Domů     Ztratila jsem milovaný domov
Ztratila jsem milovaný domov
3 minuty čtení

Po smrti manžela jsem se bála, že to nezvládnu. Přátelé mi dodávali odvahu, že to dám. Bohužel se mi to nepodařilo.

Sedím na hrobě a pláču. Mluvím s Mirkem a omlouvám se mu, že se mi nepodařilo udržet si náš domov. Tak lehce jsem o něj přišla. Nebyl tu, aby mi poradil, není tu, aby mě objal. On byl praktický a vždy si věděl rady. Já jsem bez něj jako tělo bez duše, mé srdce bije jen napůl…

Bylo to krásné království jen nás dvou

Ještě před rokem jsem měla svůj domov. Krásný byt, který jsme si koupili a zařídili s manželem. Byl v něm zkrátka celý náš život. Vzpomínky. Jen ty krásné, protože jsme se snad nikdy vážně nepohádali.

Měli jsme výměny názorů, samozřejmě, ale to bylo spíš jen takové špičkování. Měli jsme spolu nádherný život. I když byl bez dětí. Měla jsem jen jeho. A když Mirek zemřel, zůstal mi vlastně jen ten byt.

Zase jsem začínala žít

Na jednu stranu jsem po odchodu Mirka měla pocit, že v tom bytečku na mě vše padá. Že ho všude vidím, a jak jsem byla sama, nebylo lehké se rozptýlit. Mám sice přátele, ale ty nechcete obtěžovat příliš, když víte, jaké mají starosti.

Přesto mě kamarádka vytáhla na prodloužený víkend do lázní. A to mi dodalo odvahu chodit mezi lidi. Možná bohužel.

Byla jsem důvěřivá, o to víc jsem naletěla

Jak jsem na vše byla sama, měla jsem možná menší výdaje, ale když nechcete ztratit kontakt s lidmi, chodíte ven, na různé kurzy a to něco stojí. Nestála jsem ani tak o to naučit se vazbu květin, paličkování apod., ale bavilo mě bavit se s ostatními.

Z důchodu ale tyhle radosti sotva pokryjete. A tak jsem si začala půjčovat peníze. Víc a víc. Až jsem nemohla splácet dluhy. Až mi pomohla kamarádka. Její syn vydělával velké peníze a můj byt mohl koupit s tím, že tam dožiji.

Stejně by byt nikdo nezdědil, tak jsem si řekla, že jej dostane alespoň někdo mi blízký.

Už nepotřeboval svoji mámu ani mě

Doba plynula a kamarádka se rozkmotřila se synem. Řešily jsme to jednou u kafe. Tvrdila o něm, že mu úspěch stoupl do hlavy a že je to grázl. Asi jí nedošlo, že on mě může mít v šachu kvůli ní.

Přesně od doby, kdy se rozhádali, se synek začal chovat divně i ke mně. Měli jsme nějakou dohodu o věcném břemenu, takže jsem myslela, že dožití v bytě mám jisté. Syn kamarádky byl vždy slušný, usmíval se.

Ale pak prohodil, jestli to zvládám, jestli bych nechtěla do pečovateláku, že má kontakty. Nic mi okatě nenutil, přesto jsem ten tlak cítila. Takové to podprahové nucení, kdy vám druhý říká, že už nejste potřeba, nezáleží na vás a máte zmizet.

Vyhodil mne z domova ze dne na den

Opět jsem se dostávala do finanční tísně, takže jsem neplatila včas různé zálohy. A povedený synek kamarádky se to jako majitel bytu dozvěděl. Nakonec to uhrál na to, že nejsem soběstačná.

Naše dohoda o věcném břemenu byla neplatná, protože neměla potřebná razítka. Uměl se v tom pohybovat, měl dobré právníky. Ty ale ani nemusel použít. Já byla zlomená a bála jsem se, že mi bude dělat problémy, když bydlím v jeho bytě, od kterého měl i klíče.

A tak mne vystěhoval. Měl to snadné, nekladla jsem odpor. Sice našel pečovatelák, ale není to domov. Už zase pláču. Jak jsem ho mohla tak snadno ztratit?

Jarka L. (72), Kolín

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika