Štěstí mé dcery pro mě bylo nejdůležitější, a tak jsem jí chtěla pomoct najít ženicha. Nakonec jsem si toho prima mužského vzala sama.

Když můj manžel zemřel, bylo mi tehdy necelých čtyřicet. Zůstala jsem se svou dcerou Zuzkou sama. Nebyly to lehké roky, třela jsem bídu s nouzí, abych nás obě dokázala uživit, a ještě Zuzce dopřát kvalitní vzdělání.

Byla jsem na ni tak pyšná, když dokončila školu a stala se z ní zdravotní sestřička. S partnery to ale neměla lehké. V práci byla od nevidím do nevidím, neměla ani šanci se s někým seznámit.

Roky běžely, Zuzce už táhlo na třicet, byla pořád sama, a já se rozhodla, že její štěstí vezmu do svých rukou. Vsadila jsem na internetové seznamky, ty jsou přece plné mužů, kteří se chtějí seznámit! Jednoho jsem nakonec našla.

Psala jsem si s ním Zuzčiným jménem, moc jsme si rozuměli a nakonec jsem domluvila i schůzku.

Na schůzku

Když jsem to dceři řekla, nejprve se na mě hrozně zlobila. Pak jsem jí ale dala konverzaci přečíst. Usoudila, že tenhle Vašek působí sympaticky a souhlasila, že na schůzku tedy půjde.

Celý ten den jsem byla jako na trní, a když se dcera vrátila ze schůzky nadšená, radovala jsem se, že se snad konečně věci hnou správným směrem. Jenže Zuzka byla pořád v práci a neměla čas, sedět u internetu a udržovat s Vaškem konverzaci.

A tak jsem si s ním zase psala já. Aby si to náhodou nerozmyslel, kdyby se mu déle neozvala. Úžasně jsme si rozuměli. Před dalším rande jsem Zuzku proškolila, o čem jsme si psali.

A tak to pokračovalo několik týdnů, než ho Zuzka pozvala domů na oběd. Ve dveřích se zjevil úžasný muž, byl o dvanáct let starší než dcera, ale o deset mladší než já.

Prohlédl mě

I když jsem si dávala pozor a snažila se moc nemluvit a nechat prostor Zuzaně, prohlédl mě. Se Zuzkou se druhý den rozešel. Jaké ale bylo moje překvapení, když u nás za pár dní zazvonil.

„Psal jsem si celou tu dobu s tebou, viď?“ zeptal se mě. Přiznala jsem to. A tak místo toho, abych provdala dceru, jsem našla lásku na seznamce sama pro sebe.

Jana (60), Brno