní nohy.

Jenže já vůbec spokojená nebyla. Cítila jsem naopak naprosté prázdno, marnost a zoufalství. Žila jsem v prázdném bytě vedle manžela, se kterým jsme už sotva promluvili pár slov za týden. Jeden druhého jsme vůbec nepotřebovali. Pohromadě nás drželo jedině to, že jsme se oba báli samoty.

Tak a dost!

Můj prázdný a fádní život najednou rozčeřila nečekaná nemoc. Skončila jsem v nemocnici na přístrojích a bojovala o holý život. Takto smrti blízko jsem ještě nikdy nebyla a najednou jsem si uvědomila naplno konečnost života.

Jenže já jsem si musela přiznat, že na ten skutečný život vlastně teprve čekám, že donedávna jsem žila jen podle lidí kolem sebe a podle jejich pravidel. Tak nějak nanečisto s vidinou toho až…

A tehdy jsem si slíbila, že jestli přežiju, začnu konečně žít podle sebe a pro sebe.

Nechtěli to pochopit

Z nemocnice jsem se vrátila jako docela jiný člověk. Přestala jsem se bát žít. Znamenalo to udělat několik velice zásadních kroků. Nejprve jsem se k údivu všech, včetně manžela, rozvedla.

Pak jsem zavolala Pavlovi, který byl pořád volný, a u kávy v zahradní restauraci mu řekla, že ho stále miluji a chci s ním žít.

Věděla jsem, že mě může potkat odmítnutí, ale riskla jsem to. A vyšlo to. Pak už zbývalo jen prodat byt po rodičích a s Pavlem si vybrat malý domek se zahrádkou na vesnici.

Časem jim to dojde

Moje kroky vyvolaly mezi příbuznými i známými velký rozruch. O některé z nich jsem přišla. Také děti se na mě dost rozzlobily, že jsem „jim“ prodala byt, utratila „svoje“ našetřené peníze a opustila otce. Přestaly se mnou komunikovat.

Ale věřím, že nakonec všechno pochopí. V sedmdesáti jsem se podruhé vdala a konečně žiju svůj život.

