Vytvořila jsem si výběrové řízení na muže, abych našla toho pravého. Pak se však objevil o tři roky starší Petr, který mě překvapil a získal si mé srdce.
Můj život byl celkem naplněný. Mám dvě krásné děti a dvě vnoučata. První muž zemřel při autohavárii, když jsem byla ještě poměrně mladá. Nic se nedalo dělat, a tak jsem se soustředila na to, abych děti vychovala co nejlépe.
Vymyšlené problémy
Nápadníků jsem měla vždy dost, ale nechtěla jsem dětem hledat nového otce. Raději jsem si užívala mužskou pozornost a randila bez závazků. Když děti opustily domov, zůstala jsem sama. Řekla jsem si, že je čas najít si konečně parťáka do života.
A protože jsem zkušená hotelová manažerka, přistoupila jsem k tomu jako k výběrovému řízení. Můj vysněný se ale objevil jinak, než bych čekala. Nepřišel přes výběrové řízení, ale jako host do hotelu, kde jsem pracovala.
Hned si mě všiml a začal si vymýšlet nečekané problémy, které jsem musela neustále řešit s hospodyňkami nebo údržbáři. Nakonec si nechal zavolat manažera, a tak jsem k němu šla osobně.
Večeře jen pro nás dva
Pozval mě dovnitř pod záminkou hlučně vrčící lednice. Místo problému s lednicí mě však čekalo milé překvapení – v jeho pokoji bylo prostřeno pro dva. Pozval mě ke stolu, abychom probrali ty údajné problémy, ale k tomu nikdy nedošlo.
Začali jsme si povídat a nemohli přestat. Byl pohledný, chytrý a vzdělaný, takže jsme šli na opravdové rande. Od té doby jsme spolu strávili osm měsíců ve vztahu plném důvěry, porozumění a lásky.
Nepřátelský syn
Už jsem myslela, že to není ani možné. Byli jsme do sebe tak zahledění, že jsme chtěli náš vztah posunout na další úroveň. Nastal čas na seznámení s rodinou. Moje děti byly Petrem nadšené a bylo jasné, že nám to přály. Viktor, Petrův syn, mě však nepřijal.
Petr se tomu smál a říkal: „Dej tomu čas, on si na tebe zvykne. Od jeho mámy jsem odešel teprve před dvěma lety, ještě to nevstřebal.“ Chtěla jsem Viktorovi porozumět. Byl to osmadvacetiletý muž, velmi fixovaný na své rodiče.
Jeho nepřátelství se však stupňovalo. Nejprve si ode mě odmítal vzít jakékoli jídlo a na společných výletech neustále odfrkoval na moje slova. Prostě spratek. Vůbec jsem si s ním nevěděla rady.
Kvůli Petrovi jsem se s ním však chtěla sblížit. Navrhla jsem, abychom se setkali jen my dva a vše si vyjasnili. A tak jsme se domluvili a setkali se v hezké, klidné restauraci.
Nečekaný polibek
Byla jsem dost nervózní, ale udělala bych cokoliv pro muže, který za to stál. Viktor mě přivítal velmi hezky a usadil mě ke stolu. Byl úplně jiný, než jak jsem ho znala. Objednal menu i víno a přirozeně se mnou hovořil o všemožných tématech.
Nechápala jsem, v čem máme mezi sebou s Viktorem problém. Chtěla jsem přivést konverzaci na toto téma, ale on se tomu vyhýbal. Poté mě chtěl doprovodit domů a otevřel téma otec a já. Byla jsem zaskočená. Pevně mě stiskl, políbil a řekl:
„Nemusím ti už nic vysvětlovat, že?“ Omámená celou situací jsem jen přikývla. Nevím, jak se to stalo, ale z Viktora se mi podlomila kolena. Snažila jsem se z celé situace co nejelegantněji vybruslit. „Nechci tvému otci za žádnou cenu ublížit,“ vyhrkla jsem.
Viktor toho však využil a znovu mě políbil. Pak mě odvezl domů k otci a oznámil nám, že se stěhuje na jiný kontinent. Naštěstí to skutečně udělal. S Petrem jsme spolu zůstali a prožíváme krásný pátý rok vztahu.
Kamila O. (55), Náchod