Když mi kamarádka prozradila, jak významný je vlastně letní slunovrat, rozhodla jsem se, že se právě v tento magický den pokusím přivolat lásku.
Šlo o konkrétní osobu z mého dětství. Ten kluk byl pořád jak v mé hlavě, tak v mém srdci. Kamil byl kluk, do kterého jsem se zakoukala už jako pětiletá holčička. Byli jsme na sebe vnitřně napojeni.
Nic nás nedokázalo rozdělit. Nezměnilo se to ani po nástupu do školy. Dodnes si vybavuji, jak sedí tři lavice za mnou a tajně mi posílá pusinky.
Znamenal pro mě moc
Naše cesty se rozdělily po střední škole. Já se odstěhovala hodně daleko a bohužel jsem ztratila kontakty na Kamila. Dlouho jsem po společných známých sháněla jeho číslo, ale nikdo o něm nic nevěděl.
Až když jsem chtěla navázat nový vztah, došlo mi, jak moc byl pro mě Kamil důležitý. Po škole jsem měla jen jeden vážný vztah. Dokonce jsme se měli i brát.
Já ale na poslední chvíli cukla. Ve snu se mi zjevil obrázek usměvavého Kamila a mě došlo, že mé srdce patří jemu. Utekla jsem od oltáře, protože jsem věděla, že se nemůžu vdát.
Letní slunovrat
Kamarádky nad mým počinem kroutily hlavou. Nikdo nedokázal pochopit, jak mohu pořád milovat kluka ze školky. Roky plynuly a já byla svobodná a bezdětná žena, která naivně čekala, že se Kamil zjeví u dveří.
Jednoho dne mě navštívila moje kamarádka Lenka a vnukla mi zajímavou myšlenku. Po tom, co jsem jí povyprávěla o své nenaplněné lásce, přišla s nápadem. „Blíží se letní slunovrat, to je tvoje šance,“ začala.
„Je to den pro magii jako dělaný. Můžeš si lásku přivolat! A já ti řeknu, jak to uděláš. V noci po slunovratu půjdeš a nasbíráš si bylinky,“ zněl první úkol. „Aby ti mohly rostliny pomoci, musíš do nich vdechnout život,“ pokračovala.
Já jen seděla a bedlivě si všechno zapisovala. „Budeš je třít v dlaních, dokud neucítíš tok energie,“ zdůrazňovala. „Budeš rostliny mnout prsty do misky a během toho pomocí své mysli vyslovíš přání,“ dodala a významně na mě zamrkala.
„Pak bylinkami naplníš pytlíček. A teď pozor,“ zvedla prst. „Až budeš pytlík zavazovat, znovu mysli na lásku, kterou chceš přivolat.“ A to bylo všechno. V den slunovratu jsem udělala všechno přesně tak, jak Lenka řekla.
Dokonce jsem vážně při mnutí rostlinek cítila nějakou energii. Přála jsem si, aby se mi Kamil vrátil do života a my mohli naplnit naši lásku. Pytlík jsem celou noc pevně držela v dlaních.
Zdál se mi i sen, jak Kamil stojí u dveří s otevřenou náručí. Když jsem se ráno probudila, moje postel zela prázdnotou. O pár dní později mi ale skutečně někdo zaťukal na dveře.
Byl to Kamil! Přiznal, že mě stále miluje. Nevěřila jsem vlastním očím. Po tolika letech odloučení? Věřím, že rituál vykonaný v den letního slunovratu vážně zafungoval.
Klára F. (51), Blansko