Tereza N. (72), Znojmo

Předchozí článek
Související články
7 minut čtení
Ta mrcha si počkala na třídní sraz a tam to pěkně všem řekla. Podrobně a bohužel pravdivě. Porušila tím slib, že bude mlčet, výměnou za peníze a byt, který jsem jí tehdy přenechala! Třídní srazy a vůbec všelijaké ty sedánky s bývalými spolužáky, kolegy či známými, mi byly odjakživa protivné. A to je ještě dost slabé slovo. Můj manžel je naopak miloval a vždycky si moji účast vynutil. On totiž b
3 minuty čtení
Roky si pomáháme s dětmi a se vším se svěřujeme. Zuzanu bych nevyměnila za nic na světě, je to skvělá kamarádka. Jenomže teď jsem zamilovaná do jejího bývalého muže, kterého nenávidí. Buď se vzdám vztahu s Mirkem, nebo s kamarádkou. Se Zuzanou jsme byly dlouholetými přítelkyněmi a nedaly na sebe dopustit. Však jsme spolu prožily i ty špatné časy. Obě jsme se rozváděly a nevím, co bychom si jedn
2 minuty čtení
Neuvěřitelné, co všechno jsem si nechala od druhých líbit. Byla jsem prostě hodná holka! Pak jsem se ale najednou změnila k nepoznání. Všechno se mi v životě sesypalo. Získala jsem zaměstnání, po kterém jsem toužila a byla v něm spokojená, jenže mě z něho vyšoupla mladší a hlavně veselejší pracovnice, která to se šéfem uměla. Nechala jsem si to líbit, sebrala jsem si svých pět švestek a šla jin
3 minuty čtení
Ten spor začal už před mnoha lety. Přeli jsme se o malý rybník za našimi domy. Vůbec jsme tehdy netušili, že patří už dávno někomu jinému. Jen stěží bych se dopátrala, kdy ten letitý spor mezi našimi rodinami začal. Sahá hluboko do naší rodinné historie. Ustal po válce, když nám komunisti všechno vzali, jak si ale pamatuji dle vyprávění prababičky, tak to byl častý střet zájmů odnepaměti. Komu
2 minuty čtení
Ty noci vedle manžela byly strašné. Myslela jsem si, že horší zvuk neexistuje. A pak přišel syn se svým skřípáním zubů. Už se bez špuntů nevyspím! Každý to určitě někdy zažil. Když v noci někdo chrápe vedle vás tak, že se okna třesou, jde do tuhého. Nechápu, jak jsem mohla tento nešvar svého manžela dříve přehlížet? Někdy si říkám, že snad v dobách, kdy jsme spolu chodili, musel brát nějaký záz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Stavaři se dočkali – trh i tržby porostou
iluxus.cz
Stavaři se dočkali – trh i tržby porostou
Stavební sektor v České republice očekává v roce 2025 mírný růst trhu stavebních prací o 0,8 %, a i v roce následujícím by měl tento pozitivní trend pokračovat. Trh by se mohl zvětšit průměrně o 1,9 %
Otazníky studené války: Maskovalo vyzdvižení vraku ponorky hledání Atlantidy?
enigmaplus.cz
Otazníky studené války: Maskovalo vyzdvižení vraku ponorky hledání Atlantidy?
V roce 1968 se v Tichém oceánu potopila sovětská ponorka K-129. Na její palubě se nacházely i balistické rakety. Ve studené válce mezi velmocemi to tehdy „mrzlo, až praštělo“. Američané se rozhodli, ž
Dykovi zázračně slepili manželství?
nasehvezdy.cz
Dykovi zázračně slepili manželství?
Podle všeho byli jen kousek od rozvodu. Teď ale Tatiana Dyková (46) a její manžel Vojtěch Dyk (39) zase vrkají jako hrdličky a vypadají šťastně. Povídá se, že manželství zachránili opravdu v posle
O mém štěstí rozhodla až nečekaná situace
nejsemsama.cz
O mém štěstí rozhodla až nečekaná situace
Nesmělost bývá v navazování vztahů velkou překážkou. Někdy musí pomoci náhoda. Poté, co jsem se před časem rozvedla, užívala jsem si čtyři roky klid a samotu. Moje manželství bylo tak trochu „italské“, plné hádek a výčitek. Pokud jsem si měla najít dalšího partnera do života, muselo jít o někoho výrazně klidnějšího. Nevěděla jsem, jak na
Sv. Augustin: Z prostopášníka vyrostl Učitel církve
historyplus.cz
Sv. Augustin: Z prostopášníka vyrostl Učitel církve
Učenec s knihou a psacím brkem, ale také s hořícím srdcem, obklopený anděly. Tak bývá na dobových ilustracích nejčastěji zobrazován svatý Augustin, který si právem vysloužil přízvisko Učitel církve. S církví to Augustin, jenž přichází na svět 13. listopadu 354 ve městě Thagaste (v dnešním Alžírsku), v dětství nemá jednoduché. Matka je sice zbožná křesťanka, která je dnes známá
Chavín de Huántar: Hrůzostrašný hukot indiánské věštírny, znamení ze světa bohů?
epochalnisvet.cz
Chavín de Huántar: Hrůzostrašný hukot indiánské věštírny, znamení ze světa bohů?
Chavín, archeologické naleziště v peruánských Andách, dává jméno kultuře, jež se rozvíjí mezi 15. a 5. stoletím př. n. l. Toto místo je významným náboženským a kulturním centrem, které přitahuje lidi z širokého okolí. Chavín je jedním z nejstarších a nejznámějších předkolumbovských nalezišť, proslulé svým uměním a architekturou. Docházelo právě zde k odhalování budoucnosti světa?
Po letech nás zasáhlo rodinné prokletí
skutecnepribehy.cz
Po letech nás zasáhlo rodinné prokletí
Na půdě jsem objevila staré fotografie. Odnesla jsem je domů, abych si je prohlédla. Vypustila jsem tak do světa rodinné prokletí, které znovu udeřilo… Když jsme jezdili k babičce na prázdniny, měli jsme zakázáno lézt na půdu. V rodině se totiž vyprávělo o tom, že z půdy spadl náš prastrýc, jiný náš předek se tam prý dokonce oběsil. „Ta
Všechny barvy Kuby
epochanacestach.cz
Všechny barvy Kuby
Kuba nejsou jen pláže, skvělý karibský rum, doutníky a nakažlivý rytmus salsy. Tropický ostrov vás ohromí i svou kouzelnou přírodou… Ostrovu, jehož břehy omývají Karibské moře, Mexický záliv a Atlantský oceán, se přezdívá Perla Karibiku. Jeho přírodní krásy jsou chráněné 14 národními parky, z části pokrytými deštnými tropickými lesy se vzácnými rostlinami, jako je palma královská
Organické křivky, přátelské k přírodě
rezidenceonline.cz
Organické křivky, přátelské k přírodě
Impozantní siluetou se pyšní sídlo, zanořené do uměle vytvořeného návrší. Architektura domu, tvořeného nepravidelnými, vzájemně se prolínajícími oválnými strukturami, využívá zvlněné, doslova tekoucí tvary, napodobující přírodní formy. Může rodinné obydlí napodobovat rostlinu – růst ze země v souladu se svým přirozeným prostředím? Organická architektura dokazuje, že to možné je. Filozofie, vyvinutá legendárním Američanem Frankem Lloydem
Diagnostika: Drtivé vítězství umělé inteligence nad lékaři
21stoleti.cz
Diagnostika: Drtivé vítězství umělé inteligence nad lékaři
Nová studie došla k závěru, že ChatGPT dokázal lépe diagnostikovat nemoci než lidský lékař. A to dokonce i v případech, kdy lékaři měli k tomuto chatbotovi přístup. Odborník na interní medicínu
Palačinky s vanilkovým tvarohem
tisicereceptu.cz
Palačinky s vanilkovým tvarohem
Máte rádi sladké snídaně, nebo chcete potěšit vnoučata? Překvapíte speciálními palačinkami. Ingredience 200 g hladké mouky 2,5 dl plnotučného mléka 1 balení vanilinového cukru špetka soli 2
Atentát na Heydricha: Hrdinský čin, který změnil dějiny
epochaplus.cz
Atentát na Heydricha: Hrdinský čin, který změnil dějiny
27. května 1942 se v Praze odehrál jeden z nejvýznamnějších atentátů druhé světové války. Parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš zaútočili na Reinharda Heydricha, obávaného zastupujícího říšského protektora. Tento čin nejenže vedl k Heydrichově smrti, ale také k brutálnímu nacistickému teroru, který následoval. Přesto se stal symbolem odvahy a naděje pro celý československý národ. Druhá